S vyslancem Tchaj-wanu v Praze o cirkulární ekonomice a o tom, jak si města mohou pomoci

Liang-Ruey Ke je ředitelem Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláře v ČR. Česká republika má k Tchaj-wanu blízko, proto bylo logické pozvat na pražskou konferenci zástupce partnerské taiwanské metropole. Na konferenci hovořil o rozvíjející se spolupráci na úrovni metropolí obou zemí. Ve všech pádech se skloňovala změna v souvislosti s rozvojem měst a způsob, jak sdílet zkušenosti při přechodu od lineární k cirkulární ekonomice.

Cirkulární ekonomika vyžaduje součinnost firem i obyvatel. Není to něco, co by mohlo fungovat na pokyn shora. Jak jste do těchto aktivit v Tchaj-peji zapojili veřejnost?

Důležitá věc obecně: Pokud chcete po lidech, aby podporovali politiku a spolupracovali s vládou na určitých projektech, je potřeba podpořit participaci a zájmy lidí. Je potřeba komunikovat, popisovat věci způsobem, kterému lidé porozumí, a hlavně zapojovat je do celého procesu průběžně, nejen nárazově.

Do Číny se z Británie vozí ryby a následně po zpracování putují zpět do Británie. To všechno se děje kvůli jiné ceně práce v Asii.

Pak je možné dosáhnout jejich zapojení i do složitějších koncepčních projektů, jako je například právě cirkulární ekonomika. Uvedu příklad. V Tchaj-Peji funguje YouBike, což je platforma ke sdílení jízdních kol. Je to vládní projekt, jehož cílem je dát lidem impulz k jednoduššímu používání kol a dát ta kola k dispozici po celém městě. Zapojit se do celého toho systému je velice jednoduché a zajímá to stále více lidí. A také to stále více lidí používá. Třeba právě tenhle projekt je důkazem úspěchu vládní politiky.

Jste zástupcem hlavního tchajvanského města v Praze. Existují už společné projekty Prahy a Tchaj-peje v oblasti cirkulární ekonomiky?

Před dvěma měsíci jsme se začali bavit o tom, kde všude bychom mohli najít styčné body pro spolupráci. Nebylo zas tak složité přijít na to, že hlavní oblastí a tou nejvhodnější pro spolupráci je právě cirkulární ekonomika a energetika. Toto setkání je prvním z řady, kde tchajvanští a čeští odborníci sdílejí zkušenosti a navrhují konkrétní projekty. A cílem tchajpejské kanceláře v Praze je pokračovat ve spolupráci s vedením vašeho hlavního města, specifikovat a prioritizovat oblasti spolupráce.

Cirkulární ekonomika

Cirkulární ekonomika je systém, zaměřený na eliminaci odpadů a průběžné využívání zdrojů. Cirkulární systémy využívají sdílení, opravy, opětovné využívání a recyklaci k vytvoření uzavřeného systému zdrojů. Výrazně se tím snižuje potřeba neustálého dodávání nových zdrojů do systému a také množství vytvářených odpadních látek, znečištění a karbonových emisí. Snahou je využívat výrobky, vybavení a infrastrukturu delší dobu, tím zvýšit produktivitu zdrojů. Je to opačný přístup k tradiční lineární ekonomice, která se řídí heslem "vzít, udělat, vyhodit".

A je jich opravdu hodně, jako například systém řízení odpadového hospodářství, obnovitelné zdroje energie nebo platformy pro sdílení dopravy. Jednou z oblastí, ve které má Tchaj-wan bohaté zkušenosti, je aplikace technologií a big data. Velmi se těšíme na společné projekty s českými partnery právě v těchto oblastech a těšíme se také na jejich zkušenosti, ze kterých budeme moct čerpat zase my.

Cirkulární ekonomika je přímým protikladem lineární ekonomiky, ve které žijeme teď. Může se cirkulární ekonomika prosadit v dnešním prostředí, jehož ekonomický základ je v přímém rozporu se zásadami cirkulární ekonomiky? Jak chcete přesvědčit veřejnost o výhodách cirkulární ekonomiky?

Narazili jsme na to už v první otázce. Je důležité s lidmi komunikovat a trpělivě jim změny vysvětlovat. Ta změna, co je před námi, je opravdu zásadní. Chceme, aby se lidé sami zamysleli nad tím, jak snížit množství odpadu. Na Tchaj-wanu je třeba spousta obchodů s pitím, je to součást naší národní kultury. Víte například, že Bubble Tea vzniklo na Tchaj-wanu? Každopádně na jedné ulici bývá běžně několik krámků s nápoji. No a množství odpadu, které tyto obchůdky vyprodukují, je enormní.

Panelisté konference Earth Day Talk: Liang-Ruey Ke, Tchaj-pejské hospodářské a kulturní kanceláře v Praze, Zdeněk Hřib, primátor hlavního města Prahy, Martin Bursík, předseda Komise RHMP pro udržitelnou energii a klima, Soňa Jonášová, zakladatelka a vedoucí Institutu pro cirkulární ekonomiku, Petr Hlubuček, náměstek pro oblast bezpečnosti a životního prostředí hl. m. Prahy

Stále více lidí u nás ale používá například kelímky na více použití. Nalezení lepšího řešení je úkolem pro všechny tři strany – jak vládu, tak firmy, tak občany. Tyhle tři strany spolu musí spolupracovat a pravidelně komunikovat, bez toho to nepůjde. Cirkulární ekonomika je koncept založený na dvou principech. Když snížíte množství odpadu a budete věci využívat víckrát za sebou, bude mít ekonomický cyklus tvar kruhu. Dnes je oproti tomu běžné věci, které už nechceme používat, vyhodit.

V dnešním panelu zaznělo heslo: „No more business as usual", tedy už žádný byznys, jak ho známe doteď. Dá se říct, že nastavujeme nový standard pro budoucnost planety?

V dnešní prezentaci byly zmíněny extrémní příklady. Například, že se do Číny z Británie vozí ryby a následně po zpracování putují zpět do Británie. To všechno se děje kvůli jiné ceně práce v Asii. Spotřebováváme stále více a více zdrojů, máme na talíři stále více a více environmentálních problémů, to vidíte všude.

Klíčové sdělení hesla „no more business as usual“ je říct lidem, že takhle to už nejde dál. Místo toho je potřeba najít řešení a vymyslet strategii, jak tato řešení uvádět v život. To je důvod, proč je dialog mezi podobně smýšlejícími zeměmi a městy důležitý. Je potřeba ukázat nejlepší příklady a sdílet zkušenosti, abychom nastávající změnu dokázali zvládnout co nejefektivněji.