Kdyby nebylo tragické situace na Ukrajině, covid by nejspíš z prvních stránek novin jen tak nezmizel. A to ani za situace, kdy se u nás z "epidemiologického hlediska" vrací věci do normálu. Covid není jen aktuální záležitostí Číny. Právě z této země se před více než dvěma lety začal šířit do celého světa a vypadá to, že si země stále neumí s jeho novými mutacemi poradit.
Bude tedy na podzim i pro Evropu potřeba čtvrtá dávka očkování? Jsme už mimo nebezpečí, i když v Číně s nemocí válčí město, které má dvakrát víc obyvatel než Česká republika? Nejen o tom jsme si povídali s profesorem Liborem Grubhofferem, předním českým virologem a ředitelem Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.
Jak byste zhodnotil situaci, která teď, co se týče covidu, panuje ve světě? Dá se ještě mluvit o pandemii?
V současnosti lze ve většině zemí světa hovořit o pandemickém příměří. Pandemie ale ze své podstaty pulzují, a pokud je stále dostatek vnímavých jedinců, počty nakažených se mohou začít opět zvyšovat. Aktuální vývoj pandemie ve světovém měřítku také nelze komentovat, aniž bychom nezmínili situaci v Číně.
V čem je čínská situace specifická?
V Číně dlouhodobě uplatňují politiku nulové tolerance ke covidu-19, navíc s plošným očkováním obyvatel méně účinnými inaktivovanými celovirionovými vakcínami (zastaralé typy vakcín, které se připravují usmrcením virů, v Evropě a USA se nepoužívají, pozn. red.) čínské provenience. Takové politické rozhodnutí totalitního režimu způsobuje dlouhodobě nízkou ochranu velkých mas obyvatel kombinací silně tlumeného promořování a očkování vakcínami s nižším ochranným účinkem.
Rozhodně bude nutné přeočkovávat lidi čtvrtými dávkami, nejlépe na sklonku léta ke konci srpna a v září a říjnu.
Ve výsledku představuje Čína touto politikou opět riziko pro zbytek světa, vytváří totiž podmínky pro pandemické průlomy, které jsou ideální pro vznik nových nakažlivějších a virulentnějších variant.
Je vedle nedůslednosti v dodržování opatření něco dalšího, co pulzování covidové pandemie nahrává?
Nahrávají tomu nové varianty či subvarianty, v tomto případě subvarianty omikronu. Lidé, kteří prodělali onemocnění před šesti a více měsíci, případně jsou po dokončeném očkování včetně posilovací dávky již déle než čtyři měsíce, jsou opět vystaveni zvýšenému riziku nákazy.
Respirátory se přestraly nosit i ve veřejné dopravě. Ministr Válek přesto doporučil, aby se ústenky ve špatně větraných prostorech, kde je více lidí, nosily. Jak to vidíte vy?
Ministr zdravotnictví a vláda potřebovali učinit vstřícný krok jako určitou úlitbu lidem, a tak rozhodli o zrušení povinnosti nosit ochranu úst a nosu v prostředcích hromadné dopravy. Pravdou je, že ani v minulosti, v čase akutních fází pandemických vln, nebyl koronavirus v prostředcích hromadné dopravy detekován. Jedna z těchto studií se uskutečnila i v Praze.
V každém případě je dobře, že pan ministr doporučuje spoluobčanům, aby ve vlastním zájmu ochranu úst a nosu dodržovali pokaždé, když se dostanou do špatně větraných prostor s velkým počtem lidí. Mám za to, že po více než dvou letech života s pandemií bychom měli být schopni řídit se vlastním rozumem a v případech tušeného rizika se neostýchat nasadit si respirátor. Platí to právě teď, kdy se kromě covidu začínají objevovat také další akutní respirační onemocnění včetně chřipky.
Mluví se o nové mutaci deltacron. Co se od ní dá čekat?
Deltakron je rekombinantní varianta viru SARS-CoV-2, přesněji kříženec jeho variant delta a omikron. Vedle mutací, což jsou jednobodové záměny aminokyselin v řetězcích virových proteinů včetně spiku S, které byly až dosud příčinou variability koronaviru SARS-CoV-2, mohou vznikat nové varanty také záměnou části genomu v situaci, kdy se v jednom organismu setkají dvě odlišné varianty jednoho koronaviru SARS-CoV-2. Nejpravděpodobněji k tomu dochází za situace, kdy jedna varianta střídá jinou předcházející variantu v cirkulaci mezi lidmi.
Uplatní se opět takový "kříženec", který je geneticky plnohodnotný z hlediska infekčních vlastností nových virových částic a který získá selekční výhodu ve zvýšené nakažlivosti. Rekombinantí varianta deltakron byla již zaznamenána v okolních evropských zemích i u nás, ale současně byla zaznamenaná i nová rekombinantní subvarianta omikron XE, ta vznikla zkřížením dvou původních subvariant BA.1 a BA.2. Víme, že takzvaná dánská subvarianta BA.2 je nakažlivější než BA.1, začala získávat navrch i u nás a právě v přítomnosti obou subvariant došlo k ustavení nové subvarianty XE s nakažlivostí o 10 % větší než má subvarianta BA.2.
Je už koronavirus "pouhým" sezónním respiračním virem, nebo ještě pořád nevíme, jak se v budoucnu zachová?
Charakterem pulzujících pandemických vln se onemocnění covidu-19 již začíná chovat jako sezónní respirační onemocnění a v budoucnu tomu bude stále výrazněji právě proto, že se bude jednat o jedno z mnoha akutních respiračních onemocnění.
Jak myslíte, že bude vypadat podzim? Vzedme se další vlna covidu?
Jsem přesvědčen, že během následujících jarních a letních měsíců nic takového opravdu nehrozí, a to proto, že máme poměrně vysokou míru kolektivní imunity, jakkoliv částečně obcházenou novými variantami a subvariantami. S podzimní sezónou lze očekávat nástup covidové vlny, s největší pravděpodobností se vrátíme ve větším rozsahu k respirátorům a rouškám.
LIBOR GRUBHOFFER
Vystudoval biochemii a mikrobiologii v kombinaci s virologií. Je spoluzakladatelem a koordinátorem přeshraničního studijního programu Biologická chemie mezi Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a Keplerovou univerzitou v rakouském Linci. Působí jako vedoucí Laboratoře molekulární ekologie vektorů a patogenů; emeritní rektor Jihočeské univerzity a děkan její Přírodovědecké fakulty, aktuálně je ředitelem Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a členem Učené společnosti ČR. Kromě výše zmíněné specializace se zabývá klíšťaty a klíšťaty přenášenými patogeny.
S nástupem podzimní sezóny akutních respiračních onemocnění nastanou vhodné podmínky k cirkulaci koronaviru SARS-CoV-2 mezi lidmi a kromě toho už bude za uplynulé měsíce do značné míry vyvanuta specifická imunita lidí, kteří prodělali covid-19 před delší dobou než půl roku nebo dokončili očkování s posilující dávkou před více než čtyřmi měsíci.
Bude tedy potřeba čtvrtá dávka?
Rozhodně ano, bude nutné přeočkovávat lidi čtvrtými dávkami, nejlépe na sklonku léta, ke konci srpna, v září a říjnu. Zejména to bude platit pro zdravotní a věkové rizikové skupiny, ale ve skutečnosti se to bude týkat všech. Vláda v tomto smyslu uvažuje a chystá se v souvislosti s naším předsednictvím Rady Evropy iniciovat jednotný postup pro přeočkování pro ochranu před podzimní vlnou covidu.
Četla jsem, že účinnost čtvrté dávky téměř mizí již po osmi týdnech...
Až tak krátké doby účinnosti bych se nebál, v poslední době zveřejněné studie se shodují na čtyřměsíční trvanlivosti specifické imunity očkovaného jedince. Charakter pandemické či epidemické vlny covidu, která přijde na podzim letošního roku, bude do značné míry rozhodující pro nastavení příští strategie kontroly a tlumení infekčního onemocnění covidu-19.
Často se spekuluje, zda v případě covidu budeme připravovat sezónně aktualizované vakcíny, podobně jako je tomu v případě chřipky. Skutečně mám za to, že tomu tak bude, ale genové mRNA vakcíny, které se proti covidu osvědčily, tuto potřebu velmi usnadní a zpřístupní.
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: Libor Grubhofer
