Podle studie, kterou financoval americký Národní institut zdraví a zveřejnil ji v květnu 2022, mají děti s alergiemi výrazně nižší pravděpodobnost, že se nakazí virem SARS-CoV-2, a to z důvodů, které mohou souviset se zvláštnostmi tohoto viru. „Původně se přitom předpokládalo, že lidé s astmatem a alergickými onemocněními jsou náchylní k závažnému průběhu virových infekcí,“ říká šéf výzkumu Max Seibold, pediatr a vědec, specializující se na genomiku, z nemocnice National Jewish Health v Denveru.
V období od května 2020 do února 2021 bylo v celkem 1 394 domácnostech (u 4 142 účastníků, dětí a teenagerů) každých 14 dní prováděno testování s cílem identifikovat výskyt SARS-CoV-2. Po dobu sledování se covidem-19 nakazila čtvrtina všech domácností a přibližně 14 procent všech účastníků.
Alergická onemocnění riziko covidu-19 ovlivnila, ale ne tak, jak by se dalo očekávat. U dětí s potravinovými alergiemi byla o 50 % nižší pravděpodobnost, že se nakazí, a v domácnostech, kde byly alergie přítomné, se také významně snížila pravděpodobnost přenosu infekce mezi jejími členy. Na otázku, proč tomu tak je, Seibold odpovídá: „První, co řeknu, je, že prostě nevíme.“
Snižuje zánět riziko infekce?
Tým vědců ale samozřejmě hypotézu má. U lidí s alergickými poruchami totiž v těle probíhá specifický typ zánětu, tzv. zánět typu 2. Proteiny, které jej způsobují, mohou změnit fungování buněk, zejména v kůži, dýchacím traktu a dalších membránách. „Zánět typu 2 může modifikovat expresi tisíců genů, je to velmi silný mechanismus. Pokud se to stane, je možné, že dojde také ke změnám v dalších oblastech, například ohledně rizika přenosu SARS-CoV-2,“ vysvětluje Seibold.
Když byly plicní buňky vystaveny zánětu typu 2, viru SARS-CoV-2 se jedinec rychleji zbavil.
Zejména předchozí Seiboldův výzkum ukázal, že lidé, u nichž proběhl zánět typu 2 v intenzivní formě, měli na buňkách dýchacího traktu také méně proteinu zvaného ACE2. ACE2 je přesný receptor, na který se SARS-CoV-2 přichytí, když infikuje buňky. To naznačuje, že lidé s alergickými poruchami jsou na buněčné úrovni vůči viru méně zranitelní. Toto vysvětlení ale není spolehlivé. „Proč tedy nejsou chráněni například astmatici?“ ptá se Seibold.
Odpověď na tuto otázku by mohla ležet v jiné studii z roku 2019, která uvádí, že děti s potravinovými alergiemi měly mnohem silnější příznaky zánětu typu 2 než děti s alergickými poruchami kůže. „Myslím si, že jedinci s potravinovou alergií mají nejextrémnější úroveň zánětu typu 2, a proto největší účinek na jejich receptor,“ říká Seibold a doplňuje, že jde zatím jen o domněnky. Hypotézu shrnuje takto: Zánět snižuje ACE2 receptory u lidí s alergiemi. To by zase mělo snížit riziko infekce. Ale není to prokázáno.
Hypotézu je nutno potvrdit
Seiboldův tým nyní studuje buňky účastníků sekvenováním RNA. To by mohlo ukázat, zda účastníci, o nichž je známo, že mají nízké riziko covidu-19, skutečně měli vysoký zánět a snížený ACE2, předpokládaný v jiných studiích. Zjištění se shodují s dalšími studiemi o alergiích a SARS-CoV-2. Studie zveřejněná v březnu 2022 popisuje, že když byly plicní buňky vystaveny zánětu typu 2, viru SARS-CoV-2 se jedinec rychleji zbavil.
Cezmi Akdis, redaktor časopisu Allergy a ředitel Švýcarského institutu pro výzkum alergií a astmatu, v reakci na výsledky studie uvedl: „Ačkoli jsou tyto závěry kontroverzní, myslím si, že stávající alergie rozvoji závažného onemocnění covid-19 skutečně brání.“
Seibold přesto nechce o vztahu mezi infekcemi a alergií vyvozovat širší závěry. „Nejsem si jistý, že existuje nějaký silný koncepční vztah mezi tímto konkrétním virem a průběhem alergických onemocnění. Potenciálně jsou to dvě nezávislé věci,“ shrnuje.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: Popular Science
