Floridští mořští biologové dospěli k závěru, že žraloci mají interní systém podobný GPS, který jim umožňuje používat magnetické pole Země k přesné navigaci při jejich plavbách na dlouhé vzdálenosti. Vědci z Florida State University takto zkoumali 20 žraloků, konkrétně kladivounů tiburo. Pomocí magnetických signálů nasimulovali, že se žraloci nacházejí asi 600 kilometrů jižně od floridských břehů, kde je předtím odchytili. Žraloci se rychle zorientovali, otočili se a plavali na sever, tedy směrem „domů“ k Floridě. Tím vědci ověřili, že kladivouni skutečně při své orientaci používají magnetické síly.
Výzkum publikovaný ve vědeckém časopisu Current Biology pomáhá vysvětlit, proč mohou žraloci cestovat přes širé oceány, ale každoročně se vracejí přesně na stejné místo, aby se rozmnožovali. Vědci již vědí, že žraloci mají schopnost detekovat magnetické pole, ale v rámci zmíněné studie byly domněnky poprvé otestovány. Žraloci opravdu tyto schopnosti používají ke zjištění své polohy.
Velký bílý žralok plaval z Jižní Afriky do Austrálie a zpět v téměř přímé linii. Právě to vedlo vědce k domněnce, že žraloci mají „magnetický smysl“.
Očekává se, že tyto vlastnosti budou pozorovány také u jiných druhů, jako je například velký bílý žralok, který často odpluje až 20 000 kilometrů od svého „domova“ a pak se vrátí bez problémů zpět. Navigační systém kladivouna je tedy pravděpodobně stejný i u jiných druhů žraloků, protože se podobně jak kladivouni tiburo vyvíjeli s citem pro magnetické síly Země. Kladivouni neurazí tak velké vzdálenosti jako jiné druhy žraloků, ale schopnost navigace mají tedy s jinými druhy společnou.
Sever žraloky zmátl
A jak probíhal samotný výzkum? Nejprve je třeba říct, že pro žraloky zcela šetrně. Tým odchytil mladé kladivouny a umístil je do bazénu obehnaného měděným drátem. To vědcům umožnilo simulovat magnetické signály z místa jejich odchytu u floridských břehů a pak je přepnout z pozice zhruba 600 kilometrů směrem na sever a na jih. Když kladivounům vědci vysílali signály s polohou jižně, žraloci se orientovali jednotně směrem „domů“ na sever, což naznačuje, že mohou odlišit geografické polohy pomocí informací z geomagnetického pole. Směrem ze severu byli žraloci dezorientovaní, protože na sever migrují jen zřídka.
Vědci sledovali chování kladivounů kamerou a pomocí softwaru vyhodnocovali jejich spánkové vzorce a analyzovali statistiky. Dozvěděli se, že žraloci směřovali k oblasti, kde byli odchyceni, tedy ke svému „letnímu sídlu“. Podle časopisu Science byl v roce 2005 sledován velký bílý žralok, který plaval z Jižní Afriky do Austrálie a zpět v téměř přímé linii. Právě to vedlo vědce k domněnce, že žraloci mají „magnetický smysl“. Žraloci se jím řídí podobně jako mořští ptáci, humři a želvy.
Odborníci na žraloky z německého Oldenburgu uvedli, že zjištění floridského týmu jsou přesvědčivá, ale prohlásili, že je zapotřebí dalšího výzkumu, než bude „interní systém GPS“ u žraloků opravdu prokázán. Autoři floridské studie nicméně dosáhli v odhalování původu žraločí navigace významného pokroku.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian