Letošní houbařská sezóna už jede na plné obrátky. Pokud ale nepatříte do početné skupiny českých houbařů, kteří nad ránem pospíchají s košíkem do lesa, můžete se vydat za krásou a tajemstvím úplně jiných hřibů. Třeba těch skalních na Broumovsku.
Broumovský region je krajem barokních památek a rozsáhlých pískovcových měst, která jsou magnetem pro české i zahraniční turisty. Najdete tu ale i nedotčená přírodní zákoutí, jež si doposud zachovávají svůj klid a tichou krásu. Zajímavé skalní útvary je proto možné obdivovat nejen v turisticky oblíbených Adršpašsko-teplických skalách, ale například i v národní přírodní rezervaci Broumovské stěny.
Skalní formace nejrozličnějších tvarů jsou rozesety na celém tomto přísně chráněném území, mezi ty nejzajímavější patří právě skalní hřiby. Mnohé z nich „rostou“ například kolem Božanovského Špičáku – nejvyššího místa Broumovských stěn, na jehož vrchol je třeba vyšlápnout přes 773 metrů. Odměnou se pak stává vyhlídka nejen na broumovskou kotlinu, ale i Polsko, Javoří hory, Hejšovinu nebo Bor.
Většinu hřibů bez problému najdete u turistických stezek, dá se to zvládnout i na kole
Vyvinuté houby
Desítky skalních hřibů zpestřují hřeben Broumovských stěn také nad obcí Slavný nedaleko Police nad Metují. Říká se jim proto Slavenské hřiby. Zdejší hřibovití obři jsou považováni za nejdokonaleji vyvinuté skalní hřiby v České republice. Mnohé z nich je možné potkat téměř na dosah ruky od turistické stezky, jiné se skrývají před zvědavými zraky mimo značené cesty.
A kudy za nimi? Nejbližší cesta k hřibům vede z obce Slavný u Suchého Dolu po žluté turistické stezce až k rozcestí nad Slavným. Tady se stačí napojit na červenou turistickou stezku, která již po pár stech metrech přivádí překvapené pocestné k prvním kamenným velikánům. Další se pak tyčí nedaleko odboček k Zaječí rokli nebo Hruškově rokli a na mnoha dalších místech.
Budeme-li se pídit po tom, jak tyto nevšední skalní útvary typické pro Broumovské stěny vznikly, zjistíme, že jsou ukázkou takzvaného selektivního zvětrávání pískovcových skal. Základnu, tedy „nohu“ hřibu, tvoří méně odolná vrstva horniny, která zvětrává rychleji, zatímco horní část, klobouk hřibu, tvoří odolnější, a tedy méně propustná vrstva pískovce, kterou zub času ohlodává pomaleji.
foto: Agentura pro rozvoj Broumovska, zdroj: Agentura pro rozvoj Broumovska
