Cítíte se jako introvert nebo extrovert? Podle výzkumu, na nějž upozorňuje server Psychology Today, jste s největší pravděpodobností ambivert. Zkrátka máte něco z obojího. Vědci se navíc domnívají, že čím víc se jako extrovert nebo introvert identifikujeme, tím více se jako daná osobnost chováme a cítíme. To je ale v životě značně nepraktické a neefektivní.
S pojmy extrovert a introvert přišel ve dvacátých letech minulého století psychiatr a psychoanalytik Carl Gustav Jung. Základním rozdílem pro Junga bylo, odkud lidé čerpají energii. Zatímco introvert se nejlépe „dobije“ o samotě, extrovert čerpá energii z vnějších podnětů a vztahů s ostatními lidmi.
Extroverti a introverti
Samotný Jung však nakonec uznal, že existuje i třetí skupina lidí, u kterých se nedá jednoznačně říci, zda energii čerpají „zvnějšku“, nebo „zevnitř“. Podle Junga je tato množina dokonce ze všech nejpočetnější. Spadá do ní většina z nás a naopak introverti a extroverti jsou menšinami. Tento třetí typ, který je navzdory tomu, že ho tvoří větší část populace, tím nejméně známým, nazval „ambiverty“. Osobnost těchto lidí tvoří introvertní a extrovertní rysy, které jsou ve vyváženém poměru.
Ambivert kombinuje to nejlepší z extroverze i introverze.
Psycholog Adam Grant v rozhovoru pro Wall Street Journal prohlásil, že ambiverti tvoří polovinu až dvě třetiny populace. To je dobrá zpráva. Takoví lidé mají totiž větší šanci být úspěšní v profesním i osobním životě. Psychologové tento jev nazývají „ambivertovou výhodou“ a popisují, jak ambivert kombinuje to nejlepší z extroverze i introverze. Podle serveru Psychology Today dosáhli ambiverti v jedné z několika studií vyšší produktivity než introverti a extroverti, v některých případech byli i dvakrát úspěšnější. Jejich devízou je, že zvládnou zároveň poslouchat druhé a zároveň se prosazovat. To z nich dělá ideální prodejce, spolupracovníky, majitele podniků a leadery.
Extrém je problém
Podle psycholožky Carol Dweckové mohou být lidé, kteří naopak silně inklinují k extroverzi či introverzi, ve svém myšlení zbytečně zafixovaní. Dwecková věnovala několik desetiletí výzkumům, ve kterých rozlišovala myšlení směřující k růstu a zafixované myšlení. První pojem znamená víru v to, že můžeme kultivovat své schopnosti a kvality. V druhém případě věří daný člověk v to, že má omezený intelekt a talent, danou osobnost a neměnný charakter.
Zafixované myšlení je v podstatě takové sebenaplňující se proroctví.
Nedávná studie pak přišla s tím, že zafixované myšlení je v podstatě takové sebenaplňující se proroctví. Například někdo, kdo sám sebe vnímá jako introverta, může mít potíže vzpomenout si na své vlastní extrémní chování. Dále se může automaticky vyhýbat společenským situacím, které jsou pro něj potencionálně stresující, a tím se ještě více uzavírat do sebe.
Ten, kdo sám sebe vnímá jako introverta, může mít potíže vzpomenout si na své vlastní extrémní chování
Čím silněji se tedy identifikujete jako extrovert či introvert, tím více se budete jako extrovert nebo introvert nejen projevovat, ale i cítit. Takové tendence jsou často spojené s tím, že se cítíme hůře, zvláště pokud jsou naše představy o sobě samých negativní. Dále to souvisí se sníženým výkonem, sebedůvěrou, kreativitou nebo odolností.
Pojem osobnost
Proč jsme ambiverty odhalili až nyní, když o nich Jung psal už téměř před sto lety? Třetí typ osobnosti vyplynul z rozsáhlejšího výzkumu, který došel k závěru, že zdravé osobnosti reagují na základě dané situace. Někteří odborníci se dokonce domnívají, že pojem osobnost je mýtus. Jsme totiž značně nekonzistentní a umíme se změnit víc, než si myslíme. Vše záleží spíše na tom, co se v našem životě odehrává. Žádné stále já, ať už introvertní nebo extrovertní, mít vůbec nemusíme.
Reklama
Pro to, abychom prožili šťastný a spokojený život, tak podle výzkumníků nepotřebujeme ani tak znát sami sebe, jako dokonale chápat různé situace. Když se například připravujeme na schůzku, je dobré se zeptat sami sebe: Vyžaduje toto setkání spíše mou pozornost, abych pořádně poslouchal a dělal si poznámky, nebo bych měl naopak působit sebevědomě, jednat asertivně a přesvědčit ostatní o svém názoru? Případně: Jak mohu zkombinovat obojí?
Nepotřebujeme ani tak znát sami sebe, jako dokonale chápat různé situace.
Ambiverti chápou, že identifikovat se výlučně s jedním typem chování by bylo značně vyčerpávající a neefektivní. Ostatně sám Jung prohlásil, že člověk, který by byl stoprocentně extrovertní nebo introvertní, by byl zkrátka šílencem.
V lidských osobnostech samozřejmě existují rozdíly. Je ale dobré vědět, že si můžeme v dané situaci vybrat, kým chceme být. Je zajímavé, že mnoha lidem vadí nálepkování. Proč tedy dáváme nálepky „introvert“ a „extrovert“ sami sobě?
foto: Shutterstock, zdroj: Psychology today
