Jen těžko si v dnešní době představit, že cestujeme a nemáme po ruce mobil s foťákem. Že za našimi zážitky nezůstává facebooková ani instagramová stopa. Že naše fotografie ukazujeme a sdílíme jen s několika málo nejbližšími. Ještě před deseti lety to však bylo úplně normální a foťák při sobě neustále nosil jen málokdo. Jak tahle změna ovlivnila naše životy a naše chování? Do jaké míry ještě fotíme kvůli sobě a do jaké kvůli ostatním?
Reklama
Poslední dobou už focení na dovolených neslouží primárně k tomu, aby zachovalo vzpomínky, které v hlavách časem vyblednou, napořád barevné. Slouží spíš k tomu, abychom našimi zážitky zachycenými na fotkách ohromili ostatní. Žijeme zkrátka ve věku, kdy to, co se neobjeví na sociálních sítích, jako by se nestalo. A kdo nic „nepostuje“, jako by nežil... Nebo minimálně nic zajímavého nezažil, a je tedy „out“.
Vychutnat si okamžik
Potřeba zachytit okamžik takový, jaký je, se přeměnila v potřebu zachytit sebe v daném okamžiku a na daném místě. Snímek musí být samozřejmě perfektně stylizovaný, v dokonalém světle… Toto „stylizované“ a „dokonalé“ má zároveň působit úplně přirozeně a nenuceně.
Cílem cestování je rozprášit svou představu o sobě: vzdálit se od toho, jak nás vnímá naše okolí, od představ o nás samých.
Chceme prostě sami sebe na skvělém místě zachytit tak, abychom na lidi udělali přesně takový dojem, po jakém toužíme. A to začíná být trochu stresující. Najednou si ono místo a onen okamžik neumíme vychutnat. Myslíme totiž na to, jak bude naše fotka působit na sítích.
Proč cestovat?
Spisovatel Zat Rana tento fenomén shrnuje takto: „Smyslem cestování není najít sama sebe, ani utéct před svými problémy. Cílem cestování je naopak rozprášit svou představu o sobě, vzdálit se od toho, jak nás vnímá naše okolí, od představ o nás samých, které tak silně formují naši každodenní realitu. Na chvíli se vymanit z diktátu vlastní kultury, která je hluboce zakořeněná v našich myslích,“ konstatuje v pojednání o cestování.
Posedlost fotodokumentací kazí samotný zážitek z cestování, ten zvláštní pocit ztráty všeho známého a otevření se potenciálu neznáma.
Podle Zata Rany bychom si měli na cestách připomenout, že existuje víc způsobů, jak žít naše životy. „Cestování nám umožňuje poodstoupit od subjektivní iluze vnímání, která nám vsugerovává, že jsme středem vesmíru, a to, co se děje zrovna nám tady a teď, je ta jediná věc, na které záleží. Přesně tohle vám bude připadat k smíchu v okamžiku, kdy si uvědomíte, jak malí a bezvýznamní vy a vaše touhy ve skutečnosti jste. A tohle uvědomění přichází pokaždé, když vycestujete.“
Posedlost fotodokumentací našich cestovatelských zážitků tedy kazí samotný zážitek z cestování, ten zvláštní pocit ztráty všeho známého a otevření se potenciálu neznáma. Vy si to „známo“ totiž berete s sebou. Vaše sociální bublina jede s vámi. Sleduje vás.
Proč ho nevytáhnout
Server TreeHugger nabízí čtyři důvody, proč se vyplatí nechat mobil s foťákem v kapse, i když jste svědkem něčeho, u čeho máte pocit, že si to prostě nemůžete nechat pro sebe:
1. Vaše radost sice půjde krátkodobě dolů, ale dlouhodobě nahoru
Ať se nám to líbí nebo ne, postování svého života na sociální média je pěkná mentální dřina. Potíme se před kamerou a fotíme obrázek na desetkrát, dokud nevypadá k světu. Ale schválně si položte jednoduchou otázku: Pokud byste se za celou dovolenou neměli ani jednou jedinkrát postavit před foťák, jak by se změnil způsob, jakým se oblékáte, malujete (nebo nemalujete), češete vlasy a taky to, která místa se rozhodnete navštívit?
Přestaňte zkrátka dělat věci pro druhé, radí TreeHugger, a začněte je dělat víc pro sebe. To sice asi způsobí krátkodobý smutek z nižšího přílivu srdíček a lajků, ale z dlouhodobého hlediska budete šťastnější.
2. Budete pro okolí mnohem záhadnější
Je jen otázkou času, než bude pro lidi perfektní digitální dokumentace výletu zajímavější než naše autentické vyprávění. Jak se pak budou tvářit, když budeme schopni zachytit vůni místního jídla, teplotu vzduchu... a vy nezdokumentujete vůbec nic? Naštvaní? Překvapení? A co kdyby se už teď vaše dovolená netočila kolem instastories? Když se pak někdo zeptá, jak jste se měli, vážně ho to bude zajímat, protože nebude mít pocit, že tam tak nějak byl s vámi.
Jen máloco člověka irituje tak, jako desítky zvednutých rukou, které drží telefony ve snaze zachytit úplně stejnou scénu.
Potkejte se s přáteli a vyprávějte jim o svých zážitcích. Na živo. Sdílejte věci, které by stejně na fotkách nebyly vidět… koho jste potkali, jaký jste z celé dovolené měli pocit a co jste se naučili.
3. Přestanete rozčilovat místní
Jasně, dělají to všichni, takže už je to vlastně normální... Jen máloco člověka irituje tak, jako desítky zvednutých rukou, které drží telefony ve snaze zachytit úplně stejnou scénu, památku, západ slunce či cokoli jiného. Všichni chtějí ukázat svému okolí, že tady byli. V tenhle okamžik si můžete říct, že stejně na internetu najdete mnohem lepší obrázek, než který kdy budete schopni vyfotit sami.
Raději nechte ruce dole, najděte si místo, kde na celou scenérii dobře uvidíte, a vychutnejte si ji jenom ve své mysli. A pamatujte, že třeba místa, která v cizích městech fotíte, jsou něčím domovem. A že těm lidem možná není úplně příjemné, když jim neustále někdo máchá telefonem před obličejem.
4. Opadne stres a dostaví se pocit úlevy
Není snadné nepodlehnout vnitřnímu tíživému pocitu, že bychom měli i cestu autem na dovolenou přetavit prostřednictvím našich perfektních záběrů do minidokumentárního filmu. Je přece potřeba neustále vyprávět příběh, nevypadat nudně, být vtipní, sexy...
Vytvářet virtuální obraz o sobě samých není vůbec jednoduché. Pak ještě přijde ta starost s postováním, odpovídáním na komentáře... Uf. Člověk pak už někdy ani nemá pocit, že je na dovolené. Když tohle všechno vypustíte, víc se vám uleví. Kašlete na ostatní. Kašlete na dokonalost. Kašlete na to, jak bude před ostatními vaše online identita vypadat, a dělejte si, co chcete.
Samozřejmě nikdo nechce, píše TreeHugger, aby lidé při cestování přestali fotit úplně. Jde ale o to, že foťák ovlivňuje naše vnímání a zážitky, které vyhledáváme. Vlastně to není ani tak foťák jako myšlenka na to, jak se bude fotka vyjímat na našem profilu.
foto: Shutterstock, zdroj: TreeHugger
