Čtyři způsoby, jak se začít zase vnímat tak, jak jsme se vnímali před pandemií

Rok 2020 ukázal, jak je důležité, abychom se uměli radovat i z maličkostí. Žádnou velkou radost nám totiž nedopřál. Jenže jásat nad drobnostmi není tak jednoduché, jak se může zdát. V dětství to umíme, to ano, ale jak dospíváme, tuto schopnost ztrácíme. Jak ji opět najít?

Zakořenili jsme v práci, začaly nás rozptylovat technologie, což dost možná vedlo i k tomu, že jsme ztratili vědomí sebe sama. A potom přišel koronavirus a dal všemu hroznému ještě horší rozměry. Studie odborného věstníku European Journal of Psychology každopádně dokazuje, že pocit sebeuvědomění je užitečným nástrojem v boji proti úzkostem a depresím. A ty se, jak víme, mohou negativně podepisovat i na zdraví těla fyzického. To všechno jde změnit, když si zase začneme vážit sebe sama a naučíme se vidět krásu v každé maličkosti. Zde jsou čtyři kroky, jak na to.

1. Buďte zticha a poslouchejte se

Během dne jsme často tak zaneprázdnění, že nenajdeme ani chvilku na to, abychom se zastavili a uvědomili si, co vlastně děláme, kde se nacházíme, jak se cítíme. Zkrátka, abychom se spojili sami se sebou. Když to ale uděláme, může nám toho naše tělo tolik říct. Proto bychom podle Roseann Capann-Hodgeové, psychoterapeutky z Connecticutu, měli denně věnovat alespoň pět minut sledování vlastních myšlenek a dechu a také uvědomování si vlastního těla.

Ať už si zvolíte jakoukoliv metodu meditace, ujistěte se, že necháváte myšlenky projít bez hodnocení. Prostě "jen" poslouchejte.

„Pokud je pro vás obtížné sedět, zvažte meditace v pohybu,“ radí psychoterapeutka na webu Mind Body Green. To ale neznamená, že bychom měli cvičit podle videa, podcastu nebo audionahrávky. Znamená to sebrat se a vyrazit ven, třeba si zaběhat nebo se projít do přírody. A ideální je, když si to, co jsme si během takové meditace uvědomili, potom zapíšeme. „Deníky jsou dalším efektivním způsobem sebereflexe,“ vysvětluje Capann-Hodgeová. Ať už si zvolíte jakoukoliv metodu meditace, ujistěte se, že necháváte myšlenky projít bez hodnocení. Prostě "jen" poslouchejte.

2. Udělejte si test osobnosti

Jakýkoliv test osobnosti může být zábavným a užitečným způsobem, jak porozumět svému vnitřnímu já. Může poskytnout vhled do toho, kým jsme a jaký máme vztah k ostatním, jaké jsou naše slabé a silné stránky, naše sympatie či naopak antipatie.

Když už se ale oněch informací doberete, tak byste je podle kouče a redaktora magazínu Mind and Body Green Ryane Luie neměli brát příliš vážně. „Testy osobnosti mohou být užitečnými vodítky, zrovna tak ale mohou vést k nebezpečným stereotypům,“ vysvětluje.

3. Zjistěte, jaký je váš jazyk lásky

Podle teorie Pěti jazyků lásky, jejímž autorem je Gary Chapman, americký pastor, spisovatel, řečník a manželský poradce, dáváme a přijímáme lásku různými způsoby. Abychom pochopili sebe i ostatní, musíme se v nich a sobě samých naučit orientovat.

Podle manželské a rodinné terapeutky Sunny Motamediové ale nelze říci, že jeden člověk mluví jen jedním jazykem lásky, nýbrž že většina z nás střídavě využívá všech pět. „Když zjistíte, který z nich je vám nejbližší a který je nejbližší partnerovi, nejenže lépe porozumíte svým i jeho potřebám, ale zjistíte také, jaký je váš jazyk omluvy,“ vysvětluje.

4. Zvažte terapii

Zastavení nežádoucích, negativních a úzkostných myšlenek je kritickou součástí sebelásky, protože náš vnitřní hlas je často tím nejtvrdším kritikem. Pokud se chceme naučit mít sami sebe rádi, musíme se zároveň naučit tento vnitřní hlas změkčit a učinit jej laskavým, empatickým a tolerantním.

Celý proces může být pro některé jedince těžší než pro jiné. Těm, pro které je těžší, může velmi pomoci kontakt s terapeutem. Terapeut těmto lidem ukáže, jak se stát všímavějším, sebevědomějším, a poskytne jim nástroje k překonání negativních vzorců myšlení i chování. „Chce to čas a úsilí, což se ale většinou vyplatí,“ dodává Capann-Hodgeová.