Tržnice je místo, které svědčí o úctě k tradici. V Praze máme Holešovickou tržnici, obchodní a (údajně) kulturní centrum SAPA, přechodné trhy na Jiřáku, Kulaťáku nebo na Pankráci. Ani jedno z míst však neplní úlohu trvalé, tradiční tržnice, ze které by na návštěvníka dýchla minulost. Takovou, kde ochutná zdejší jídlo, které nekoupí jen tak v supermarketu, potká zdejší lidi a nahlédne do jejich životů. Takovou tržnici prostě Praha nemá.
Kdo by se při cestování netěšil na typickou baklavu z Istanbulu, oštěpky z Krakowa nebo plněné koláčky z Lisabonu? V Praze si turisté libují v trdelnících a dalších "tradičních" dobrotách, které s českou tradicí nemají nic společného. Opravdu nemáme co nabídnout?
Trhy na náplavce. Příjemná atmosféra, ale na náplavce, popravdě, nikdo nebydlí
Nebývalo to tak vždycky. Velké oblibě se koncem předminulého století těšila Staroměstská tržnice, která se nachází v bloku domů mezi ulicemi 28. října a Rytířská. Jde o památkově chráněný objekt umístěný v Pražské památkové rezervaci.
Všude na světě by patřila ke klenotům a chloubám města. V Praze se z ní stala mrtvá zóna.
„Tržnice byla jednou z nejmodernějších v Evropě. Její konstrukce ze zdobných litinových sloupů je technickým i estetickým unikátem. Tržnici zdobí malované lunety s motivy pražských trhů a znaky českých měst,“ popsal tržnici v roce 2016 tehdejší radní pro správu městského majetku Karel Grabein Procházka. V té době zastupitelstvo rozhodlo o obnově Staroměstské tržnice za více než 300 milionů korun.
Tržnice jako klenot
Její podobu zdevastovala socialistická vestavba a místo přestalo plnit původní účel. Dnes se v něm nachází supermarket a několik prodejen českých a vietnamských obchodníků. „Všude na světě by patřila ke klenotům a chloubám města. V Praze se z ní stala mrtvá zóna,“ dodává Procházka.
Tržnice Markthalle Neun v Berlíně. Tady je živo, budova přitom tu Staroměstskou v lecčem připomíná
Nynější pražský radní pro majetek Jan Chabr si podle serveru Novinky představuje, že by se návrh tržnice mohl inspirovat slavnými místy, jakými jsou londýnská Covent Garden nebo Chelsea Market v New Yorku. Prostor by podle něj měl být kombinací kulturního vyžití, prodejců i tržnice a Praha by částečně měla využít také již hotový projekt předchozího vedení.
Zase jen pro turisty?
Těžko říct, zda má Staroměstská tržnice potenciál tyto požadavky vůbec splnit. Václavské náměstí už tak patří více turistům než místním. Pro návštěvníky by tržnice jistě byla atrakcí, kdo z místních se ale bude chtít zástupy turistů prodírat, aby si mohl koupit chleba?
Takto vypadala Staroměstská tržnice v době své největší slávy. Objekt byl postaven už v roce 1894
Lidé, kteří usilují o oživení tržnice (mezi nimi například architekt David Vávra, designér Maxim Velčovský či režisér Jan Hřebejk), v srpnu loňského roku městu předložili svoji nabídku na její provozování. Patří mezi ně i autor několika městských projektů Ondřej Kobza. Ten společně se slovenským autorem revitalizací městských prostor Gaborem Bindicsem spolupracoval už na rekonstrukci bratislavské Staré tržnice. Gabor vymýšlel podobné projekty i pro Budapešť a revitalizoval kino v Paříži.
Jak tedy udělat dnešní tržnici znovu atraktivní? „Z tržnice se může udělat "Food court", může v ní stát například 20 vyhlášených poboček restaurací a po způsobu street foodu si tam budete moci dát něco k jídlu. I to by samozřejmě bylo lepší, než je to teď,“ říká Ondřej Kobza.
Rádi bychom z tržnice vytvořili takový "vnitřní veřejný prostor", kterého je v centru města tak potřeba.
„My bychom ale raději pracovali více s proměnlivostí onoho prostoru. Jeden den se tam mohou navést food trucky, jiný den by zase farmáři přivezli své potraviny a jindy by prostor sloužil například pro koncert, diskuzi nebo třeba tančírnu. Rádi bychom z tržnice vytvořili takový "vnitřní veřejný prostor", kterého je v centru města tak potřeba. O projekt bych se hlásil právě s kamarádem Gaborem Bindicsem, který před šesti lety rozjel Starou tržnici v Bratislavě, má obrovské zkušenosti,“ dodává Kobza.
Stará tržnica
Právě Stará tržnica v Bratislavě by mohla posloužit jako hezký příklad pro tu pražskou. Tato velkolepá ocelová budova z roku 1910 byla navržená jako tržiště, svůj účel ale plnila jen půl století. Poté z ní socialističtí pohlaváři učinili televizní studio a sklad.
Ondřej Kobza by na projektu rád pracoval s Gaborem Bindicsem, hlavním mozkem bratislavské Staré tržnice
Před lety se místa ujal podnikatel Gabor Bindics a dal mu nový život. Nyní tržnice nabízí kulturní akce a gastronomické akce, farmářské trhy a společné snídaně každou sobotu. Kromě pravidelných trhů, mnoha akcí pro děti a koncertů světoznámých kapel zde najdete restauraci, která zaměstnává bezdomovce, technologický hub s 3D tiskárnou pro veřejnost a i vlastní malý pivovar. Před Tržnicou se také koná pravidelný street food.
Manifesto i Berlín
Onen Food Court, o němž Ondřej Kobza mluvil, je asi nejblíže tržnici Manifesto, která nedávno vznikla v Praze na Florenci. Řešení je v podstatě jednoduché a výsledek velice funkční a vkusný. Organizátoři spojili 27 kontejnerů, restaurace, pop-up obchody, v areálu jsou také vyhřívaná iglú, zářiče a ohniště. Tržnici iniciovala nezisková organizace reSITE, jejíž misí je zkvalitňovat život ve městech a kultivovat veřejný prostor. Manifesto po zimní pauze otvírá opět 15. března.
Reklama
Dalším předobrazem může být tržnice Markthalle Neun v Berlíně. Tato do té doby chátrající 120 let stará budova bývalé železniční tržnice v berlínské čtvrti Kreuzberg byla znovu otevřena v roce 2011. Nyní zde farmáři prodávají kvalitní regionální zemědělskou produkci a prostor se stal součástí berlínského "slow-food" hnutí. Na místě se také odehrávají pravidelné workshopy, třeba o městském zahradničení a vaření.
foto: Shutterstock a Profimedia, zdroj: Staroměstská tržnice (Wikipedie)
