Vzniklo z lávy a popela, po ohromném výbuchu sopky. Neznáme jeho přesnou hloubku a netušíme, co všechno jeho tajemná hladina ukrývá. Temně modré vody jezera Atitlán v Guatemale navíc čeří vítr, který přichází vždy po poledni a prý smývá hříchy. Tohle všechno v kombinaci s nádhernou přírodou v okolí z něj dělá pravděpodobně nejkrásnější vodní plochu na planetě. Alespoň to tedy tvrdí ti, co ho spatřili na vlastní oči.
Hloubka? Minimálně 340 metrů, ale možná i více. Vždyť se vědcům doposud nepodařilo prozkoumat dno. Dno, které vzniklo po ohromném výbuchu sopky před 84 000 lety. Vegetace v okruhu několika desítek kilometrů zcela vyhynula, popel padal až na Floridě a kráter, který vznikl, se okamžitě zaplnil – koncentrovanými kyselinami a smrtonosnými sloučeninami. Ty ale v průběhu desítek tisíc let nahradila voda. Chladivá, temná, hluboká. A po poledni čeřená větrem Xocomil.
Jezero vzniklo výbuchem sopky a o jeho vodách se tvrdí, že jsou zázračné.
Nekývejte na první nabídku
„Neodkývejte prodejci lístků první cenu, kterou vám nabídne,“ radí turističtí průvodci po této oblasti. Turisté jsou tady totiž silně atakovaným druhem – místní chtějí vydělávat, a tak si říkají i o několikanásobně vyšší částky. Stačí být ale dostatečně asertivní a nenechat si přístup líbit a většina jich „zkrotne“ a nabídne cenu, která už je podobnější té, kterou platí místní.
Cestu po jezeře by si ale neměl odpustit nikdo. Začíná se obvykle v městečku Panajachel, místě, kde si svou středoamerickou základnu vytvořili v 60. letech američtí hippies. Dodnes je tu atmosféra uvolněnější, než by si místní starousedlíci přáli. Panajachel je jinak typicky turistické letovisko – najdete tu spoustu hotýlků a penzionů, trh s tradičními suvenýry, kvalitní restaurace i bistra pro nenáročné.
Svatá trojice uprostřed mlhy
Z místního přístavu se pak každé ráno vyplouvá na širou hladinu. V dálce ji lemují vrcholy tří místních vulkánů – Atitlánu, Tolimánu a San Pedra – právě ty vytvářejí s modrou vodou a zelenou vegetací na březích jezera nezaměnitelné panoráma, které po ránu, kdy se na hladině válí mlha, bere dech.
Není divu, že Alexander von Humboldt při prvním spatření jezera vydechl slavnou větu o nejkrásnějším jezeře planety. Ostatně – z tohoto neoficiálního titulu krásy žije jezero Atitlán vlastně dodnes. Nejkrásnější pohled na Atitlán je prý po ránu. A pak také z míst, která nejsou tak turisticky exponovaná. Tady ale pozor – místní agentury důrazně doporučují vyrážet na túry jen ve společnosti zkušeného průvodce a s více lidmi. Ne proto, aby na turistech vydělaly, ale z obavy před některými místními domorodci. I přesto je ale Atitlán jedním z nejoblíbenějších cílů v Guatemale.
Chystáte se rybařit? Tak to se asi budete muset vydat jinam.
Pod hladinou pusto
Jediní, kteří si pobyt u jezera neužijí, jsou rybáři. V 70. letech se místní vláda rozhodla udělat z Atitlánu celosvětově uznávané místo sportovního rybolovu. Do ekosystému jezera ale vypustila dravého okouna černého, který všechnu ostatní faunu téměř zlikvidoval. O živobytí tak přišli i místní rybáři. Život v jezeře je proto dnes jen minimální. Říkají to i potápěči, kteří sem občas dorazí. I tak je prý ale svět pod hladinou, který na každém metru připomíná vulkanický původ jezera, fascinující.
foto: Shutterstock, zdroj: ESO travel
