Ochrání nás před covidem obyčejná rýma? Vypadá to, že to dokáže

Různé kmeny koronavirů způsobují až čtvrtinu běžných nachlazení. Vědci ze Stanford University nově zjistili, že za mírnějším průběhem covidu-19 může stát skutečnost, že byl daný jedinec před nakažením vystaven nějakému nachlazení způsobenému jiným koronavirem a jeho imunitní buňky si to zapamatovaly. Díky tomu dokážou covidu lépe vzdorovat.

Pokud se tedy již imunitní buňky člověka setkaly s mírnějšími příbuznými koronaviru SARS-CoV-2, jsou podle nových zjištění vědců lépe vybaveny pro to, aby mohly na virus, jenž je zodpovědný za nemoc covid-19, rychle a efektivně reagovat. Toto zjištění může pomoci vysvětlit, proč jsou někteří lidé, mezi nimi pak zejména děti, proti covidu-19 odolnější. Mohlo by také pomoci předpovědět, kterým pacientům s covidem-19 hrozí závažnější průběh.

Ochrana zabijáckými T buňkami

Dotyčné imunitní buňky, nazývané „zabijácké T buňky“, procházejí krví a lymfou a zůstávají v tkáních, kde zneškodňují buňky, jež vnímají jako cizí. Výše zmíněná studie, publikovaná na začátku července na stránkách žurnálu Science Immunology, ukázala, že tyto buňky odebrané pacientům s nejtěžším průběhem covidu-19 vykazují méně známek předchozího výskytu jiných koronavirů způsobujících nachlazení.

Tyto paměťové buňky jsou při obraně proti infekčním chorobám zdaleka nejaktivnější. Jsou tím, co potřebujeme, abychom odrazili patogen, který na nás opakovaně útočí.

Podle Marka Davise, profesora mikrobiologie a imunologie a hlavního autora studie, hrají právě T buňky v imunitě proti covidu-19 významnou roli, i když se v této souvislosti hovoří především o protilátkách. Protilátky jsou vlastně proteiny, které se na viru mohou zachytit dříve, než je schopen infikovat zranitelnou buňku. Ty se však na rozdíl od T buněk dají snadno oklamat. T buňky totiž patogeny rozeznávají díky své „paměti“, což je důvod, proč to s nimi patogeny nemají tak jednoduché.

Pokud se T buňka seznámí s nepřátelským peptidem, tedy kombinací aminokyselin viru, který na povrchu zdravé buňky nemá co dělat, zapamatuje si ho. Takto „poučené“ buňky pak vykazují zvýšenou citlivost a výjimečnou životaschopnost, s nimiž v krvi a lymfě vyčkávají klidně po celá desetiletí, připravené vstoupit do akce v případě, že zaznamenají peptid se stejnou nebo podobnou strukturou, kterou si zapamatovaly. „Tyto paměťové buňky jsou při obraně proti infekčním chorobám zdaleka nejaktivnější,“ popisuje pro Science Daily Davis. „Jsou tím, co potřebujeme, abychom odrazili patogen, který na nás opakovaně útočí.“

Více T buněk zaručí lehčí průběh

Pro otestování této hypotézy použil Davis s kolegy vzorky krve od pacientů s mírnějším průběhem covidu-19. V nich skutečně našli vyšší množství paměťových T buněk zaměřených na peptidy SARS-CoV-2, jejichž struktury se podobají běžnějším koronavirům způsobujícím řadu nachlazení.

Při porovnání se vzorky krve od pacientů s těžkým průběhem Davisův tým došel k závěru, že tito lidé se pravděpodobně v nedávné době nesetkali s žádným nachlazením, nebyli tedy infikováni mírnějšími formami koronavirů, a proto si nezachovali paměťové T buňky. Jejich buňky musely naopak boj proti neznámému patogenu začít prakticky od nuly.

Znamená to tedy, že běžné sezónní nachlazení může svým způsobem fungovat jako ochrana před vážnějším průběhem covidu-19? Minimálně je o tom rozhodně možné uvažovat. V praxi bychom se ale samozřejmě měli snažit, abychom se nenakazili žádným onemocněním. Těžko totiž poznáme, zda jsme chytili rýmu, nebo virus covidu-19. Nejúčinnější je podle vědců stále využít možnosti nechat se proti čínskému koronaviru SARS-CoV-2 naočkovat.