Zní to jako pohádka pro milovníky rychlé módy. Omrzely se vám už džíny za šest stovek? Není nic jednoduššího, než je hodit do kompostu spolu se svým špatným svědomím. Nejde o další unáhlený nákup, pomáháme přece přírodě. Otevírá se nám zářivá budoucnost kompostování přebytečné módy?
Příliš rychlá móda
Podle Programu OSN pro životní prostředí má módní průmysl na svědomí až 8 % celosvětových emisí oxidu uhličitého. To je více než globální lodní a letecká doprava dohromady. Přestože už o dopadech takzvané rychlé módy víme, naše planeta je stále zavalená oblečením, které nemá kdo nosit. Zpráva Světového ekonomického fóra odhaduje, že každý rok vznikne 150 miliard nových oděvů. Mnoho z nabízených módních kousků si přitom zákazníci ani nekoupí. Anebo koupí, ale neoblečou. Fast fashion je totiž tak rychlá, že vaše tričko může být těžce out už několik týdnů po nákupu.
S obnošeným šatníkem se navíc moc nepářeme. Jen v Česku se podle údajů Ministerstva životního prostředí ročně vyhodí až 180 tisíc tun textilu. Pro představu, tato váha zhruba odpovídá tisícovce dopravních letadel nebo plejtváků obrovských. Ale nekupte to, když se dá nové tričko ve slevách pořídit levněji než obědové menu v restauraci.
Kalhotky v kompostu
Katie Lopesová v roce 2017 vytvořila unikátní značku spodního prádla Stripe & Stare, která je jiná než většina ostatních. Obnošené kalhotky Stripe totiž nakonec můžete spolu s vaječnými skořápkami a kávovou sedlinou odnést na kompost.
„Začala jsem si uvědomovat škody, které na planetě napáchá módní průmysl. Rozhodla jsem se zaměřit se na spodní prádlo, protože jen málo lidí se cítí pohodlně v prádle z druhé ruky. Automaticky tak končí na skládce, čemuž jsem se chtěla vyhnout.“ vysvětluje Lopesová.
Prádlo této britské udržitelné značky je vyrobeno z materiálu TENCEL™, jehož vlákna pochází z dřevní buničiny udržitelných stromových farem, tudíž je pak lze bez obav vrátit přírodě.
Rozložitelné jen teoreticky
Říkáte si, skvělý nápad. Mám staré tričko z bavlny, šup s ním na kompost? Tak jednoduché to není. V tomto případě si záhony na zahradě spíš zamoříte chemií a nerozložitelnými polyesterovými vlákny. Ačkoliv je teď trendy zákazníkům nabízet kolekce z přírodních vláken, k udržitelnosti mají většinou opravdu daleko.
Základ kvalitního kompostu tvoří organický odpad, z něhož rozkladné bakterie na konci celého procesu vytvoří načechranou hroudu materiálu podobného půdě. Tyto bakterie ale rozhodně nemůžete krmit chemickými barvivy obsaženými v textilu. A ne, opravdu si nesmlsnou ani na umělých polyesterových nitích, které používá většina módních producentů. Jsou totiž levnější než bavlněné. Oblečení může být navíc ošetřeno další chemií, která je z vláken prakticky neodstranitelná. Díky nim je méně mačkavé, voděodolné nebo z něj snadněji odstraníte skvrny.
Jen v Česku se ročně vyhodí až 180 tisíc tun textilu. Tato váha zhruba odpovídá tisícovce dopravních letadel.
„Existuje spousta značek, které říkají, že jejich kousky jsou biodegradabilní. Myslí tím jen fakt, že používají bavlnu, len nebo konopí. Jejich barviva a švy každého kousku ale kompostovatelné nejsou,“ tvrdí Katherine Quigleyová ze společnost Sustain, používající pouze rostlinná barviva.
Co se stane, pokud zkompostujete tričko z bio bavlny z poslední „zelené“ kolekce vašeho oblíbeného fast fashion řetězce a vzniklou hmotou pohnojíte záhony? Polyesterová vlákna se v půdě podle typu rozloží klidně až za 20 let. Chemické sloučeniny z umělých barev spolu s vodou a živinami kolují v pěstovaných rostlinách, takže si v úrodě pochutnáme na toxickém koktejlu změkčovadel a zbytcích formaldehydu. Dobrou chuť!
Domácí textilní kompost
Má tedy domácí kompostování oděvů vůbec smysl? Určitě ano. Pokud máte kompostér a staré oblečení z přírodních vláken, můžete to rovnou vyzkoušet. Pravidla kompostování jsou stejná jako u ostatních organických zbytků.
- Do kompostéru můžeme přidat pouze oblečení z přírodních vláken, jako je bavlna a Tencel (známý také pod názvem Lyocell).
- Textil před přidáním do kompostu nastříháme na malé kousky pro urychlení rozkladu.
- Nejste si jistí, zda jsou švy šité nití z přírodních vláken? Odstřihněte je a vyhoďte.
- Nikdy nekompostujeme oděvy, u nichž neznáme původ barviv. Pokud mohou být barvené chemicky, nebo se chlubí voděodolností, do kompostu nepatří.
I v Česku najdete značky udržitelné módy, kterou můžete po donošení zkompostovat s čistým svědomím. Patří mezi ně například Biošatník, Šijemdětem (nejen pro děti) nebo Bionela. Zajímavý výběr z lokálních i zahraničních eco-friendly kolekcí nabízí český e-shop Greenbutik.cz.
Širší pohled
A co by mohlo v otázce nahromaděného textilního odpadu zafungovat ve větším měřítku? Jednoznačně opatření na vládní úrovni. Vyšší zdanění pro textilní firmy znečišťující prostředí, dotace na lokální ekologickou výrobu a podpora recyklačních projektů. Inspirovat se můžeme švédským projektem Re:newcell.
Tato společnost recykluje odpadní bavlnu a má ambice do roku 2030 každoročně zrecyklovat ekvivalent 1,4 miliardy triček. Z bavlněných triček nejdříve technologickým procesem odstraní chemické látky. Dalším zpracováním vzniká patentované vlákno Circulose® se stejnými vlastnostmi, jako má viskóza a další přírodní vlákna z buničiny. Na rozdíl od nich ale kvůli circulóze nemusí padnout jediný strom, stačí pouhý bavlněný odpad.
To nejjednodušší a zároveň nejúčinnější, co můžeme jako zákazníci udělat, je tedy dávat přednost kvalitě před kvantitou. Jedno tričko z kvalitní bavlny barvené přírodou zkrátka vydá za deset polyesterových. Ať už skončí na vašem záhoně, nebo se o jeho přeměnu postará nějaká firma.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
