Mohou uspět obchodní centra ve městech? Lidé se v nich musejí chtít setkávat

Doby, kdy jsme brali otevření nákupního centra jako znak přibližování naší ekonomické úrovně Západu, jsou dávno pryč. A zřejmě se už ani nevrátí. Svědčit o tom může například nedávné otevření Obchodního centra Stromovka v Praze 7, které je zároveň jediným nákupním centrem tohoto typu, které bylo v letošním roce v České republice zprovozněno. Přestože obchodních center prakticky už nepřibývá, každé nové budí vášně. O to víc, když se takový obchoďák otevírá uvnitř města, což na první pohled vypadá nelogicky a zcela v rozporu se strategií přesouvat nakupování někam za město, kde hromady koupěchtivých lidí nebudou nikoho otravovat. Jinak to nebylo (a není) ani s OC Stromovka, které vyrostlo ve Veletržní ulici kousek nad křižovatkou s ulicí Dukelských hrdinů.

Obchoďák stojí na první pohled v poměrně nešikovném místě s celkem vysokou hustotou dopravy a navíc vytváří konkurenci klasickým kamenným obchodům, kterými je okolí doslova poseto. Obyvatelé Prahy 7 dokonce sepsali petici, aby se nákupní galerie přejmenovala na Obchodní centrum Jiřího Káry. Název má odkazovat k místní „legendě“ Jiřímu Károvi, který se v budově, jež stála na místě obchodního centra, před téměř dvaceti lety oženil. Z jeho svatby uniklo video, které se stalo svého druhu dokumentem života lidí z okraje společnosti. Přejmenovávat se sice nejspíš nic nebude, ale když se v Praze 7 zeptáte na „Kárák“, většina místních zřejmě bude vědět, kam vás má poslat.

Jak tam dojet?

Ale zpět k obchoďákům uvnitř měst. Jedním z hlavních argumentů proti nim jsou obavy ze zhoustnutí automobilové dopravy. To koresponduje s představou, že lidé se do nákupních center vypravují vlastními vozy. Jistě, pokud „nákupák“ skutečně stojí na kraji Prahy či jiného většího města, málokdo by za velkým nákupem cestoval veřejnou dopravou. Jenže v případě OC Stromovky, Palladia či jiných podobně koncipovaných nákupních středisek to nemusí být pravidlo.

Návštěvnost nákupních galerií u nás od druhého čtvrtletí loňského roku klesá. Tržby ovšem stále solidně rostly.

Pokud totiž máte obchodní centrum „za pecí“, můžete se do něho vypravit pěšky nebo podniknete cestu tramvají. „Když nebylo Palladium, jezdil jsem do Letňan. Rozumné městské obchoďáky, aby lidé z Letné do Letňan už nemuseli vůbec a aby nezvyšovali dopravní zátěž, potřebujeme,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Flowee.cz Vít Máslo, architekt společnosti CMCArchitects. Obchodní centra ve městech podle něho nejsou jenom špatně, jsou i dobře. „Plní funkci, kterou ve městech potřebujete,“ dodal.

Jak to tedy s obchodními centry v Česku je? Podle studie Trend Report 2019 z dílny Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí návštěvnost nákupních galerií u nás od druhého čtvrtletí loňského roku klesá (data za letošní rok zatím nejsou k dispozici), i když se jedná o velmi mírný pokles v řádu desetin procenta v meziročním srovnání. Tržby ovšem stále solidně rostly. S výjimkou posledního loňského kvartálu zaznamenal obrat každé čtvrtletí zvýšení o více než sedm procent.

Zase tak moc jich nemáme

V České republice momentálně funguje kolem devadesáti velkých či středně velkých nákupních center. Z nich se asi čtvrtina nachází v Praze. Z hlediska nákupní plochy však na hlavní město připadá asi třetina. Obecně u nás panuje rozšířená představa, že v počtu obchodních center na tisíc obyvatel patříme k zemím nákupáky hustě pokrytým. Jenže v tomto parametru je Česko mírně pod průměrem Evropské unie. Pokud ale zohledníme cenové hladiny v různých zemích a provedeme přepočet na reálnou kupní sílu, pak už je česká kapacita obchodních ploch v porovnání s ostatními zeměmi EU nadprůměrná.

Zákazníci touží po autentických zážitcích, konceptuálních restauracích nebo restauracích provozovaných kuchařskými celebritami.

Zdá se tedy, že co do počtu metrů nákupních ploch na nakupující hlavu jsme poměrně saturováni. Pokud si tedy chtějí obchodní centra ponechat atraktivitu, budou se muset změnit. To už se do jisté míry děje, obchodní centra se modernizují a obměňují strukturu svých nájemníků. Lidé totiž už od center neočekávají pouze to, že si tam dobře nakoupí, ale chtějí si také zajít na kávu či za zábavou.

Jde o celosvětový trend. Portál Světového ekonomického fóra s odkazem na studii realitní společnosti Jones Lang LaSalle (JLL) uvedl, že čtyřicet procent nakupujících chodí do nákupních galerií primárně kvůli návštěvě restaurací, v nichž tráví průměrně o 35 minut více času než v tamních obchodech. Navíc nejde o návštěvu fastfoodů, ale skutečných restaurací, kde se mohou nejen dobře najíst, ale strávit i příjemný čas s přáteli, kolegy či obchodními partnery. „Zákazníci touží po autentických zážitcích, konceptuálních restauracích nebo restauracích provozovaných kuchařskými celebritami,“ uvádí mimo jiné zpráva JLL.

Co udělá digitalizace

Obchodní centra by se podle zprávy měla přizpůsobit mileniálům a generaci Z, které se buď již stávají, nebo stanou, ekonomicky zajímavou klientelou. JLL dokonce tvrdí, že pokud se nákupním galeriím podaří zmíněné skupiny oslovit, mohou dokonce obstát v boji s obchody internetovými. To znamená především sbližování a propojování tradičního „kamenného“ a online obchodu.

Digitalizace bude vůbec pro obchodníky i centra představovat zajímavou příležitost. „Zvětší se rozdíly mezi úspěšnými a neúspěšnými obchodníky a mezi úspěšnými a neúspěšnými obchodními centry, a to jak v návštěvnosti a obratech, tak následně i v nájmech,“ věští budoucnost zpráva Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.