Visí budoucnost městského cestování ve vzduchu? V Lille zvažují nadzemní dráhu

Zatímco naše životy se v 21. století neustále zrychlují, náš pohyb po městech se zpomaluje. Stojíme v zácpách, mačkáme se v přeplněných tramvajích a marně se snažíme získat alespoň pět minut navíc kličkováním přeplněnými centry. A z tohohle průšvihu nás nevytáhnou ani samořídící auta. Problém totiž nejsou řidiči, ale samotná vozidla. Je na čase se někam posunout. Směrem k udržitelnějším a efektivnějším řešením.

A jedním z nich mohou být právě nadzemní modulové dráhy, které nebudou mít pevný rozvrh, přijedou na objednání přesně tehdy, když je budeme potřebovat, a dovezou nás přímo do cíle. Bez zbytečného a na elektrickou energii náročného zastavování v dalších stanicích.

Jednoduše nastoupíte do závěsné kapsle, která se bude ve městě nebo mezi městy pohybovat po nadzemních drahách fungujících na principu magnetické levitace a vzduchového polštáře. Vybudování kilometru takové dráhy přitom vyjde na desetinu toho, co stejně dlouhá tramvajová trať, a setinu toho, co stojí metro. Ve Francii věří, že by právě nadzemní dráhy mohly vyřešit problém znečištěného ovzduší a dopravních zácp. A ve francouzském Lille už na jedné takové dokonce pracují.

Za čistší vzduch

Lille je totiž spolu s Paříží, Lyonem, Grenoblem, Marseille, Toulonem a Nice jedním ze sedmi francouzských měst, ve kterých úroveň znečištění ovzduší pravidelně dosahuje hraničních hodnot. Kromě toho se jmenovaná města ve špičce soustavně potýkají se špatnou průjezdností.

Místní radní zkoušeli třeba zavedení „mýtného naruby“. Město platilo lidem, kteří do práce jezdili MHD, a vybíralo peníze od těch, kteří se přepravovali auty.

I přesto, že v Lille oficiálně žije jen okolo 230 tisíc obyvatel, kteří by plynulost místní městské dopravy nějak zásadně neohrozili, dalších 300 tisíc do něj každý den přijíždí za prací. Od pondělí do pátku se tak počet lidí pohybujících se po městě víc než zdvojnásobuje. Lille dlouhodobě skóruje jako město, kde se příjemně pracuje i žije, neuspokojivá dopravní situace mu však značně ubírá body a lokální vláda je odhodlaná situaci co nejrychleji vyřešit.

Mýtné naruby

Místní radní zkoušeli třeba zavedení „mýtného naruby“, které spočívalo v tom, že město platilo lidem, kteří do práce jezdili MHD, a vybíralo peníze od těch, kteří se přepravovali auty. Tenhle robinhoodovský přístup však u místních na popularitě nezískal a město od něj relativně rychle upustilo.

V současnosti je v řešení nový přepravní systém, který doslova visí ve vzduchu. Ten by měl být levnější, efektivnější a produkovat méně škodlivin než v současnosti dostupné dopravní prostředky. Jde o nadzemní vzdušnou dráhu poháněnou solární energií, kterou systém získává dobíjením panelů na střeše každé cestovní kapsle. Ta odveze pasažéry nebo jiný náklad přímo do požadované stanice bez zbytečného plýtvání energií a časem.

Dráha nese jméno Supraways a každá z jejích kapslí pojme sedm až devět cestujících. Ve městě bude jezdit rychlostí 50 km/h, mezi městy to pak vytáhne až na sto.

Do cíle se tak lidé dostanou až třikrát rychleji než jakýmkoli jiným dopravním prostředkem. Opírají se tyto futuristické vize o reálné technologické základy, které bude skutečně možné do našich městských dopravních ekosystémů zakomponovat? Odpověď na tuto otázku by nám měl přinést právě testovací provoz nadzemní dráhy v Lille.

Supraways

Dráha nese jméno Supraways a každá z jejích kapslí pojme sedm až devět cestujících. Ve městě bude jezdit rychlostí 50 km/h, mezi městy to pak vytáhne až na sto. Samotná kapsle bude viset deset metrů nad zemí a pohybovat se po něčem, co vzdáleně připomíná mosty. Jen nebude k pohybu využívat prostor nad, ale pod nimi. Opěrné pilíře mají být od sebe vzdáleny 35 metrů a dráhy jednotlivých mostů se budou navzájem protínat v takzvaných dopravních uzlech.

Lille budoucnosti se zavěšeným Suprawayem

Vybudování takového systému bude mnohem méně nákladné než vybudování nového systému metra. Každý kilometr stavby vyjde na 10 až 12 milionů eur. Kilometr metra by v Lille přišel na částku mezi 100 až 300 miliony eur. U tramvajové dráhy kilometr vychází skoro na 25 milionů eur. Nehledě na to, že vozítka se po dráze budou pohybovat sama, a odpadne tak nutnost placení řidičů.

Studie proveditelnosti

Zástupci developerů z místního regionu Hauts-de-France se letos na konci září potkali s ředitelem Supraways. Na schůzce se dohodli na společném financování studie proveditelnosti pro dráhu, která by vedla z centra Lille na letiště Lesquin.

Superways má odlehčit místní přetížené dopravě a dostat řidiče z aut

To je od středu města vzdálené přibližně sedm kilometrů. Pokud studie vyjde pozitivně, začne se dráha stavět. Výstavbu první Supraway nadzemní dráhy podpořila i místní Průmyslová a obchodní komora, finální rozhodnutí, co se týče financování, je však v rukou zástupců Regionální rady oblasti Hauts-de-France.