Co zjistíte při konfliktech v práci? I to, zda jste typ racionální, nebo emotivní

Takzvaný Myers-Briggs Type Indicator, zkráceně MBTI, je test, který určuje osobnostní typy. Vyhodnocuje se podle toho, jak různí lidé vnímají svět, a podle tohoto vnímání pak činí svá rozhodnutí. Po studiu práce psychoterapeuta C. G. Junga a jeho díla Psychologické typy vytvořily během druhé světové války test MBTI Katharine Cook Briggsová a její dcera Isabel Briggsová Myersová. Katharine se zabývala psychologií dětí a jejich motivací ve škole jako učitelka, další vědecká kariéra jí kvůli tehdejším konvencím nebyla dopřána. Její dcera Isabel se pak s matkou ve výzkumu spojila, když se sama začala zajímat o motivaci lidí k práci (přesně nevíme proč, možná nechtěla chodit do práce). Jejich test se začal používat v 60. letech minulého století a je stále aktuální. Může nám totiž významně usnadnit pracovní život.

Dva způsoby rozhodování

Podle MBTI existují dva způsoby, jak se lidé rozhodují – buď racionálně, tedy rozumem, nebo emocionálně, tedy citem či náhlým pocitem. Racionalisté musí nejprve řádně zhodnotit logické důsledky, které z jejich rozhodnutí vyplynou, zatímco emocionalisté činí ta nejlepší rozhodnutí zvážením toho, na čem lidem záleží, a velmi dají na myšlenky a názory ostatních. Tento popis je však stále dosti obecný. Pokud chceme skutečně rozklíčovat, do které skupiny patříme, musíme jít více pod povrch.

Na rozdíl od racionalistů jsou emocionálně založené persony při rozhodování motivováni touhou porozumět lidem, řídí se osobními hodnotami a tím, co cítí.

Ti, co se řídí rozumem, dají na logiku, racionální argumenty a objektivní analýzy. Touží po jasném pochopení toho, co je správné a co špatné, nemají rádi neurčitost. Oceňují rovněž pravdu a spravedlnost a domnívají se, že všichni lidé by měli být hodnoceni na základě stejných kritérii, tedy že všem by se mělo měřit jedním metrem. Níže je takový jednoduchý výčet charakteristik racionalisty.

Můžete být racionalistou, pokud:

Vás baví technologie a úkoly, kde musíte zapojit logiku – šedé buňky mozkové, jak říká známý literární detektiv Hercule Poirot, to byl nebo je třeba jasný racionalista.
Hledáte logická a rozumná řešení problémů.
Snažíte se činit rozhodnutí, o nichž se domníváte, že budou spravedlivá a odhalí pravdu.
Před taktem dáváte přednost cti a přímočarosti.
Neumíte příliš naslouchat názorům druhých, při rozhodování musíte situaci vyhodnotit především sami v sobě.
Lidé mohou mít pocit, že s nimi jednáte neosobně, chladně, odtažitě.

Snaha porozumět ostatním

Na rozdíl od racionalistů jsou emocionálně založené persony při rozhodování motivováni touhou porozumět lidem, řídí se osobními hodnotami a tím, co cítí. Rozhodnutí činí na základě toho, co je důležité nejen pro ně, ale i pro ostatní. Důležitou hodnotou je pro ně víra, že každý je jedinečný, a to se také za všech okolností snaží respektovat.

Podle emocí se zřejmě rozhodujete, pokud:

Hodně zohledňujete, jaké dopady budou mít vaše činy na pohodu ostatních a vaši komunikaci s nimi.
Rádi spolupracujete, a když mezi vámi a kolegy vznikne napětí, jste nervózní.
V rozhodovacím procesu kladete důraz na to, co je důležité pro ostatní.
Často jednáte podle toho, co cítíte, lidé vás považují za empatické, srdečné a přátelské.
Když musíte říci pravdu, která je tvrdá a chladná, snažíte se, abyste to udělali taktně a hřejivě.
Příliš nezvládáte konfliktní situace.
Někteří lidé vás mohou považovat za příliš idealistické a neprůbojné.

Vliv na práci v kolektivu

Jednou z hlavních příčin konfliktů a stresu v pracovním prostředí je právě dichotomie myšlení vznikající při střetu racionalistů a emocionalistů. Racionalisté příliš rychle kritizují, emocionalisté naopak příliš rychle oceňují a chválí. Týmové konflikty racionalisté považují za nejasnost v rolích a odpovědnosti a za logický lék považují napravení situace a vyjasnění si místa, kam kdo patří.

Racionalisté umějí přijímat kritiku, aniž by ji brali osobně, protože lidské konflikty vnímají jako rovnice, které je potřeba rozluštit.

Ti, kteří rozhodují na základě pocitů, vnímají konflikty jako problém neporozumění v týmu a jde jim o to, aby se všichni vzájemně lépe poznali. Sami přitom naslouchají tomu, co ostatní říkají, snaží se pochopit způsob jejich myšlení a sladit ho s ostatními, věří, že jakmile se to podaří, bude dosaženo harmonie a problém zmizí.

Mohou se i doplňovat

Racionalistům takový přístup může připadat naivní, a proto občas cítí potřebu emocionalistům připomenout, že se nikdy nemohou zavděčit všem. Toto uvědomění by člověku uvažujícímu emotivně mohlo pomoci vyrovnat se s úzkostí pramenící ze strachu, jak budou ostatní reagovat, vzít si příklad z racionalisty, získat nadhled a přikládat váhu také datům a faktům. Racionalisté umějí přijímat kritiku, aniž by ji brali osobně, protože lidské konflikty vnímají jako rovnice, které je potřeba rozluštit.

Emocionalisté jim zase mohou otevřít oči v tom, že je přimějí do chladné logiky zapojit i uvědomění si lidského faktoru, tedy že lidé jsou lidé a ne pouze čísla. Podle MBTI není ani jeden typ člověka lepší než druhý. Každý má svá pro i proti, a pokud se naučí chápat a učit se od sebe navzájem, mohou od toho druhého přijmout to lepší, což oběma typům usnadní komunikaci nejen v pracovní, ale i v domácí a volnočasové sféře.