Aby si průměrný Pražan mohl koupit průměrný nový byt o výměře 70 metrů čtverečních, musel by utratit svou roční hrubou mzdu za 14,6 roku (a přitom neutratit za nic jiného, samozřejmě). Ještě před rokem to přitom bylo 13,8 a před čtyřmi lety pak 10,1 roku.
Splátka hypotéky na nové byty jak pro singles, tak pro mladou rodinu je přitom stále výhodnější než placení nájmu. Vyplývá to z nového Indexu dostupnosti bydlení (CG-INDEX), který bude pravidelně dvakrát do roka zveřejňovat největší rezidenční stavitel v zemi Central Group.
Vlastnictví bydlení je zároveň i podle renomovaných ekonomů dobrým způsobem, jak se v době nejasné penzijní politiky státu zajistit na stáří.
„Politici často vidí řešení současné krize dostupného bydlení v posílení nájemního sektoru. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) dnes v nájmu bydlí jen 19 procent lidí, nejvíce, zhruba 39 procent lidí, bydlí ve vlastním domě a 29 procent ve vlastním bytě. Směřovat ale střední třídu do nájmu, který je pro ni méně výhodný než koupě vlastního bydlení s hypotékou, nedává ekonomickou logiku,“ řekl zakladatel a šéf největšího rezidenčního stavitele Central Group Dušan Kunovský. Vlastnictví bydlení je zároveň i podle renomovaných ekonomů dobrým způsobem, jak se v době nejasné penzijní politiky státu zajistit na stáří.
Hypotéka se vyplatí
Kdo je single, ten by za typický byt 1+kk o výměře 32 metrů čtverečních v současnosti musel dát celý svůj hrubý příjem za sedm let. Pokud by si na nákup bytu vzal 80procentní hypotéku, splátka by ho vyšla na 12 589 korun měsíčně. Za nájem srovnatelného bytu by přitom zaplatil ještě o 930 korun měsíčně více.
Aktuálně dosahuje průměrná nabídková cena nového bytu v Praze již více než 106 000 korun za metr čtvereční.
Mladý pár by na byt 2+kk o průměrných 55 metrů čtverečních potřeboval příjmy za 5,3 roku. Za rodinný byt 3+kk by i rodina s vyššími příjmy utratila veškerou svou výplatu za sedm let. I u větších dispozic bytů ovšem stále vychází hypotéka levněji než nájem.
Musí se zvýšit výplaty
Ceny bytů rostou daleko rychleji než příjmy. Aktuálně dosahuje průměrná nabídková cena nového bytu v Praze již více než 106 000 korun za metr čtvereční. Růst cen z posledních let může zastavit jen masivní nabídka nových bytů na trhu. Dolů ale podle odborníků ceny nepůjdou. Prostor pro zlevňování totiž není kvůli enormnímu nárůstu cen pozemků, stavebních prací a materiálu. Jediná cesta, jak se časem dostat k tak drahým bytům, je zvyšování výplat.
Stát z nové výstavby profituje a ukládá občanům a firmám pod sankcemi mnoho povinností. Sám ale ty vlastní v mnoha případech neplní.
„Nová výstavba má velký ekonomický význam pro stát. Jen z každého nového bytu v Praze stát inkasuje na daních téměř jeden milion korun. Při zhruba 5000 prodaných bytech v loňském roce je to tedy kolem pěti miliard korun. A to jen z bytů a jenom v Praze,“ poznamenal Kunovský.
Stát z nové výstavby profituje a ukládá občanům a firmám pod sankcemi mnoho povinností. Sám ale ty vlastní v mnoha případech neplní. Kvůli nedodržování zákonných lhůt úřady a dotčenými orgány státní správy trvá nyní vyřízení stavebního povolení v Praze často i déle než deset let.
Sníží se daň?
Česko uplatňuje aktuálně na bydlení patnáctiprocentní sazbu u menších bytů a jednadvacetiprocentní u větších bytů a ateliérů. „Již před lety se diskutovalo o zařazení bydlení do snížené desetiprocentní sazby, ale bez úspěchu. Nyní, kdy velká města bojují s vážnou bytovou krizí, je vhodné toto téma opět otevřít,“ připomněl Kunovský. „Případná změna daně by se v plné míře promítla do snížení ceny pro kupující. Developeři totiž ceny stanovují vždy bez DPH a daň se k tomu jen automaticky připočte,“ dodal. Snížení DPH na deset procent by kupujícím u průměrného bytu v Praze ušetřilo téměř 300 tisíc korun.
V Praze je potřeba ročně postavit zhruba deset tisíc nových bytů. Povoluje se jich ale jen čtvrtina.
V současnosti navíc řeší soukromí investoři nejen technickou a dopravní infrastrukturu na vlastním pozemku a v přímé návaznosti, ale často jsou nuceni investovat také do infrastrukturních staveb v širokém okolí. Tím suplují úlohu veřejné správy, a to samozřejmě zásadně prodražuje nové byty.
„Ve větších projektech jsme schopni budovat prostory pro obchody, služby, restaurace a kavárny, financovat a vybudovat i parky a dětská hřiště. A můžeme i poskytnout městu pozemky pro potřebnou občanskou vybavenost, tedy zejména školská zařízení sloužící širokému okolí. Ale vlastní výstavba škol a školek musí být financována z veřejného rozpočtu. Pokud nové byty mají být cenově dostupnější, nemohou tyto náklady v žádném případě nést soukromí investoři a potažmo tedy kupující nových bytů. Zajištění staveb občanské vybavenosti a rozsáhlejší infrastruktury je jednoznačně úkolem veřejné správy, proto také stát vybírá od občanů a firem tak vysoké daně,“ vysvětlil Kunovský.
Pomalé schvalování
Další zajímavostí je, že pražští investoři mají plné sklady bytů v projektech. Je jich víc než sto tisíc. I tak je ale situace na rezidenčním trhu krizová. Bytů v prodeji je málo. Loni se v Praze začalo stavět jen 2 700 bytů. Jak je to možné? Většina z této zásoby bytů (95 tisíc) ještě nemá stavební povolení. Při současném tempu pražských stavebních úřadů, kdy se za posledních deset let povoluje v průměru 2 400 bytů ročně, by trvalo čtyřicet let provést všechny připravované byty povolovacím procesem a zařadit je do prodeje.
„V Praze je potřeba ročně postavit zhruba deset tisíc nových bytů. Povoluje se jich ale jen čtvrtina. Přitom neustále přibývá obyvatel, kteří hledají nové bydlení, a je také třeba obnovovat bytový fond, který zastarává. Navíc mezi Pražany je stále více jednočlenných domácností, a to má také vliv na poptávku. Velkou roli hrají i investiční byty kupované pro účely dalšího pronájmu,“ řekl Kunovský.
Co zůstává městu
Podle developerů je důležité, aby v Praze vznikl Hlavní stavební úřad, o kterém nyní diskutuje pražská koalice. Rozhodovali by zde zkušení odborníci s odpovídajícím právním a administrativním zázemím. To by přispělo ke zkrácení procesu jen tím, že kvalitní odůvodněná rozhodnutí zkušených úředníků by lépe obstála u odvolacích orgánů nebo před správním soudem. Úřad by také zajistil metodické vedení pro rozhodování 22 místních stavebních úřadů.
„Dostupnost bydlení pro střední třídu zajistí jen dostatek stavebních pozemků pro výstavbu, rychlé a jednoduché povolovací procesy a dobře fungující tržní prostředí se zdravou konkurencí mezi developery a hypotečními bankami bez zbytečné přeregulace a zásahů veřejné správy,“ dodal Kunovský.
Praha má podle aktuálních čísel magistrátu 31 180 obecních bytů, což je zhruba pět procent bytového fondu v metropoli.
Vedení města chce pražskou bytovou krizi řešit zrychleným povolováním staveb a dalšími opatřeními, jejichž součástí je i zastavení privatizací městských bytů. Ty by měly sloužit zejména sociálně slabším a pro město potřebným profesím, jako jsou zdravotníci, policisté či učitelé.
Praha má podle aktuálních čísel magistrátu 31 180 obecních bytů, což je zhruba pět procent bytového fondu v metropoli. Čtvrtinu vlastní magistrát, zbytek mají do správy svěřeny městské části. Podle Zábranského se v minulém volebním období prodalo dvacet procent původního bytového fondu, což je trend, který chce současná koalice zastavit.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: CG Index
