fbpx

Překyselení organismu neexistuje, přemíra kyselinotvorných potravin nám však škodí, tvrdí odborníci   1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Jak kyselé prostředí v našem těle ovlivňuje vznik různých nemocí, zkoumá čím dál více lékařů. Podle některých je to mýtus, nicméně přiznávají, že nám kyselinotvorná strava může ublížit.

Zveřejněno: 29. 3. 2024

Názory odborníků na překyselení se liší. Teorie o tom, že překyselení způsobuje civilizační choroby včetně rakoviny, je stará už sto let a přišel s ní německý lékař, filozof a nositel Nobelovy ceny Otto Warburg, který v roce 1923 objevil, že kyselé prostředí je pro rakovinné buňky ráj. Podle něj kyselé prostředí vzniká tam, kde není kyslík, a buňky se tak rakovinným bujením brání.

Na to ale reaguje biochemička Michaela Bebová, která říká, že kyselé prostředí je důsledek chování rakovinné buňky, která produkuje velké množství laktátu, tedy kyseliny mléčné. „Překyselení není příčinou rakoviny. Kyselé prostředí vytváří rakovinné buňky,“ objasňuje pro Flowee.

I když se najdou lékaři, kteří upozorňují na souvislost překyselení se vznikem nemocí, většina dnes tuhle teorii odmítá. „Organismus má a využívá vlastní systémy, jak udržet stálé pH v organismu, které je nutné pro přežití. Problematiky překyselení organismu v běžném životě se není třeba obávat,“ řekla Flowee nutriční specialistka Hana Mojžíšová.

Stav nadbytku kyselin způsobuje či zhoršuje drtivou většinu nemocí, například obezitu, cukrovku, kardiovaskulární problémy, osteoporózu, podporuje předčasné stárnutí a nedostatek energie.

O překyselení organismu pochybuje také doktor Petr Sucharda ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Podle něj nic takového není, ale připouští, že si špatným životným stylem můžeme překyselit žaludek. „Z mého pohledu existuje překyselení žaludku, tedy nadměrná produkce kyseliny chlorovodíkové v žaludku. To způsobují různé hormony a ovlivňují některé léky a potraviny, respektive látky, a to přímo i nepřímo (zejména kofein). Překyselení žaludku můžeme snížit několika typy léků, hlavně blokádou produkce H+ (nejznámější je omeprazol). Vše ostatní jsou hlouposti,“ řekl Flowee doktor.

Pozor na překyselení žaludku

S překyselením žaludku se potýká čím dál více pacientů, jde o stav, kdy se v žaludku hromadí žaludeční kyseliny, které nám způsobují například pálení žáhy. „To, co nazýváme ,překyselením‘, je spíše otázkou potíží s imunitou, která do těla pustila chronický zánět. Větší výkyv pH podobný ,překyselení‘ existuje pouze v žaludku, jinde by nás zabil,“ řekl pro magazín zeny.cz doktor David Frej z Centra funkční a holistické medicíny.

Překyselení organismu je i podle biochemičky Michaely Bebové mýtus. Skončili bychom na JIP, kdyby k něčemu takovému došlo. „Tělo má velmi precizní systém, pomocí kterého udržuje stabilní pH krve,“ řekla pro Flowee a upozornila na to, že pH žaludku nemůžeme srovnávat s pH krve, jde o dvě odlišné věci. Stručně řečeno: pH žaludku je kyselé zcela fyziologicky a díky tomu mimo jiné trávíme, je to žádoucí, pH krve kyselé není a nesmí být.

Kyselinotvorné potraviny jako reálný problém

Nicméně pro zjednodušení lze chápat překyselený organismus tak, že je na něj vyvíjen velký tlak kvůli nezdravé stravě, což vyvolává vyrovnávání kyselé nálože. „Vyrovnávání rovnováhy kyselin a zásad si žádá hodně minerálních látek a zásaditých sloučenin, abychom kyselou nálož ze stravy zpracovávali, což v konečném důsledku z dlouhodobého hlediska může vést k vyčerpávání zásob minerálních látek v organismu. Tohle tvrzení je reálné, tvrdit ale, že jsme překyselení a máme tedy nižší pH, než bychom měli mít, a proto vylučujeme kyselou moč, je prostě absolutní nesmysl a nepochopení fyziologie,“ vysvětluje biochemička.

Strava zaměřená především na maso, s absencí zeleniny, způsobuje nedostatek vápníku, který si tělo bere právě z kostí, a tím se snaží vyvážit velké množství kyselin. Tedy místo překyselení by se dalo říct, že kyselinotvorné potraviny způsobují v našem těle neplechu.

Je tedy ošemetné pouštět se do teorie ohledně pH a překyselení, spíš je vhodnější se snažit zkoumat souvislosti potravin s nemocemi. Jedna studie ze sanfranciské University of California dokazuje, že překyselení organismu má neblahý vliv na řídnutí kostí. Vědci to vysvětlují tak, že strava zaměřená především na maso, s absencí zeleniny, způsobuje nedostatek vápníku, které si tělo bere právě z kostí, a tím se snaží vyvážit velké množství kyselin. Tedy místo překyselení by se dalo říct, že kyselinotvorné potraviny způsobují v našem tělu neplechu.

Jednodušeji to vysvětluje web bunecnavyziva.cz, kde se popisuje, že je potřeba udržet rovnováhu kyselých a zásaditých látek v těle. „Stav nadbytku kyselin způsobuje či zhoršuje drtivou většinu nemocí,“ píše. Zmiňuje obezitu, cukrovku, kardiovaskulární problémy, osteoporózu, předčasné stárnutí, nedostatek energie. „Prostřednictvím lymfatického systému zatěžuje ledviny, které jsou schopny vylučovat nadměrné množství kyselin jen krátkou dobu,“ najdete na webu bunecnavyziva.cz.

Čemu se vyhnout?

Abychom nenapomáhali vzniku výše zmíněným chorobám, měli bychom omezit kyselinotvorné potraviny, tedy zmírnit spotřebu alkoholu, přemíru masa, černého čaje, bílého pečiva, bílé rýže, másla či smetany a samozřejmě cukry, které jsou v našem jídelníčku zastoupeny v nadmíře.

Místo toho bychom si měli na stůl servírovat potraviny zásadotvorné, jako jsou například ředkvičky, brokolice, zázvor, fazole, banány, mořské řasy, oleje lisované za studena, kysané mléčné výrobky či kozí mléko. A také citron, který je i přes svou kyselou chuť zásadotvorný, a pomáhá dokonce při refluxu z překyselení žaludku. Velmi dobrou službu vám udělá mladý ječmen, o kterém se poslední dobou mluví jako o superpotravině. Při jeho zpracování se neničí vitamíny a živé enzymy. Účinnou zbraní proti acidóze jsou také bylinky. Taková pampeliška dokáže velmi pomoci, mimo jiné totiž stimuluje trávení. Pomoci si můžeme i změnou stravování. Důležité je každé sousto pořádně rozkousat a nehltat. A omezit smažená a tučná jídla.

„Zlepšení zdravotního stavu při zdravé stravě ovšem nelze ani tak přičítat změnám pH organismu, ale spíše vyváženému přijmu živin a dostatečnému příjmu vitamínů i minerálních látek,“ píše se na nutrizone.cz. Stravou tak můžeme změnit pH moči, ale ne pH krve. „To, že se vyčůráme na papírek a ukáže to kyselé pH, je stejně normální, jako když se vyčůráme na papírek za dvě hodiny, a ukáže to alkalické pH. Závisí to na tom, co jíme, co vylučujeme a lehce kyselá moč není patologická,“ dodává biochemička Michaela Bebová.

Z moči můžeme ale zjistit, že potraviny, které přijímáme, nám neprospívají. A většinou se shodují s těmi potravinami, které bychom podle příznivců teorie o překyselení měli vyloučit, včetně celkového nezdravého životního stylu.

foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...