Učitelé na běžných uměleckých školách často říkají svým žákům, že musí hudbu cítit celým tělem. A to je možná něco, co dokážou neslyšící mnohem lépe než my ostatní. Potvrzují to i některé vědecké studie.
Hudba je univerzální jazyk, neboť si ji můžete vychutnat nezávisle na pohlaví, věku, národnosti, ale dokonce i jako neslyšící jedinci. Podle vědců mohou totiž tito lidé hudbu cítit. Pro slyšící je hudba v podstatě zvuk určitého žánru s harmonií a rytmem, na který reagují pozitivně či negativně. Pro neslyšící je však spíše fyzickým a vizuálním zážitkem, což jim rozhodně nebrání v tom, si ji užít. A nejen to. Jsou také schopni naučit se hrát na hudební nástroj či skládat vlastní skladby.
Pro slyšící je hudba zvuk harmonie a rytmu, pro neslyšící je spíše fyzickým a vizuálním zážitkem.
Malebné tóny díky vibracím
Pro slyšící je hudba zvuk harmonie a rytmu, pro neslyšící je spíše fyzickým a vizuálním zážitkem.
V roce 2001 provedl Dr. Shibata z University of Rochester School of Medicine v New Yorku studii o vnímání hudby z hlediska slyšících a neslyšících. Jeho výzkum ukázal, že neslyšící jedinci cítí vibrace ve stejné části mozku, kterou ostatní používají pro poslouchání. „Ukázalo se, že zkušenost neslyšících, když cítí hudbu, je podobná zkušenosti těch, kteří normálně slyší,“ říká Shibata. Zároveň také zdůrazňuje fakt, že by chirurgové měli být opatrní při operacích mozku neslyšících, neboť oblast pro sluch má i pro ně svou funkci. Také si myslí, že je dobré už malé neslyšící děti často vystavovat hudbě, aby se „hudební centra“ v mozku mohla stimulací dále rozvíjet.
Také Dr. Karnes z univerzity v Oregonu zkoumal neslyšící a jejich vnímání. Použil magnetickou rezonanci k pozorování mozků slyšících i neslyšících a zjistil, že sluchová část mozku u hluchých účastníků reagovala na dotekové a vizuální podněty, zatímco u slyšících je tato část mozku vyhrazena jedině pro zpracování sluchových podnětů.
Znakový jazyk ve videoklipech
V současnosti existuje řada hudebních videí vyrobených speciálně pro neslyšící, aby si mohli muziku vychutnat ve vyšší míře. Znakový jazyk je používán spolu s vizuálními podněty, jako je světlo či emoce tak, aby byl význam zprostředkován co nejjasněji. Tak může mít neslyšící z hudebního klipu bohatý, vícesmyslový zážitek. Můžete se podívat, jak například vypadá skladba Let it go v americkém znakovém jazyce.
Vlny z reproduktorů
Koncerty jsou pro sluchově postižené také odlišnou zkušeností. Většinou je tam hudba velmi hlasitá a může sluch poškodit. V takovéto situaci vypnou nedoslýchaví jedinci svá naslouchátka, a přestože pak slyší vlastní melodii hůře, mohou si hudbu vychutnávat díky silným vibracím z reproduktorů kolem. Čím dál častěji také mají hudební skupiny interprety, kteří převádí jejich vystoupení do znakového jazyka. Tak nedoslýchaví hudbu cítí a navíc rozumí textu písně.
Hrát jako Beethoven
Jedním z příkladů neslyšících a hudby byl například Beethoven, fenomenální skladatel, který během života ohluchl. I poté však vytvářel úchvatné skladby. Kromě jisté sluchové paměti spoléhal též na vibrace, které vydával klavír při hře. Stejně jako Beethoven i ostatní neslyšící mohou vnímat vibrace přes podlahu, stěny nebo jiný nástroj. „Nízké zvuky cítím hlavně v nohou a chodidlech a ty vysoké mohou být konkrétní místa na mém obličeji, krku a hrudníku,“ říká neslyšící Lisa Duchene v průzkumu pro Pensylvánskou univerzitu. Nejen že mohou neslyšící cítit vibrace hudby, ale také hrát na hudební nástroje a číst noty. Jsou schopni se naučit hudební teorii, pokud někdo vyklepává rytmus.
Ne všichni slyšící milují hudbu a totéž platí i v komunitě neslyšících. Sluchové postižení každopádně nevylučuje člověka z poslechu a potěšení z hudby.
Čtěte také:
Jak vypadá Neviditelná výstava?
Pět procent populace je trvale nedoslýchavých. Řešením může být kochleární implantát!
Na trhu jsou první chytré hodinky s Braillovým písmem
foto: Shutterstock, zdroj: WebMD
