Vědci zkoumají komunikaci kaloňů. Ladí se prý na stejnou vlnu jako lidé

Asi to taky znáte. Chcete zavolat své přítelkyni nebo svému příteli, už berete do ruky telefon, když v tu chvíli přístroj zazvoní. Na lince není nikdo jiný než ten, komu jste chtěli volat. Říkáme tomu, že jsme na stejné vlnové délce. U někoho to funguje lépe, u jiného hůř. V živočišné říši jsou ovšem větší přeborníci. Ne že by si navzájem telefonovali, ladí se na stejnou vlnovou délku úplně kvůli něčemu jinému.

Vzhledem k tomu, že lidé zažívají bohaté sociální interakce a je docela technologicky obtížné zachytit jejich mozkovou aktivitu, zaměřují se vědecké studie na výzkum příslušníků některých druhů fauny. U nich pak vědci zjišťují, jak synchronizace mozkové činnosti může ovlivňovat společenské chování.

Asistent kaloň

Michael Yartsev z oddělení bioinženýrství na University of California v Berkeley, který ke své práci zvířata využívá, k tomu říká, že je to opravdu důležité pro to, aby bylo možné studovat mozkové jevy na úrovních, které běžně nelze získat u lidí. Kupodivu si za své „asistenty“, jak jim říká, vybral savce z řádu letounů, konkrétně pak kaloně egyptského. Chov těchto kaloňů je poměrně snadný a navíc může lidské ucho některé jejich signály, prostřednictvím kterých komunikují, i slyšet.

Vědci mohli pomocí záznamu mozkových vln předpovídat, jak se k sobě dva exempláře kaloňů budou chovat, zda budou spolupracovat či soupeřit.

Jejich sociální vztahy jsou na druhou stranu poměrně složité a navíc nebyly dosud zcela prozkoumány. Kromě vztahů mezi sebou navzájem si kaloni vytvářejí i vazby na místa, kde se ukrývají nebo kde přespávají. „Protože kaloni jsou extrémně společenští a přirozeně žijí ve vysoce komplexním sociálním prostředí, jsou skvělým modelem pro řešení důležitých vědeckých otázek o sociálním chování a jeho nervových mechanismech,“ vysvětluje Michael Yartsev.

Jak zachytit signál

Kaloni se mohou stejně jako ostatní létající savci snadno orientovat i ve složitě strukturovaných prostorech. Spoléhají se při tom na echolokaci, kdy vydávají pomocí jazyku, kterým klikají, ultrazvukové signály (někdy to jsou signály, které může slyšet i lidské ucho) a zároveň se na rozdíl od netopýrů dovedou orientovat i podle zraku. Tyto signály se ke kaloňům vracejí a s jejich pomocí se v prostoru orientují.

Důležité pro výzkum je, že se tyto echolokační signály snadno zachytí pomocí mikrofonů, a poskytují tak možnost zachytit interakci kaloně s prostředím a jeho stavem chování v reálném čase. Poskytují tak vědcům možnost řízených experimentů, aniž by přitom tímto měřením bylo pozměněno jejich chování. Tým z oddělení bioinženýrství na University of California nechal postavit dvě velké místnosti, které jsou obloženy poli mikrofonů a vysokorychlostními videokamerami pro zachycení signálů kaloňů i jejich reakcí.

Synchronizace jako u muzikantů

Záznamová zařízení a neurální implantáty umožnily zachytit i vyšší frekvence mozkové aktivity kaloňů, než je možné snímat například pomocí elektroencefalografu. Vědci tak objevili překvapivě silné korelace mozkových vln ve vysokofrekvenčním pásmu mezi kaloni – vyskytovaly se vždy, když kaloni sdíleli stejnou místnost, a zvýšily se před a během toho, když kaloni navazovali kontakt. Jestliže však byli kaloni rozděleni do místností zvlášť, jejich mozková aktivita opadla.

Je možné, že někdy v budoucnosti budeme moct pochopit a předvídat třeba chování davu nebo si cíleným cvičením vypěstovat možnost zasílání zpráv bez využití mobilních telefonů.

Vědci také mohli pomocí záznamu těchto mozkových vln předpovídat, jak se k sobě oba exempláře kaloňů budou chovat, zda budou spolupracovat či soupeřit. Mozková aktivita obou kaloňů byla také vysoce koordinovaná, a když se u jednoho rytmus impulsů zrychlil, dalo se očekávat, že se tak stane i u druhého. Zcela nezávisle na tomto výzkumu bylo něco podobného pozorováno i u člověka, konkrétně u muzikantů, členů jednoho hudebního tělesa, když se jejich hra dokonale synchronizovala, a dokonce se u nich sjednotila frekvence tepu. Výzkum je teprve na počátku, ale je možné, že na jeho základě budeme moci někdy v budoucnosti pochopit a předvídat třeba chování davu nebo si cíleným cvičením vypěstovat možnost zasílání zpráv bez využití mobilních telefonů.