Před několika lety zachvátil moje sociální sítě takový fenomén – hospodské kvízy. Jednou týdně se prostě do hospody nejde jen tak bohapustě chlastat, jde se bohapustě chlastat a u toho ve skupinkách odpovídat na otázky. Přijde mi to vlastně fajn, sofistikovaná zábava, která je v dnešní době kouzelně analogová a, jak by řekly naše babičky, lepší dělat tohle, než abychom někde s kamarádama fetovali.
Kvízu jsem se zúčastnila poprvé před rokem, konal se totiž tematický kvíz na téma Přátelé, navíc ve stejný den a čas v podnicích po celé republice a já byla samozřejmě přesvědčená, že neexistuje větší znalec tohohle devadesátkového kultu, než jsem já. Triumfálně jsem tehdy nakráčela do hospody s výrazem „chybí vám filánž na mozku, vy nuly,“ abych po prvních pár otázkách naštvaně vykřikovala, že tohle je kvíz pro šílence, a kdo zná všechny odpovědi, ten nemá život, popřípadě „abyste se nepos*ali!“, když týmy tleskaly svým úspěchům.
Cimrmanova Blanice
Před týdnem přišla další výzva. Konal se celorepublikový tematický kvíz s názvem Jára Cimrman. Od debaklu na Přátelích moje ego trochu ochablo, a i když mám pocit, že cimrmanovské hry mám najeté velmi slušně, nepodceňovala jsem možný počet lidí na Praze 4, kteří nemají život. Náš kvíz se konal v kolejním klubu Blanice. Kolejní klub Blanice je místo, kde prodávají koktejl s názvem Hovno a je to také odpověď na nevyřčenou kvízovou otázku: Kde nechcete trávit večer?
Body jsme nedohnali, u stolu panuje ponurá atmosféra. Přestávám se snažit a poslouchat otázky.
A zatímco jsem si na nápojové tabuli četla, že kromě Hovna mají taky Vymažpaměť, kde se míchá vodka s bílým vínem, a hledala koktejl, do kterýho se ždíme hadr na nádobí, kvíz se pomalu rozjížděl. Hlavní cenou byla třídní kniha podepsaná členy souboru Žižkovského divadla Járy Cimrmana. Velká věc. Do divadla na hru se prakticky nedá dostat, pokud nemáte naprogramovaného online bota nebo slušnej spacák a chuť strávit v touze po kultuře noc na chodníku jako bezdomovec. Cimrmanologů navíc ubývá, jejich podpisy jsou vzácnost, každej z nás chce mít doma aspoň kousek Svěráka jen pro sebe. Motivace by tedy byla. Skupin bylo dvacet, ta naše se jmenovala Tupá odporná deprimovaná hovada. Pro neznalce Cimrmanů, to je citát ze hry, nikoliv popis lidí, kteří rádi chodí pít do kolejního klubu Blanice.
Ztracená třídní kniha
Jak jsem předpokládala, otázky byly těžké a v naší nabušené skupině chvílemi panovaly neshody. Netrvalo dlouho a já opět začala vykřikovat, že lidi okolo nemají život, neboť některé skupiny pravidelně jásaly nad tím, že mají všechny odpovědi správně. Drama v celé soutěži vyvrcholilo ve chvíli, kdy se hlavní cena, třídní kniha, ztratila, a pořadatelé obcházeli jednotlivé stoly a vyšetřovali její ztrátu. My, znalci Cimrmanů, jsme to považovali za nepříliš sofistikovaný tematický žert, ale podle zoufalství v očích moderátora, který opakovaně prosil, aby se ukradená třídní kniha vrátila na místo, jsme usoudili, že někdo asi vypil moc Hoven a třídnici fakt ztopil. Naštěstí se nakonec našla a mohli jsme pokračovat.
Tupá odporná deprimovaná hovada skončila na šestém místě. Uff, znamená to, že nějakej život přece jen máme.
Po každém kole se uvádělo průběžné pořadí a my jsme věděli, že na vedoucí skupinu ztrácíme několik bodů. Navíc jsme těžce odolávali touze napít se Hovna a dalších koktejlů: ČusPí*o shot, Gléčko nebo Rumola, jejichž složení by odolali i skuteční bezdomovci nocující na ulici ve spacáku. Body jsme nedohnali, u stolu panuje ponurá atmosféra. Přestávám se snažit a poslouchat otázky. Skupina Sisoj Psojič opět freneticky jásá, tentokrát zřejmě nad tím, že ví, kolikrát denně si Jára Cimrman průměrně uprdnul. Konec kvízu. Je tu vyhlášení. Tupá odporná deprimovaná hovada skončila na šestém místě. Uff, znamená to, že nějakej život přece jen máme a zároveň jsme obhájili svou cimrmanoložskou čest.
Kvízy se asi nestanou mojí oblíbenou kratochvílí, mám totiž neodbytný pocit, že neumím prohrávat. Je však jeden tematický kvíz, do kterého bych se teď z fleku přihlásila: Znalost koktejlů v kolejním klubu Blanice.
Reklama
foto: Shutterstock
