Málokteré téma je tak kontroverzní jako konzumace mléka. Často slyšíme protichůdné názory. „Aspoň půl litru mléka denně pro zdravé zuby a kosti! Kravské mléko nebylo přírodou zamýšleno pro výživu lidských mláďat. Musíš ho pít kvůli vápníku. Mlíko, do rakve víko...“
Pravda ovšem je, že 200 milionů Evropanů není schopno trávit mléčný cukr (laktózu). Některé národy absolutně mléko nedokážou trávit. Působí pro ně přímo jako jed v těle, jedná se například o indiánské kmeny nebo Číňany, kteří mléku přicházejí na chuť až v posledních letech.
Řídnou po něm kosti?
Potřebujeme opravdu mléko kvůli vápníku? Země, které nejvíce konzumují mléko (USA, Finsko, Dánsko, Velká Británie) jsou překvapivě tytéž státy, které vykazují nejvyšší výskyt osteoporózy neboli řídnutí kostí. Čínská studie neboli The China Study zase ukazuje, že kasein, mléčná bílkovina, zvyšuje pravděpodobnost výskytu rakoviny.
Kniha Fit For Life uvádí, že spousta studií ukazuje spojitost konzumace mléčných výrobků s nemocemi srdce, rakovinou, artritidou, migrénami, alergiemi, záněty středního ucha, nachlazeními a astmatem.
Je tedy kravské mléko zdravé? Jiná zvířata mléko jiných zvířat nepijí.
Kravské mléko obsahuje 300x více bílkoviny kaseinu, než lidské mateřské mléko. Tele to stráví, protože na to má uzpůsobené 4 žaludky. V lidském žaludku se ovšem vytvoří lepivý povlak, který zpomaluje trávení čehokoli dalšího.
Zahleňuje a ztučňuje
Mléko bylo vytvořeno k velmi rychlému znásobení váhy telete. Proto u lidí při časté konzumaci vede k obezitě. Zahleňuje tělo a snižuje obranyschopnost. Není tedy nutné pít mléko kvůli vápníku?
Vápník je v mléce vázán na kasein, který většina lidí nedokáže strávit. Navíc je většina mléka homogenizovaná a pasterizovaná, což vápník znehodnocuje. Pro strávení takovéhoto mléka musí tělo brát vápník ze zásob v těle, takže nám vápník z těla naopak ubývá. To může vést k osteoporóze.
Mléko pro těhotné? To už vůbec
Těhotná a kojící žena ale určitě mléko potřebuje, nebo ne? Třeba kvůli vápníku a bílkovinám? Ne, naopak. V tomto citlivém období je pro ni mléko kvůli své nestravitelnosti a zahleňovacímu účinku ještě škodlivější. Více vstřebatelného vápníku a bílkovin je k dispozici v ovoci, zelenině a ořeších. Copak kráva potřebuje pít mléko, aby měla dost mléka?
Doporučení pít mléko pro těhotné je přinejmenším kontroverzní. Zahleňuje a zatučňuje.
Žádné zvíře na světě nepije mateřské mléko v dospělosti. A už vůbec žádné jiné zvíře na světě nepije mateřské mléko jiného zvířete. Představte si opici, jak pije mléko třeba žirafy... Podle Tima Mitchella, odborníka na ájurvédu, je mléko nektar, pokud je zkonzumováno bez úpravy do 20 minut po nadojení. Kdykoli později už je třeba ho převařit. Homogenizace z něj dělá již něco jiného, než je mléko. Nemělo by se nikdy pít studené. Doporučuje ho pít ohřáté a s kořením.
Jsme telata?
Osobně jsem přesvědčen, že mléko nedělá lidem dobře. Cítím to na sobě. Když ho piju, mám večer povlak na jazyku a smrdí mi z pusy. To je pro mě důkaz, že bych ho pít neměl. Ale „jsi-li tele, pij ho“.
Pokud už mléko pijete, zkuste jen to v bio kvalitě a nehomogenizované. Homogenizace mění molekulární strukturu a už to pak není mléko. Pijte ho jen samotné, dáte tělu alespoň šanci strávit ho. A ideálně jen převařené. Když už jíte nějaké mléčné výrobky, tak ty kysané. Jsou předtrávené bakteriemi.
Máte-li rýmu, dejte si 14 dní bez mléčných výrobků a sledujte rozdíl. Pokud chcete konzumaci mléka snížit, zkuste zaexperimentovat s rostlinným mlékem. Je to dobrá náhražka pro odvykací období. Skvělé je například kokosové, mandlové, ale ujde i rýžové a ovesné.
