Ne každé vítězství se ukáže na tabuli výsledků. Hokejista Zbyněk Irgl moc dobře ví, jaký je to pocit vstřelit rozhodující gól, ale uvědomuje si, že ty nejdůležitější výhry se nekonají na ledě. O svém boji s rakovinou, víře v boha a o minulé i budoucí kariéře si tento třinecký útočník povídal s koučem a spisovatelem Marianem Jelínkem.
Hokej byl vždy Zbyňkovým snem, kdyby se ale nevěnoval jemu, pravděpodobně by zůstal u jiného sportu. Také ho vždy lákala ekonomika, o které dlouhé hodiny debatoval se svým otcem. O budoucnosti moc nepřemýšlí, bere věci tak, jak přijdou. „Říká se, dělej to, čemu nejvíce rozumíš, což je pro mě samozřejmě momentálně hokej,“ tvrdí s úsměvem. Rád by tedy zůstal v tomto odvětví i nadále, ale pokud by se objevila nějaká jiná cesta – například byznys, tak by se po ní také vydal. Moc dopředu však zbytečně nepřemýšlí a až ten okamžik, kdy se bude muset rozmyslet co dál se životem, přijde, sedne si a stanoví si priority. „Člověk něco plánuje a během minuty nebo sekundy se vše změní. Tak tomu u mě bylo v mnoha případech.“
Marian Jelínek se Zbyňkem Irglem v krásných prostorách vítkovické Bolt Tower.
„Rád poslouchám veškeré dění života, baví mě mluvit s lidmi, kteří už něčeho dosáhli a kteří mi mohou dát i užitečné rady,“ říká Zbyněk. Jenže jeho přemýšlivá povaha ho také možná stála kariérní postup do NHL. Když byl mladý, neměl tolik svalů a postavu na to, aby mohl konkurovat kolosům za oceánem, a tenkrát se hrál spíše silový hokej. Zbyněk si ale myslí, že hlavním důvodem toho, že nevstoupil do amerického a kanadského hokejového kolbiště, byla právě jeho „hlava“. „Spoustu věcí si příliš beru, a kdybych byl uvolněnější, v tomto směru by to asi bylo plus.“
Co se týče života, Zbyněk Irgl už si prošel svým. Na jeho nemoci prý bylo nejhorší říci o tom svým blízkým, jinak se k tomu stavil čelem jako k problému, který je třeba vyřešit. Ale ani tato zkušenost ho nepřesvědčila ve víře v Boha. Tvrdí, že existuje něco mezi nebem a zemí. Vyšší moc, která směruje náš osud, ale kterou můžeme ovlivňovat i my sami. Do kostela však pravidelně nechodí. Dnes už je zdráv, dělá stále to, co ho naplňuje, a když se zrovna nehoní za pukem, nahradí ho golfovým míčem.
Za poskytnují prostor k nátáčení děkujeme vítkovické Bolt Tower.
Sledujte také:
Sonda do sportovcovy duše: Martin Doktor
Sonda do sportovcovy duše: Vavřinec Hradilek
Sonda do sportovcovy duše: Lucie Hinnerová
foto: archiv
