Ve velkoměstech se zvyšují (negativní) klimatické efekty. To snad nepopře ani ten největší antagonista problematiky současného klimatu. Nárůst teplot a s ním spojená vyšší akumulace tepla ve městech silně závisí na zastavěnosti, použitých materiálech a typech dnešních staveb. Stejnou roli hrají i preference ve využívání budov a kombinace městských struktur s místními klimatickými podmínkami. Co se tedy dá dělat, aby byl pobyt ve městech a městských budovách snesitelnější?
1. Analyzujme vlastní chování. Řešit vše přes technologie, nebo dokonce přenechat rozhodnutí počítačům není bezpečné řešení.
Zvelebujme veřejný prostor, i když není jen náš. Patří nám všem.
2. V létě prostory chladíme. Existuje celá řada konstrukčních možností, jak chránit budovy a obytné domy před vysokou teplotou. Světlá fasáda absorbuje méně tepla než tmavé materiály. Černé a tmavé domy jsou jednoznačně out.
3. Skleněné fasády jsou vstupními branami pro vysoké teploty. Vnější zařízení pro stínění je nutností, celoskleněné fasády pak velkou otázkou. O co víc tepla se dostane do budovy, o to víc se musí chladit. A o to víc se do ní v zimě dostane zimy.
4. Ozeleněné střechy ochladí nejen dům a jeho okolí, ale můžou vytvořit i zelenou oázu pro obyvatele v ruchu velkoměsta.
5. V zimě topíme. Základním klimafaktorem přitom není únik energie, ale vliv skleníkových plynů vznikajících při výrobě energie. Topné systémy s technologií tepelného čerpadla znečišťují životní prostředí a klima nejméně. Mimochodem, druhý nejvyšší emisní faktor tvoří výroba elektřiny. Solární technologie nabízejí mnoho možností, jak pokrýt nezávisle alespoň část poptávky ve vlastním domě.
DANUŠE SIERING
Autorka text napsala pro Flowee.cz a Ayurvedicbreakfast.cz. Ve své rešerši čerpala mj. z německých deníků FAZ, Die Welt, Der Tagesspiegel a z magazínů Cicero a Tichy´s Einblick. Chcete naše návrhy doplnit? Pošlete nám své tipy a zkušenosti. Kompletní studii doporučení zveřejníme na webech, v magazínu N&N Praha/Berlin a předáme příslušným orgánům. Danuše Siering je zakladatelka komunity Ayurvedic Breakfast a GoFlorenc. Je vydavatelkou magazínu N&N Praha/Berlin a online magazinu Novinyanovinky.cz. Žije a pracuje v Berlíně a Praze.
6. Zvelebujme veřejný prostor, i když není jen náš. Patří nám všem. Rozmyslete si, zda skutečně hodíte odpad či cigaretu na zem. Zasaďme kytky okolo městských stromů, vytvořme ve vnitroblocích zahrádky a záhony. Vůně šeříku, rozmarýnu, máty a levandule hladí naši duši. Mimochodem, denně se nadechneme asi dvacettisíckrát...
7. Dešťovou vodu můžeme svést do zásobníku a pomocí pumpy použít k zavlažování rostlin.
8. Městští architekti a zodpovědní úředníci nemusí být vizionáři, aby tvořili města šetrná k životnímu prostředí. Ale jejich kroky musí být promyšlené a mít souvislosti. Snížení počtu aut ve městech musí jít ruku v ruce s maximálním pokrytím dostupnosti veřejnou dopravou. MHD musí být komfortní, spolehlivá, rychlá, efektivní a levná. A to nejen ve městě, ale i v jeho širším okolí. V Praze je větší problém s dopravou mimopražských řidičů než Pražanů.
9. Zavedení rychlosti 30 km/h v dopravně nejzatíženějších lokalitách pro bydlení a práci ve městě může přispět k větší bezpečnosti chodců a cyklistů a zároveň snížit hluk i emise z dopravy; stejně jako preference vozidel veřejné dopravy na semaforech.
10. Je třeba zatraktivnit chůzi po městě, abychom nemuseli uskakovat před projíždějícími auty, turistickými autobusy a velkými dodávkami. Zelené upravené plochy bez zaparkovaných aut nenásilně vedou k pěší chůzi. Vytvářejme město se systémem „krátkých cest“.
Reklama
foto: Jakub Vaněk Studio, zdroj: N&N Praha/Berlín
