Na 5. června připadá Mezinárodní den ptačího zpěvu. Je to příležitost oslavit jaro, které je v plném proudu a brzy přejde v léto. Všichni stěhovaví ptáci už by měli být zpět ve svých letních domovech, proto můžeme slyšet jejich zpěv. Budeme si ho ale moct užívat i v budoucnu?
A vracejí se k nám všichni ptáci? Podle slov Zdeňka Vermouzka z České ornitologické společnosti každý druh zimuje jinde a v každém roce má jiné podmínky. Takže nelze říci, jak ptáci přezimovali jako celek. „Obecně ale platí, že dálkoví migranti patří mezi ubývající skupiny ptáků v Evropě, tedy se jich každý rok vrací o něco málo méně než rok před tím,“ říká Zdeněk Vermouzka.
Kosů jako šafránu…
To potvrzuje i ochránkyně přírody Renata Vikartová, která si úbytku ptáků všimla už v roce 2015. Za dva roky podle ní žádná změna. „Už i kosů je jako šafránu,“ uvedla pro náš portál. A zopakovala slova, která pronesla před dvěma roky. Tehdy ještě slýchávala jednoho kosa v Praze 10 a druhého na Jižním Městě. Léta předtím byl podle jejích slov slyšet zpěv ptáků už v březnu… Ještě v roce 2014 viděla straky, a dokonce i kavky. O rok později už nic. „Až na pár chudáků holubů, proti kterým neustále a zbytečně vedou válku jak městské části, tak někteří lidé,“ uvedla tehdy. Dodnes vzpomíná, jak kdysi všude skákal chocholouš, vrabec, jak na okně hnízdily hrdličky. „Ráno se pro zpěv ptáků ani nedalo spát,“ vzpomíná. Dnes mnohým z nás nepřiletí ptáček k nachystanému krmítku. Tristní situace je podle ní nejen v hlavním městě.
Potřebují dřeviny
Problém jsou podle Vikartové i dřeviny – místo aby byly udržovány staré kvalitní dřeviny, jsou káceny a vysadí se dovezené tyčkovité kultivary, problémem je třeba výsadba cukrových javorů. „Listy vylučují lepkavou šťávu, na kterou se ptáci a hmyz lepí. Proto jsou tyto stromy absolutně sterilní. Dříve údržba zeleně trvala několik let včetně zálivky. Dnes se stromek vysadí a nikdo se o něj nestará. Také výsadba nových dřevin je pro ptactvo zcela nevyhovující, ptáci ji naprosto ignorují. Každý strom je vlastně i biotopem pro různé živočichy a ptáky. Když se takový strom pokácí, zničí se veškerý život vázaný ke stromu několik desítek let. Výsadbou mladého stromku se nic nezachrání. Zase bude trvat desítky let, než si najde své obyvatele. Pokud ještě nějací budou,“ uvedla.
Samičky zpěvačky
Podle slov Vermouzka je ptačí zpěv jedním z životních projevů ptáků. „Měli bychom si především vážit každého živého tvora, ptáky nevyjímaje,“ dodal. Ptačí zpěv nám dělá radost, rádi se probouzíme za jeho zvuků, někteří z nás umí poznat, který ptáček zrovna zpívá, vyhlížíme je za oknem… Léta bylo vžité, že zpívají hlavně samečci, kteří si tím namlouvají ptačí slečny. Američtí vědci a vědkyně ale zjistili, že zdatnými zpěvačkami jsou i samičky, zvláště ty z kategorie zpěvných ptáků. V odborném internetovém časopise Nature Communications to před několika lety uvedli ornitologové z Marylandské univerzity v Baltimore. Vědecký tým pracoval pod vedením Karan Odomové, zkoumal více než tisíc ptačích druhů z nejrůznějších koutů Země. Údaje, na kterých lze zakládat, se jim podařilo získat u 323 druhů patřících pod 34 ze 44 zkoumaných čeledí zpěvných ptáků. A u kolika samičky zpívaly? U celých 71 procent, tedy 229 druhů.
Pěvec serenád…
„Když prolétala kolem, usměvavá a rozpustilá, nebylo ptáčka ve věku na ženění, který by po ní nevzdychal. Byla mladinká, ale ať usedla kdekoli, hned ji obklopili všichni mládenci v parku. Vyznávali jí lásku a psali pro ni verše. Slavík, pověstný pěvec serenád, jí přilétal za měsíčního svitu zazpívat pod okno. Ona se na všechny usmívala, se všemi se dávala do řeči, ale nemilovala žádného z nich. Neměla žádné starosti, a tak si poletovala od jednoho stromu ke druhému, zvědavá a povídavá, s nevinným srdcem…“ Tolik citace z bajky brazilského autora Jorge Amada Kocour Mour a slečinka Vlaštovička. Slavík jí zpíval, rodiče ji nakonec donutili provdat se za něj, její srdce však patřilo kocouru Mourovi. Tak kdo ví, třeba mají američtí vědci pravdu, že zpěv ptáků není jen mucholapkou na samičky… Bez ptačího zpěvu by ale přesto bylo smutno. K jaru i lásce zkrátka patří!
Čtěte také:
Nalétají denně stovky kilometrů a spí a páří se v letu. Kdo jsou tito záhadní ptáci?
Ptačí rezervace a domov pro čtyři lidi, to je Comino
I ptáci jsou dnes bezdomovci. Jak je to možné?
foto: Shutterstock