Tak zní závěry nového výzkumu, zaměřeného na příčiny toxického chování na sociálních sítích. Tímto termínem označují vědci například extrémní sdílení osobních informací, vytváření falešného obrazu o sobě samých, srovnávání se s ostatními a nadměrnému trávení času online.
Studie byla založená na teorii citové vazby, která popisuje, jak lidé utvářejí vztahy s ostatními, a dále popisuje také míru jistoty daných vztahů. Nejistí jedinci pak mohou ve vztazích trpět úzkostí, a dokonce se můžou blízkosti druhých vyhýbat. Lidé, které svíraly pocity nejistoty, ve výzkumu souhlasili s výroky jako „Bojím se, že mě můj partner přestane milovat“. Ti, kteří se vztahům záměrně vyhýbali, souhlasili s větami jako: „Cítím se nepříjemně, když se mi můj partner snaží hodně citově přiblížit.“
Stres a nedostatek sebeúcty
Studie se zúčastnilo 717 dospělých uživatelů Facebooku. Toxičtí jedinci se rádi srovnávají s druhými, rádi vytvářejí o sobě samých falešné obrazy, nadměrně sdílejí osobní informace a jejich aktivity na sociálních sítích poškozují je samotné a jejich blízké. Lidé, kteří se bojí intimních vztahů (ve smyslu "blízkost", ne sex), o sobě záměrně šíří falešné představy (a ne vždy pozitivní).
Facebook není toxický sám o sobě – jen podporuje sklony, které mají jeho uživatelé, a dává jim šanci to dát beztrestně najevo.
Nejistota ve vztahu a toxické chování na Facebooku je silnější u těch uživatelů, kteří žijí ve stresu a mají nízkou míru sebeúcty. Studie netvrdí, že používání sociálních sítí je toxické samo o sobě – spíše upozorňuje na to, že někteří lidé se na nich chovají způsobem, který může ve svém důsledku zvyšovat jejich vlastní úzkost a zranitelnost.
Autofeedback
„Vývoj facebookových mechanismů, jako je relevantnější obsah založený na atributech naší sociální skupiny a taky na tom, co si často prohlížíme a lajkujeme, zvyšuje negativní psychologické dopady, jakými jsou příznaky deprese a nízká sebedůvěra,“ říká autorka studie Sally Flynn z Irské národní univerzity v Galway. „Rádi bychom, aby se lidé více soustředili na pocity, které mají před a po používání sociálních sítí, a dle toho pak svou online aktivitu upravili.“
Když pak člověk vytváří falešný obrázek vlastního života a Facebook mu začne házet podobné obrázky a fotky lidí z jeho sociální skupiny, logicky začne upadat do deprese, protože ví, že on sám to tak ve skutečnosti nemá.
Reklama
„Upozorňujeme, že tento druh studie neumožňuje udělat závěry o příčině a následku. Limity mohou být například v tom, že jedinci uváděli data sami za svou osobu a sebehodnocení může být často zkreslující,“ vysvětluje Sally Flynn. „Zatímco psychická úzkost a nízká sebehodnota vysvětluje souvislost mezi problematickými citovými vazbami a rizikovým chováním na Facebooku, budou potřeba hlubší studie, které budou brát v potaz další interpersonální faktory relevantní k teorii citové vazby.“
foto: Shutterstock, zdroj: Psy Post
