Zatímco někteří lidé se jen málo obávají hrozeb souvisejících s globálními změnami klimatu, jiní v této souvislosti zažívají vysoký stres, a dokonce i vážné deprese. Tyto psychologické reakce jsou navíc rozličné podle vztahu jedince k životnímu prostředí.
Požáry, sucha, extrémní výkyvy počasí – to jsou jen některé z projevů měnícího se klimatu, které nás mohou výrazně ovlivňovat, i když nás přímo nezasáhnou. Jelikož zprávy o těchto incidentech jsou stále častější, rozhodli se vědci z Arizonské univerzity prozkoumat, jak lidé vnímají hrozbu globální změny klimatu a jak toto uvědomění působí na jejich duševní zdraví.
Máte strach o sebe, lidstvo či planetu?
„Zatímco rozsáhlé výzkumy zkoumaly dopady změn klimatu na životní prostředí, psychologickému účinku těchto změn na člověka se jich věnovalo výrazně méně,“ popisuje motiv studie její autorka Sabrina Helmová. Ta se svým týmem zjistila, že se psychologická odezva na změny klimatu liší v závislosti na tom, jaký má jedinec vztah k životnímu prostředí. Vědci pak na základě výsledků nastínili tři hlavní příčiny psychických problémů.
První, egoistický druh znepokojení, je vyvolán obavami, že to, co se děje se životním prostředím, má přímý dopad na jedince. Takoví lidé se v souvislosti se zhoršujícími životními podmínkami strachují výhradně o své zdraví a o svůj život. V základu druhého, altruistické typu, stojí zájem o blaho lidstva obecně. Jedince s tímto typem znepokojení sužuje strach o budoucí generace i nejistota, zda Země bude stále nejhostinnějším místem k životu.
Nejvážnějšími stavy deprese a úzkosti pak trpí lidé se znepokojením biosférického typu, kteří do svých obav zahrnují i přírodu, rostliny a zvířata. „Lidé, kteří se starají o zvířata a přírodu, mají větší tendence myslet v souvislostech. Globální fenomén změny klimatu jim nahání větší strach, neboť jeho projevy vidí doslova všude,“ vysvětluje Helmová.
Úzkosti vedou i k aktivní ochraně přírody
Lidé, kteří byli "zařazeni" do třetí skupiny, na jedné straně sice vykazovali nejvýraznější příznaky deprese, na druhé straně byli nejaktivnější v rámci ochrany přírody. Mezi jejich každodenní činnosti patřilo například třídění odpadu či dodržování opatření na úsporu energie. Mnozí jedinci biosferického typu byli navíc zapojení do různých spolků na ochranu zvířat a přírody, někteří ochranu přírodního prostředí prosazovali i na politické úrovni. Obdobná aktivita se částečně vyskytovala také u altruistické skupiny, u egoistické skupiny jen minimálně.
„Změna klimatu má zřejmý vliv na fyzické i psychické zdraví člověka. To, že jsme odkryli rozdíly v původu tohoto vlivu, nám pomůže tento psychologický dopad řešit, ať už ve formě zásahu, nebo prevence,“ vysvětluje Sabrina Helmová, podle které globální stres vyvolaný změnou klimatu v budoucnu plíživě, avšak neustále poroste.
foto: Pexels, zdroj: ScienceDaily
