Jakým způsobem se chytrá města starají o historické dědictví a jak to dělá Praha

Inteligentní města představují koncepční model rozvoje založený na technologiích a inovacích. Jaké místo v tomto moderním světě zaujímá historické a kulturní dědictví prezentované historickým centrem? Proč by o ně chytré město mělo pečovat? A proč to ještě není samozřejmé?

Výzkumnice Aristotelovy univerzity v Soluni Margarita Angelidouová a Eleni Karachaliouová se rozhodly, že postavení historického centra v chytrých městech zmapují a zdokumentují. Tématu věnovaly studii Cultural Heritage in Smart City Environments. V ní se zaměřily na pozorování způsobu, jímž historické centrum a péči o ně do svých strategií zahrnují tři evropské inteligentní metropole – Barcelona, Amsterdam a Londýn.

Kulturní a historické dědictví by chytrými městy mělo být podporováno pomocí nástrojů, řešení a aplikací, na jejichž funkčnosti města sama stojí.

Ačkoliv jsou tato tři města, co se týče „inteligence“, na špici, podpora kulturního dědictví v jejich strategiích nijak podstatně řešena není. Angelidouová a Karachaliouová se domnívají, že je to chyba. Tvrdí naopak, že kulturní a historické dědictví by chytrými městy mělo být podporováno pomocí nástrojů, řešení a aplikací, na jejichž funkčnosti sama stojí. Nabízí totiž řadu příležitostí pro rozvoj chytrých měst.

Globalizovaná Barcelona

Strategie chytré Barcelony stojí na třech pilířích – mezinárodní propagaci, mezinárodní spolupráci a místních projektech. Má globální charakter a mezi vládou, průmyslem, akademickou obcí a občany se snaží vytvořit otevřený prostor vybízející ke vzájemné spolupráci. Inteligentní aplikace zjednodušující obyvatelům život se objevují a fungují v mnoha oblastech – od mobility přes veřejné a sociální služby, životní prostředí a podnikání až po výzkum a inovace, komunikaci, infrastruktury a cestovní ruch.

Smart by neměla být jen doprava a technologie. Smart by měla být i starost o památky

Všechno je realizováno prostřednictvím inteligentních městských programů, jako je městský operační systém, inteligentní městský kampus, inteligentní osvětlení, inteligentní městská mobilita a podobně. Technologie je v barcelonské strategii vnímána jako aktivátor kultury, vzdělávání a zdravotnictví.

Ekologicky šetrný Amsterdam

Cílem chytré aktivity holandského Amsterdamu je spojit všechny obyvatele a instituce v boji za snížení uhlíkových emisí a zlepšit ekologickou bilanci města. Město je zde vnímáno jako platforma otevřená pro experimentování. Produkty a služby přispívají k rozvoji obyvatelnějšího městského prostředí, většina projektů se snaží obyvatele města vést k energetické šetrnosti a odkazuje je na praktické vzdělávání v této oblasti.

Kulturní dědictví je v Amsterdamu vnímáno jako součást městské životaschopnosti, která se významně podílí na kvalitě života.

Program chytrého Amsterdamu zahrnuje několik inovativních projektů, které zasahují do všech oblastí veřejného dění – do energetiky, vody a odpadu, do mobility, správy a vzdělávání nebo do otázek bydlení a kvality života občanů.

Ke kulturnímu dědictví Amsterodamu patří i kanály. Město je používá i jako součást dopravy

Kulturní dědictví v podobě městských kanálů, památek a tradičních obytných oblastí je vnímáno jako součást městské životaschopnosti významně se podílející na kvalitě života.

Pulzující centrum světového dění

Strategie inteligentního Londýna uznává město jako pulzující mezinárodní a kosmopolitní obchodní a turistické centrum, jedno z nejvýznamnějších center kreativity a kultury na celém světě.

Z toho důvodu se zaměřuje především na zvyšování a prosazování těchto kvalit. V rámci iniciativ strategie postavené na několika prioritách je podpora kulturního dědictví vnímána primárně jako služba občanům a turistům a je de facto řazena k dalším městským službám, jako je práce radnice nebo inteligentní mobilita.

Nechráněná historie

Ačkoliv výzkumnice řecké Aristotelovy univerzity zjistily, že každá z chytrých evropských metropolí péči o své historické centrum v plánech v nějaké formě zavedenou má, došly k názoru, že je to činěno značně roztříštěně a různorodě.

Hlavní roli zde hrají technologie, které jsou místo toho, aby byly cíleny směrem k ochraně hlavní tváře města, vysílány směrem opačným – do daleké budoucnosti.

„Souhlasím s domněnkou výzkumnic Aristotelovy univerzity, že podpora kulturního dědictví není ve strategiích chytrých měst nijak podstatně řešena,“ říká k tématu Ivana Síbrtová, vedoucí oddělení státní správy pražské památkové péče. Důvodem je zřejmě fakt, že se města jako taková obecně soustředí spíš na vývoj a postup vpřed, který nedílně souvisí s vymýšlením nových prostředků transformace prostředí tak, aby bylo pro všechny přístupné. Hlavní roli zde hrají technologie, které jsou místo toho, aby byly cíleny směrem k ochraně hlavní tváře města, vysílány směrem opačným – do daleké budoucnosti, kde se snaží zasadit první semínka přicházejícího uznání.

Angelidouová a Karachaliouová navrhují, aby se obě iniciativy spojily, aby historická centra jednak ochránily a jednak zpřístupnily. Každopádně by jim ale v městských strategiích a plánech mělo být věnováno postavení rovnocenné vývoji inovací, nových nápadů a řešení. V případě, že chytrá města začnou svému kulturnímu a historickému dědictví věnovat více pozornosti a přestanou jej vnímat jako pouhou „součást čehosi“, mohou jej politikové, výzkumníci a vývojáři začlenit do technologického rozvoje měst, a zajistit tak, že historické centrum pro další generace přežije.

Jak je to v Praze

A jaké místo má historické centrum v „chytré“ Praze? Vždyť je takřka hlavním lákadlem nejen pro turisty zahraniční, ale i tuzemské. „Vedení města vnímá hodnotu historického města i hodnotu zápisu na seznam světového dědictví,“ ujišťuje Vít Hofman, tiskový mluvčí magistrátu. „V současné době se v centru města sbírají data o plynulosti dopravy. Na základě těchto dat Praha následně zváží dlouhodobé zklidnění historické části centra na obou březích dopravy a omezení tranzitní dopravy,“ dodává.

Historické centrum by tedy měla chránit případná dopravní omezení, která jsou v jiných metropolích, jako je třeba Paříž, již běžnou praxí. To ale není všechno a těžko se dá dopředu říct, zda to bude řešení „chytré“. Od roku 2005 podle Hofmana platí pro Pražskou památkovou rezervaci nařízení hlavního města Prahy, kterým se zakazuje reklama šířená na veřejně přístupných místech mimo provozovnu. Nedávno jsme psali o tom, že například sloupy osvětlení budou natírány barvou, na kterou letáky nepůjdou přilepit. Je to ale součást řešení „chytrého města“? Částečně ano, existují totiž data o tom, které sloupy jsou oblepovány nejčastěji. A i omezení dopravy v centru by mělo být výsledkem analýzy dat.