Comedy Praha 2019: Špička české a slovenské standup scény na jednom pódiu

Znáte ten židovský vtip? Ptá se Kohn Roubíčka: "Hele, Roubíček, na břehu řeky je pes. Na druhým břehu se válí kus masa. Jak se ten pes dostane k tomu masu, když tam není most a přeplavat nesmí?" "Není tam most, přeplavat nesmí? No tak to nevim." "No, on tu řeku přeplave." "Ale to přece nesmí!" "Nesmí, ale přeplave."

Nějak podobně je to i se standup comedy – někdo vám řekne: „Z tohohle si ale nemůžeš dělat legraci!“ A vy si ji stejně uděláte. Současný boom je v Čechách fascinující. Po prvních pokusech oživit tenhle žánr, které byly v režii lidí kolem projektu Na stojáka, se s novými lidmi na scéně roztrhla opona. A to jak s těmi, kteří standup chtějí dělat, tak i s těmi, kteří na něj chtějí chodit jako diváci. Ani jedna skupina to přitom nemá jednoduché. Diváci dnes mají díky internetu k dispozici hodiny a hodiny legálních i pirátských videí nejlepších komiků na světě a jsou paradoxně často velmi poučené publikum. Proti nim pak stojí odvážlivci, kteří se snaží najít nový klíč, jak vtipně popsat často už mnohokrát popsané.

2 dny, 17 komiků a komiček

No a v téhle chvíli do celé zápletky vstupuje trojice přátel, kteří se sice znají dlouho, ale nikdy spolu nepracovali. „Přišlo nám jednou během debaty v hospodě, že by nebyl špatnej nápad dát na jedno pódium všechny, kteří spolu normálně nevystupujou. Nebo vystupujou, ale málo, prostě udělat něco jako fest. Dva dny, každej přesně dvacet minut svýho nejlepšího materiálu (přesně) a jedem,“ říká Luděk Staněk, novinář, standupista a jeden z duchovních otců festivalu.

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerii

„Ačkoliv se jedná o festival, nemusíte jezdit někam do bahna, kde se neschováte před sluníčkem a kde vám pivo nalejou za imaginární kredity,“ přidává se Miloš Čermák, česká novinářská legenda a člověk, který vystupováním ve standup comedy řeší krizi středního věku. Třetí z organizátorů a mimochodem také šéfredaktor Flowee City Zdeněk Strnad dodává: „Krizi středního věku si léčí každý chlap jinak. Někdo si pořídí osmnáctiletou milenku a novýho Harleye, někdo začne dělat standup. Já jsem se vypravil do Londýna, udělal jsem si menší tour po comedy klubech a rozhodl se: Motorku nechci, chci festival.“

Vtipy o zrzavých mužích jako o nejnižším vývojovém článku lidstva, o ženách, které neumějí řídit auto, o Balkáncích, kteří se budí ráno v tramvaji orálním sexem, které vypráví zrzavý chlap, sympatická blondýna a sarkastický domestikovaný Srb.

Půl roku práce vyvrcholilo 17. a 18. května, kdy se v divadle Na Prádle představilo během dvou dnů sedmnáct komiků, špička české standupové scény, plus hosté ze Slovenska. Každý z nich pak předvedl 20 minut svého nejlepšího materiálu – standup totiž není improvizace, i když k ní má blízko (a někdy v ni organicky přerůstá). Standup je hlavně o překvapení, o (téměř absolutním) odvrhnutí autocenzury – prostě sypete ze sebe fóry i bez toho, že byste si museli dávat pozor, jestli váš sarkasmus nějakou sněhovou vločku náhodou neurazí.

Vtipy o zrzavých mužích jako o nejnižším vývojovém článku lidstva, o ženách, které neumějí řídit auto, o Balkáncích, kteří se budí ráno v tramvaji orálním sexem, které vypráví zrzavý chlap, sympatická blondýna a sarkastický domestikovaný Srb. Má to samozřejmě dvě základní podmínky – musíte být schopni dělat si legraci sami ze sebe a musíte být schopni říkat své sarkastické vtipy lidem do očí. „Právě proto je schopnost dělat si legraci ze sebe sama asi ta nejdůležitější. A pokud nevíte, o čem mluvím, zkuste si přijít poslechnout Luďka Staňka (nemá nic společného s neodcházejícím ministrem kultury), jak vypráví vtipy o tlustých lidech,“ říká Zdeněk Strnad.

Rozhodovali diváci

Každý správný festival předává nějaké ceny. Na Comedy Praha 2019 hlasovali diváci, protože – upřímně řečeno – na těch záleží nejvíc. Hlasovalo se metodou D21, čili 2 plusové 1 minusový hlas (někdy se prostě nemůžete rozhodnout, kdo byl nejlepší, a někdy vás někdo naštve tak, že si prostě krutě přejete, aby to nebyl zrovna on). Do vyprodaného divadla Na Prádle si našly cestu stovky diváků a na pomyslnou bednu tedy poslali:

1. místo: Jaroslav Cerman
2. místo: Miloš Čermák
3. místo: Lucie Macháčková

Za první místo si bard odnesl symbolických 21 stokorun. Číslo není zvoleno náhodou. Označuje počet hlasů a je to také oblíbené číslo Karla Janečka, zakladatele institutu H21, jednoho z partnerů festivalu. Dalším byl mimo jiné on-line magazín Flowee, díky kterému mohli organizátoři udělat masívní venkovní billboardovou kampaň, kdy každý vystupující měl svůj vlastní billboard (viz galerie fotografií).

To, že je standup mužská disciplína, je jedním z nejčastějších omylů.

Sami organizátoři uvádějí, že se jedná o nultý ročník. A ten se podle nich nadmíru vydařil. Podle všeho se tedy můžeme těšit na další. Už nyní se připravují také další možnosti: „Už v září chceme udělat večer pouze s holkama. To, že je standup mužská disciplína, je jedním z nejčastějších omylů. Vlastně ani nevím, kdo s tím první přišel, ale určitě neslyšel jednu z vítězek Lucku Macháčkovou, která festival otevírala. Když jsem ji poslouchal, tak jsem si říkal: Tohle diváci prostě nedají, oni se naštvou a odejdou! Ale dali to a ještě ji poslali na bednu,“ říká organizátor festivalu Zdeněk Strnad. „Chceme taky udělat tematický večer politického standupu a samozřejmě také první pořádný ročník.“ Kdy to bude, se prý dozvíme snad co nejdříve.