Pokud jste si mysleli, že internet změnil svět k nepoznání, tak vás můžeme ujistit, že to je teprve začátek. Rozvoj digitálních technologií jde kupředu exponenciálním tempem a zdá se, že se nehodlá zastavit.
V následujících desetiletích budeme pravděpodobně všichni používat mikroskopické počítače (jejichž součástky si sami vytiskneme na vlastní tiskárně) a AI bude na takové úrovni, že hravě nahradí naši paní na úklid. Asi vám k tomu perfektně a v pravý čas poseká zahradu a postará se o to, aby vaše nemocná babička měla veškeré pohodlí. Že to zní jako utopie? Ukážeme vám, že to rozhodně utopií není.
Musíme zmenšovat náskok technologií a začít efektivně využívat jejich potenciál.
Hrozivé předpovědi
Diskuse o exponenciálních technologiích se zatím točí spíš kolem tragických předpovědí – často se mluví například o drastickém úbytku pracovních míst z důvodu přemíry robotizace nebo o hrozících smrtelných srážkách budoucích autonomních vozidel. Co když to ale bude úplně jinak? Co když je naše budoucnost díky nim růžovější, než si teď myslíme? To se dozvíme jedině v případě, že nezaspíme. Co si pod tím představit? Musíme rychle začít zmenšovat náskok technologií, jinými slovy naučit se efektivněji využívat jejich potenciál. Ve výsledku to znamená totální změnu myšlení jedinců a fungování našich organizací, ať už to jsou školy, firmy, nebo vlády a úřady. Bude si to vyžadovat vznik zcela nového ekosystému. Čeká nás odvážný krok do neznáma – je třeba vystoupit ze stínu darwinismu (nebo také chcete-li evoluce přírodním výběrem) a vydat se vstříc další evoluci silou rozumu.
Inovace nevyžaduje obří investice
Odborníci se shodují na tom, že zásadní roli v rozvoji a především pak v praktickém použití exponenciálních technologií hraje celosvětové rozšíření internetu v mobilních zařízeních. Tato kombinace (společně s možností přesné lokalizace uživatelů) přináší revoluci ve vyhodnocování a sdílení informací. To nám umožňuje například plně využít všech výhod crowdsourcingu. Když do fáze vývoje produktu přizvete i jeho uživatele, nápadně se zkrátí cyklus pro jeho uvedení na trh a k tomu ještě ušetříte za celou armádu odborníků, které byste na to jinak museli najmout. Navíc máte téměř jistotu, že to povede k úspěchu.
Jazyk jménem DNA
Zvyšující se konektivita jednotlivců napříč časem a prostorem v těsném spojení s nezadržitelným pokrokem ve vývoji procesorů a datových úložišť nás posouvají do nové dimenze. A to platí jak pro běžné uživatele, tak pro všechna myslitelná, nejen průmyslová odvětví. Jednotlivé technologie i obory se stále víc propojují a činí tak už i bez našeho přičinění. Tím dále podporují všeobecný pokrok a překračují tak hranice nastavené průmyslovou revolucí. Nanotechnologie se uplatňují především ve výrobě materiálů – využitelné jsou ale kromě „tradičních“ odvětví, jako jsou elektronika, automobilový či kosmický průmysl, i v oblasti medicíny (cílená doprava léčiv či autonomně „operujících“ nanorobotů) nebo zemědělství (biodegradace). Možná to ještě nevíte, ale dokonce už máme za sebou i první závody nanoaut a DNA se pomalu, ale jistě stává novým programovacím jazykem.
Chytrá domácnost
Jednou z výrazných předností využívání exponenciálních technologií je snižování nákladů. Lze na ně totiž také uplatnit tzv. Moorův zákon, který říká, že zatímco výkon, síla nebo rychlost se zdvojnásobuje, stejným tempem se snižuje cena. Ať už je vaší oblastí zájmu výroba, personalistika nebo třeba analytická činnost – zde všude vám můžou výrazně optimalizovat náklady. V každodenním životě si pod tím můžeme představit třeba chytrou domácnost, kde umělá inteligence šetří energii (pomocí senzorů a naprosto přesného vyhodnocení dat z nich pocházejících) nebo okamžitou navigaci pomocí mobilního telefonu v džungli neznámého velkoměsta. Lidstvu přináší exponenciální technologie netušené možnosti, dalo by se říct neomezené. V zájmu nás všech je ale na tuto vlnu naskočit a přizpůsobit se. Neměl by to být problém, protože právě schopnost přizpůsobit se dovedla lidský druh tam, kde je dnes.
Autor: Martina Tůmová
