Osudy našich vztahů závisí z velké většiny na tom, jak o nich uvažujeme. Negativní myšlenky a způsob, jímž hovoříme sami se sebou, má zase velký dopad na to, jak se cítíme, chováme a nahlížíme na realitu. Takto na stránkách webového magazínu Psychology Today o souvislosti negativního smýšlení a nefungujících vztahů uvažuje psycholog a spisovatel Jeffrey Bernstein. „Naše pocity, nálady a činy jsou řízeny naší samomluvou,“ vysvětluje. „A právě naše myšlenky nám mohou přinést dobrý pocit z partnera a vztahu, pokud jsou pozitivní, nebo zklamání, naštvání a smutek, pokud jsou toxické.“
Pokud si znovu a znovu říkáme, že partner je nezodpovědný a líný, jaké pocity k němu asi můžeme chovat? Samozřejmě, že špatné. Nabudeme dojmu, že jsme se dali dohromady s nezodpovědnou a línou osobou a vztah nám postupně přestane dávat smysl.
Toxické uvažování nám totiž škodí psychicky i fyzicky – můžeme si tak během času způsobit vysoký krevní tlak, nevolnosti, bolesti hlavy nebo i nadváhu.
Pokud si vezmeme do hlavy, že nás partner brzdí, a budeme s těmito myšlenkami interpretovat jeho reakce, budeme se automaticky soustředit na situace a události, které nám to potvrdí. Výsledkem je, že se zase budeme chytat za hlavu a vyčítat si, že jsme zabředli do vztahu, v němž nám ten druhý brání v rozletu. Vytváříme kolem sebe iluzi reality, která nám našeptává, že jsme v životě o něco okrádáni kvůli tomu, že nás naše polovička brzdí.
Toxicita vede k nemoci
Z takového životního přístupu může podle Bernsteina člověk dokonce i fyzicky onemocnět. Toxické uvažování nám totiž škodí psychicky i fyzicky – můžeme si tak během času způsobit vysoký krevní tlak, nevolnosti, bolesti hlavy nebo i nadváhu. Když totiž negativně přemýšlíme, tak se negativně i cítíme, jsme vystresovaní, unavení, depresivní a úzkostliví.
A to, že o partnerovi negativně mluvíme i nahlas, si ani nemusíme uvědomovat, protože o něm takto běžně mluvíme sami se sebou, takže nám to vlastně připadá už úplně normální.
„Toxický rozhovor se sebou samým zároveň neustále tiše, ale silně ovlivňuje to, jak se cítíme a chováme,“ říká Bernstein. Pokud si budeme dokola opakovat a utvrzovat se v tom i během hádek, že partner není schopen se změnit, že nás s ním nečeká nic dobrého a podobně, vytváříme kolem sebe ovzduší, které vnímáme jako realitu, i když realitou ve skutečnosti není. „Je děsivé, že vlastní myšlenky můžeme proměnit v realitu, ale skutečně tomu tak je,“ říká. „To znamená, že když si nepřipadáme atraktivní, můžeme o tom v podstatě svým smýšlením přesvědčit partnera i ostatní,“ dodává.
Kde hledat pomoc
Co s tím ale dělat? Protože toxické myšlenky nezmizí samy od sebe, nemůžeme je ignorovat nebo prostě vytěsnit, to by vedlo jen k tomu, že bychom hledali pomoc jinde – v jídle, alkoholu nebo drogách a utápěli se v úzkostech a depresích. Vypadá to docela beznadějně, Bernstein ale řešení nabízí. Důležité je zarazit situaci dříve, než nás toxické myšlenky ovládnou.
Je zřejmé, že můžeme detoxikovat vlastní myšlení a změnit to, jak události vnímáme.
Bernstein cituje římského filosofa Epicteta, který řekl, že člověka nevyrušují samotné události, ale jeho vnímání událostí. „Pokud měl Epictetus pravdu, a já myslím, že měl, pak je zřejmé, že můžeme detoxikovat vlastní myšlení a změnit to, jak události vnímáme,“ vysvětluje. Máme si představit svobodu, kterou bychom si mohli užívat, kdybychom neustále za něco nelynčovali sebe nebo partnera. Máme prý přemýšlet o tom, o kolik lépe bychom se cítili, kdybychom věnovali pozornost tomu dobrému a ne špatnému.
Věřit hlavně v sebe
Místo toho, že jsme nezodpovědní, si říkejme, že jsme udělali chybu, a alespoň se z ní můžeme poučit. Když máme tendenci se peskovat za lenost, uvědomme si, že i my potřebujeme odpočívat. Místo selhání nebo neúspěchu si řekněme, že to alespoň zkoušíme a neusínáme na vavřínech, a rozhodně máme blíže ke zdárnému konci a vyřešení.
Věřme zkrátka tomu, že zvládneme detoxikovat své myšlenky, a ono se to podaří. Věřme tomu, že se s partnerem díky tomu můžeme cítit dobře. „Schopnost přemýšlet a pracovat se svými toxickými myšlenkami je klíčem k dobrému pocitu ze sebe i ostatních. Je to také klíč k pozitivní akci. Použitím zdravějších, realističtějších a pozitivnějších dovedností myšlení budeme schopni zbavit svůj život toxických myšlenek, které podkopávají naše štěstí,“ uzavírá psycholog.
{siouvisející}
foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today
