Reframing (v doslovném překladu „změna rámu“) je technika, která umožňuje změnit způsob, jakým vnímáte životní události i svět kolem sebe. Co bylo dříve děsivé, se může stát vzrušujícím. Tato metoda se používá například v neurolingvistickém programování (NLP) nebo coachingu.
„Jak se cítíš?“ zeptala se mě Aikaterini Manousaki, trenérka a koučka z organizace Active Rainbow. „Před vystoupením mám všechno perfektně promyšlené. Ale jakmile se ocitnu na pódiu, zmocní se mě stres. Srdce se mi rozbuší, začnu se potit, nejsem už schopen přemýšlet, jenom reaguji a nedokážu se zastavit nebo třeba jenom zpomalit.“
Aikaterini se ke mně naklonila: „Co když to není stres, ale vzrušení?“ Příznaky jsou stejné. Když jste z něčeho nadšení či vzrušení, vaše srdce začne být rychleji. Tělo zaplaví příval energie, který vám brání zůstat v klidu. Stačí jenom změnit způsob, jakým o situaci přemýšlíte. Na to je dobré vyzkoušet reframing neboli přerámování.
Co kdybyste si z toho, čemu se bráníte, udělali pozitivní výzvu?
Co je referenční rámec
Frame neboli referenční rámec je komplexní schéma bezpodmínečných názorů, hodnot atp., které používáme při odvozování významu. Pokud se část rámce změní (reframing), může se změnit i odvozený význam, vysvětluje stránka ChangingMinds.org.
Zjednodušeně, všechno vnímáme skrze určitý rámec nebo, chcete-li, čočku. Ta je složená z našich zkušeností, názorů, z věcí, které nás v životě ovlivňovaly, ať už jsou to rodina, škola, přátelé, učitelé nebo zážitky. Je to stálá víra, kterou v sobě máme zabudovanou. Jedná se tedy o věty typu „Cikáni kradou“ nebo „Chlapi nepláčou“. Čili generalizace. Tyto myšlenky formují způsob, jakým vnímáme svět.
Otázkou je, zda je pro nás naše vnímání světa funkční? Řekněme například, že máte strach z veřejných vystoupení. Je efektivní tvrdit, že máte strach, nebo je lepší si říct, že vás vystoupení vzrušuje?
Jak změnit svůj pohled na věc
K úspěšnému reframingu musíte udělat krok zpátky od toho, co bylo řečeno a vykonáno, a opětovně zvážit svůj pohled na věc. Potřebujete porozumět nevysloveným předpokladům včetně vašich názorů a schémat, které používáte, upřesňuje ChangingMinds.org.
Holandská organizace zaměřená na vzdělávání mládeže a dospělých Olde Vechte Foundation kdysi přijala mezi své svěřence chlapce, který měl pevnou víru v to, že nikdy nic nedokončí. Vždycky se vzdá v polovině, a proto je k ničemu. Tato víra mu byla vložena do hlavy během dospívání.
„Potřebovali jsme změnit jeho rámec,“ vzpomíná pracovník organizace Marko Vlaming. „Tak jsme hocha naložili do auta, vysadili ho s kolem na přehradě na mostě asi třicet kilometrů dlouhém a řekli mu, že na něho počkáme na druhé straně. Pršelo, foukal silný vítr, prostě mizerné počasí. Čekali jsme několik hodin, vypili hodně kávy, několikrát si zašli na jídlo. Nakonec došlapal až za námi a pak si mohl zkusit ještě tvrdit, že nikdy nic nedotáhne do konce. Dokázali jsme mu opak.“
Zkuste se soustředit na to, v čem jste dobří. Bude se vám žít lépe.
Na co se soustředíte
Zamyslete se nad svým pohledem na svět. Zamyslete se nad tím, jak vnímáte sami sebe. Máte skvělé organizační schopnosti? Jste dobrý člověk? Jste kreativní? Nebo jste nýmand, smolař, mizerný řidič, špatný otec…?
„To, na co se soustředíte, silně ovlivňuje to, jak se cítíte,“ říká Yassar Markos, trenér a zakladatel organizace Synergy Bulgaria. „Na co se soustředíte, to prostě roste,“ dodává. Pokud se tedy soustředíte na své slabiny, není se čemu divit, že se cítíte mizerně. Zkuste se soustředit na to, v čem jste dobří, a možná zjistíte, že se vám daří mnohem lépe.
Neříkáme, že jeden pohled na svět je dobrý a druhý špatný. Zkuste si ale odpovědět na otázku, zda ten váš pro vás funguje? Cítíte se v něm dobře? A pokud ne, jak ho můžete změnit, abyste se v něm cítili lépe?
foto: Shutterstock, zdroj: ChangingMinds
