Británie hlásí zvrat v biologii: Chobotnice a krabi jsou citliví a vnímaví tvorové

Tým vědců z London School of Economics and Political Science (LSE) porovnával a vyhodnocoval výsledky více než 300 studií a publikací, které se tímto tématem zabývají. Mezi posuzovaná kritéria patřila kromě fyziologických atributů například schopnost asociativního učení, sebeobranné reakce v návaznosti na zranění, vyhodnocování rizik při získávání potravy nebo chování, které naznačuje, že si poraněný jedinec uvědomuje podání analgetik.

Hlavonožci jednoznačně prokázali vysokou míru inteligence. Například sépie je schopna řešit kognitivní testy určené pro děti a chobotnice mají schopnost si pamatovat konkrétní lidské jedince. Vnímají frustraci, mohou se nudit a zdá se, že ve spánku sní. Krabi zase najdou cestu bludištěm, vyhýbají se místům a věcem, které jim v minulosti způsobily bolest, a stresuje je hluk.

Pokud si v Londýně budete chtít uvařit kraba a jste zvyklí mu předtím odtrhávat klepeta, příště předtím zatáhněte závěsy.

„Vědecké poznatky jasně dokazují, že hlavonožci a desetinožci vnímají bolest, a je proto správné, pokud se jim v našem právním řádu dostane stejné ochrany jako dalším druhům,“ uvedl britský ministr životního prostředí Zac Goldsmith v prohlášení k přelomové události.

Trochu jiné vnímání

Zpráva LSE o závěrech výzkumu jde ještě dál. Uvádí, že „hlavonožci a desetinožci bezpochyby vnímají svět zásadně jiným způsobem než člověk. Co je však důležité, je to, jestli jejich vnímání světa zahrnuje také prožitky radosti a bolesti. Domníváme se, že máme dostatek důkazů k tomu, abychom tuto teorii mohli bezvýhradně potvrdit“.

Zvláště detailní je pak zpráva v části, která uvádí doporučení, vztahující se ke komerčnímu využití uvedených druhů. Například pokud si doma v Londýně budete chtít uvařit kraba a jste zvyklí mu předtím odtrhávat klepeta, příště předtím zatáhněte závěsy. Krabovi to totiž přináší velké utrpení a odteď už vám za to hrozí postih. Vědci také doporučují zákaz prodeje zvířat neškoleným obchodníkům, aby se zamezilo nehumánnímu zacházení se zvířaty a drastickým metodám jejich zabíjení.

Upřednostňují také omráčení zvířat elektrickým proudem před všemi ostatními způsoby porážky. Za nehumánní je v případě hlavonožců a desetinožců považováno vaření zaživa a vhození do vroucí vody, pomalé zahřívání vody k varu, oddělování hlavy nebo ocasu od těla nebo čtvrcení zaživa. Za nejhumánnější metody je naopak pro desetinohé považováno okamžité usmrcení probodnutím nervového centra (humra) zároveň v čelní oblasti a pod ocasní klapkou nebo usmrcení elektrickým proudem. Pro hlavonožce pak za humánní není považována žádná současná metoda, zároveň prý neexistuje metoda zabíjení, která by byla komerčně využitelná ve velkém měřítku.