Petr Fořt: Jsou doplňky stravy prospěšné, nebo ne tak docela?

Věda objevuje neskutečné věci nejen v oblasti technologie, ale také v potravinářství. Technologie sice slouží pokroku, bohužel je ale obtížné rozlišit, co je pokrok a co nadbytečná, život komplikující „vychytávka“. Technologie (a chemie) v potravinářském průmyslu znamená jak výhodu, tak především rizika: například genetické modifikace, agrotechnické postupy s použitím chemických jedů nebo produkce vysoce průmyslově zpracovaných potravin.

Jedním z témat problematiky výživy populace jsou souvislosti způsobu stravování s výskytem chronických neinfekčních (civilizačních) onemocnění. Není sporu, že zdravotní stav populace České republiky se v dlouhodobém horizontu zhoršuje.

Chemicky chráněné nebo geneticky upravované potraviny mají méně živin. Ty nahrazují doplňky stravy.

Potravinářské technologie (a chemie) umožňují producentům potravin vytvářet doslova „umělé“ potraviny, kvalitou na hony vzdálené jejich původním přirozeným zdrojům. Důsledkem je rapidní zhoršení jejich biologické (výživové) hodnoty. Nelze stále dělat mrtvého brouka (ze strany státních orgánů) a nevidět důsledky vlivu cizorodých a chemických látek v potravinách. Ty spolu s nevhodnými stravovacími návyky znamenají nárůst výskytu obezity, diabetu, neplodnosti, skryté podvýživy, potravinových intolerancí a alergií či poruch hormonální regulace.

Co v potravinách chybí?

Vědecké studie prokazují mnohdy až kritický pokles příjmu mikronutrientů. Tím se myslí vitaminy, minerální látky včetně stopových prvků a desítky, ne-li stovky specifických sloučenin, tzv. fytonutrientů (též látky ochranné). Troufám si tvrdit, že mnohé zdravotní problémy lze úspěšně řešit nikoliv jen farmaky, ale v prvé řadě kvalitní, a dokonce personalizovanou výživou. S ohledem na výše zmíněné problémy s kvalitou běžného stravování nezbývá než uvažovat o cíleném využití doplňků stravy.

Problematiku doplňků stravy studuji desítky let, napříč všemi oblastmi zdraví a generacemi, včetně výživy a výkonnosti sportovců. Chci být objektivní, proto se věnuji shromažďování informací o pozitivních i nežádoucích účincích.

V kontextu se zdravím, jehož řešení je v rukou medicíny, využívající stovky farmak, musím připomenout, že je prokázáno, že (dlouholetá) medikace negativně ovlivňuje nutriční status pacienta tím, že zhoršuje využití živin a celkový metabolismus. Ani „superracionální“ výživa (pokud by něco takového bylo reálné) nedokáže organismus dostatečně saturovat nezbytnými (esenciálními) mikroživinami a ochrannými látkami.

Obhajoba doplňků stravy

Tento fakt je pro mne argumentem obhajoby systematického, přinejmenším časově omezeného použití vhodně zvoleného režimu podávání doplňků stravy. Musí být ale kvalitní, deklarované co do obsahu a účinnosti a vyhovovat státním normám.

Dovoluji si tvrdit, že oponenti (většina lékařů a státem placených odborníků na výživu) použití doplňků stravy nejednají férově, a to například proto, že argumenty o neúčinnosti těchto doplňků z jejich strany nejsou objektivně a dostatečně verifikovány. Kromě toho většina oponentů z řad lékařů nemá v oboru výživy a „dietetiky“, stejně jako v používání doplňků stravy, potřebnou erudici. To není nic proti medicíně, je to jen připomenutí, že oponent musí být vybaven dostatečnou „baterií“ vědeckých argumentů.

Obávám se, že cílem oponentů doplňků stravy je dezinformovat veřejnost a vyvolat nedůvěru k jejich použití a účinkům. Jedním z jimi používaných nástrojů je tvrzení, že ze strany výrobců (a prodejců) doplňků jde jen o byznys. Něco jako „obchod s deštěm“.

Jde snad o šmejdy?

Musíme si ale uvědomit, že prodej „čehokoliv“ je především byznys. Týká se to také prodeje potravin, že? Nemyslím, že by tomu mohlo být jinak, protože o charitě se v případě prodeje doplňků stravy opravdu mluvit nedá. Nicméně veřejnost si často neuvědomuje, že to samé platí o lécích (tím více o lécích volně prodejných). Netvrdím, že výrobci a prodejci doplňků jsou všichni absolutně seriózní.

Mnoho z nich podvádí nejenom při výrobě, ale také při prezentaci (klamavé reklamy) a řada přímých prodejců používá neetické obchodní praktiky, kam patří i sliby o efektivitě doplňků stravy. Opět musím připomenout, že stejným způsobem se chovají producenti a prodejci „čehokoliv“. A kontrolní orgány samozřejmě nestíhají.

Doplňky stravy by se měly nakupovat od prověřených výrobců a prodejců.

Na základě prokázaných podvodů každopádně nelze paušalizovat a odmítnout doplňky stravy jako „tahání peněz z kapes těm, kdo jsou naivní a nechají se přesvědčit“. Jisté je, že negativní soudy větší části odborné veřejnosti jsou podporovány výrobci léčiv, jejichž jsou doplňky stravy přímou konkurencí.

Přitom je dobré vědět, že farmaceutický průmysl řeší krizi nedostatku nových syntetických látek využitelných jako farmaka, a proto uvažuje o produkci léků na bázi přírodních zdrojů. Ostatně řada volně prodejných léků je postavena vyloženě jen na bázi přírodních extraktů.

Budoucnost funkčních potravin

Reálně uvažující odborníci především v USA a Japonsku podporují použití doplňků stravy a předpovídají jim růžovou budoucnost. Ostatně doplňky se dokonce dostaly do oficiálního návrhu nové výživové pyramidy USA jako nedílná součást stravy moderního člověka. Vládní orgány tam dokonce schválily a na základě vědecké analýzy podpořily koncepci rozvoje použití doplňků (a tzv. funkčních potravin), protože kalkulují s jejich aplikací v prevenci, a dokonce v samoléčení. Předpokládá se použití fytofarmak při formulaci receptur nových druhů potravin, určených pro skupiny populace trpící různými typy civilizačních onemocnění – to jsou ony „funkční potraviny“.

Alternativní terapie

Použití vhodně zvolených doplňků stravy je v rámci dlouhodobé prevence racionální jako součást alternativní terapie (např. naturopatie) a jako podpůrný prostředek v rekonvalescenci. Netvrdím, při současném stavu vědeckého poznání, že doplňky mohou nahradit farmaka.

Chápu, že neregulované reklamy a neoprávněná „výživová a zdravotní tvrzení“ iritují Evidence Based Medicine (medicína založená na důkazech) a farmaceutické koncerny. Chápu, že neetické obchodní praktiky některých prodejců doplňků stravy znechucují větší část veřejnosti a vyvolávají odpor k jejich použití. Přesto je prodej doplňků natolik mimořádný, že část veřejnosti shledala, jak jsou účinné.

Je jasné, že před nákupem doplňků stravy musí být každý nanejvýš pozorný. Vyplatí se prověřit konkrétního výrobce a pátrat nejprve na internetu po vědeckých a odborných informacích, nikoliv nechat se ovlivnit reklamami. Nedoporučuji ani nákup doplňků od noname prodejců (např. jen s poštovní schránkou).

Osobně ale považuji doplňky stravy za jednu z budoucích alternativ některých farmak, určitě za možnou podporu efektu standardní terapie v rámci tzv. komplementární medicíny. Podobně mohou sloužit jako prostředky zmírnění nežádoucích účinků farmak.

Netvrdím, že budoucnost je pouze v konzumaci ošizených potravin spolu s doplňky stravy. Doufám, že se „výživově osvícené“ veřejnosti nakonec podaří prosadit přechod na produkci bezpečných, kvalitních potravin, jejichž biologickou hodnotu nebude nutné jakkoli doplňovat.