Úroveň vašich znalostí, množství knih, které jste přečetli, ani počet jazyků, kterými se plynule domluvíte, nejsou podle amerických vědců pro úspěšné dokončení vysoké školy tím rozhodujícím. Pokud je vaším cílem získat vysokoškolský titul, raději se snažte zapadnout do kolektivu a mějte jasnou představu o své budoucnosti.
Americké vědce vedl ke zkoumání klíčových kompetencí určujících úspěšnost vysokoškolského studia dlouhodobý stav tamního školství – v USA je vysoký počet studentů registrovaných do prvních ročníků vysokých škol, nicméně procento studentů, kteří vysokou školu úspěšně dokončí, za ostatními vyspělými státy výrazně zaostává. Fred Oswald, profesor psychologie na Rice University, s cílem odhalit příčinu tohoto jevu podrobě prozkoumal 61 experimentálních studií zabývajících se faktory studijní úspěšnosti. Na jejich základě Oswald definoval tři klíčové kompetence vedoucí k úspěšnému zvládnutí vysoké školy.
Jestliže chcete získat diplom, začleňte se do kolektivu.
1. Pocit sounáležitosti
Subjektivní pocit studentů, že patří na vysokou školu a že jsou v tomto prostředí dobře sociálně integrováni, rozhoduje o úspěchu studia až z 85 %. Soudržnost a vzájemná podpora a pomoc zejména mezi prváky pozitivně ovlivňuje průběh studia i ve vyšších ročnících. Podle Oswalda tento jev vysvětluje studijní neúspěchy menšin, které pocit příslušnosti ke skupině nezažívají.
2. Hodnocení inteligence
Podle vědce není určující inteligenční kvocient vyjádřený jedním číslem, ale to, jak o inteligenci vůbec smýšlíme. Studenti, kteří vnímají vlastní inteligenci jako tvárnou kvalitu, kterou lze rozvíjet po celý život, patří mezi úspěšné absolventy škol. Naopak studenti, kteří inteligenci považují za neměnnou entitu, se v průběhu studia potýkají s větším množstvím nezdarů. Způsob smýšlení totiž významně ovlivňuje také to, jak studenti přistupují k různým překážkám na cestě k cíli – první skupina je bere jako něco přechodného a zvládnutelného, zatímco skupina druhá jako něco stěží ovlivnitelného.
V USA je v prvních ročnících na vysokých školách mnoho studentů, ovšem těch, kteří univerzitu dokončí, je jen malé procento.
3. Představa o budoucnosti
Jasná představa o vlastním budoucím uplatnění a přímý vztah mezi současným vzděláním a budoucím povoláním mají pozitivní vliv na výsledky studentů. Naopak nejasná představa o budoucnosti nebo volba povolání, které se školou nesouvisí, působí na studenty vysoce demotivačně.
Intrapersonální a interpersonální inteligence
Oswald a jeho spolupracovníci připravují v návaznosti na zjištěná fakta další rozsáhlé výzkumy na vysokoškolských institucích. Jejich cílem je vytvářet takové studijní programy, které by rozvíjely všechny druhy inteligence studentů. Navazují tak na teorii profesora pedagogických věd na Harvardově univerzitě Howarda Gardnera, který rozlišil sedm typů inteligence, a to inteligenci jazykovou, hudební, logicko-matematickou, prostorovou, tělesně-pohybovou, interpersonální a intrapersonální.
„Ukazuje se, že právě rozvoj interpersonálních a intrapersonálních kompetencí může vést ke zvýšení počtu absolventů vysokých škol,“ předesílá Oswald. Připravované intervence na vysokých školách by tak studentům měly pomoci lépe porozumět sami sobě i mezilidským vztahům. Vysokoškolské instituce budoucnosti budou pravděpodobně více využívat moderních nástrojů rozvoje inteligence – mezi nimi Oswald vyzdvihuje kreativní techniky tvůrčího psaní, které odborníkům odhalí, co se děje ve vnitřním i vnějším světě studentů.
Čtěte také:
Má smysl dávat děti do Ekoškol a Ekoškolek?
Tomáš Reinbergr: Proč je škola vězení? Co je svoboda učení?
Exkluzivní víkendový kemp Odemykání dětského potenciálu
foto: Shutterstock
