Města plná reklamních sdělení. Reklama v autobusech, na lavičkách, na billboardech. Reklama koncentrovaná ve městech, protože tam má nejvyšší šanci získat, co potřebuje. Vaši pozornost. Co kdyby ale lidem za tuto cennou komoditu, kterou si od nich bere, vracela taky něco zpátky?
Reklamní nosiče jako součásti městského ekosystému, které naplňují potřeby občanů. Rozvíjí je, obohacují nebo inspirují. Zní vám to jako nedosažitelná utopie? Ve světě už existují řešení, která svou přítomností městský prostor nenarušují, ale obohacují. Třeba o příležitosti k zážitkovému vzdělávání, místa k sezení, sáčky na psí exkrementy nebo o osvětu, která se týká veřejného pořádku.
1. Škola hrou
Za touto interaktivní outdoorovou kampaní stojí centrum pro mladé a rodiny s dětmi v Milwaukee. Ve snaze zvýšit povědomí o pozitivním vlivu zapojení rodičů do vzdělávání svých dětí, které má značný dopad na jejich následný úspěch v kariéře, inspiruje ke společnému zážitkovému vzdělávání.
Kampaň tak jenom neradí a nemoralizuje, ale rovnou ukazuje, jak může společné učení v praxi probíhat. Potlesk patří americké kreativní agentuře Cramer-Krasselt.
2. Váha na Měsíci
V rámci stejné kampaně si rodiče mohli zavzpomínat na dávno minulé hodiny přírodovědy a zeměpisu a ohromit děti svými znalostmi. Koho by nezajímalo, jak se změní jeho váha na Měsíci? A jak to s tou váhou na Zemi a na Měsíci vlastně je?
Vždyť přece vážíme pořád stejně. Nebo ne? Pokud si ze školy už nic nepamatujete, pak musíte začít googlit. Ale tenhle billboard je úžasným odrazovým můstkem pro společné pátrání.
3. Houpačková geometrie
Tato outdoorová edukační kampaň sice v roce 2011, kdy byla realizovaná, neopustila hranice Wisconsinu, ale pravděpodobně by ji ocenily děti všude na světě. Mohly by se totiž učit o geometrických úhlech a zároveň se přitom houpat na houpačce. Tak schválně, pod jakým maximálním úhlem se dokáže vaše dítě pohoupat samo? A s vaší pomocí? A co vy? Komenský by zajásal. Opět škola hrou ve veřejném prostoru.
4. Přečteš to?
Před pár lety v Dánsku spustila Coca Cola kampaň, která nebyla jen tak pro někoho. A možná právě proto si získala pozornost všech. Obrázek složený z různě velikých teček v odstínech zelené v sobě ukrýval slovo "Life" (život). Rozluštit jej však dokážou pouze barvoslepí.
Této metodě diagnostikování barvosleposti se říká Ishiharovy obrázky a vyvinul ji japonský profesor Ishihara v roce 1917. V případě Coca Coly šlo o historicky první kampaň zaměřenou na tuto specifickou cílovou skupinu. Barvoslepých lidí žije v Dánsku zhruba 10 %. I když to nebylo primárním záměrem kampaně, zvýšila povědomí o tom, že takoví lidé kolem nás jsou.
5. Do koše
Že odpadky patří do koše, víme všichni. Doma bychom si pravděpodobně slupku od banánu na podlahu neodložili. Ale venku? Koše občas přetékají odpadky, a tak se ani pořádkumilovný občan někdy nevyhne tomu, že musí něco odložit na zem.
Jenže místa, kde lidé delší dobu postávají, se pak mění ve smetiště. Takovým případem jsou třeba autobusové zastávky. Vizualizovat množství odpadků, které se kolem nich za den nasbírají. Australská kampaň agentury BBDO sloužila ke zvýšení motivace k vyhazování odpadků tam, kam patří. Opravdu je ten koš tak daleko?
6. Pohodlně po schodech
Francouzská divize agentury Ogilvy and Mather zvolila v tomto případě geniální strategii. Pro firmu IBM, jejímž cílem bylo motivovat lidi k tomu, aby se zapojili do projektu People for Smarter Cities a zasílali své nápady pro chytřejší město, vymysela kampaň, ve které šlo IBM samo příkladem.
Reklamní sdělení umístěná ve veřejném prostoru totiž sama o sobě život občanům města zpříjemňovala.
7. Pod stříšku
Plošinka, která usnadní stoupání do schodů babičkám, maminkám s kočárky nebo lidem s těžkým kufrem, nebyla tím jediným, s čím IBM přišlo. Městu přispělo taky touto apartní stříškou, která chránila občany před sluncem a deštěm.
8. Je libo lavičku?
V Pákistánu existují billboardy jako postele, IBM tentokrát billboardy neotočilo a nikoho na ně neuložilo, ale ohnulo jim spodní hranu a udělalo z nich lavičky. Jejich hlavní výhodou je, že je lze umístit téměř kamkoli, kde je volná zeď.
9. Houpačková zastávka
Londýňan Bruno Taylor v rámci svého magisterského studia industriálního designu realizoval projekt Swing & Be Free. Jeho cílem bylo vrátit do ulic hravost, která tam kdysi byla doma. Uvádí, že až 71 % dospělých si jako malí hrávali v ulicích. Dnes je to pouze 21 %.
Bruno nainstaloval do MHD zastávek v Londýně houpačky. Tento houpačkový projekt není jediný, který se ve světě objevil. Podobné urbanistické projekty vybízející ke zhoupnutí zrealizovali také v Los Angeles, Bolívii nebo Indii. Některé mají za úkol šířit osvětu, jiné si vystačí s tím, že do zsinalých měst vracejí hravost.
10. Psí sáčky
Ve spolupráci se značkou psího krmiva Pedigree se dá do reklamního nosiče nainstalovat i zásobník se sáčky na psí výkaly. Minimalizace designu, maximalizace užitečnosti.
Značka hlásá, že fandí správnému trávení našich čtyřnohých mazlíčků, a v Kanadě evidentně fandí i čistému městu a zodpovědnému úklidu. Otázkou zůstává, jestli se budou rychle mizející sáčky stíhat i stejně rychle doplňovat.
