Mark Travers to vysvětluje v článku pro Psychology Today. Podle něj existuje mnoho důvodů: od sebevědomí a šarmu až po nepředvídatelnost a smysl pro dobrodružství. Za přetrvávající přitažlivostí archetypu drsňáka podle něj nicméně stojí tři hlavní tajemství:
Sebevědomí... a taky narcismus
Přitažlivost zlobivých hochů z velké části způsobuje aura sebevědomí, kterou vyzařují. U potenciálních partnerů je obvykle zdravou vlastností, podle Traverse je nutné rozlišovat mezi autentickým sebevědomím a arogancí pramenící z nejistoty. Zatímco v prvním případě je náš bad boy emocionálně soběstačný a nezávislý, v tom druhém dává najevo, jak druhé lidi nepotřebuje – což ovšem opět může někoho přitahovat. U zdánlivě drsné a neotřesitelné osobnosti nás může lákat touha odkrýt její jemnější stránku.
Drsňákovo „sebevědomí“ se stává pouhou zástěnou, chránící křehkou sněhovou vločku, jež se skrývá pod imaginární drsnou slupkou.
Přitažlivost zlobivých hochů lze také přirovnat k náročné, ale poutavé hádance či hře, která poskytuje smysl a rozptýlení, píše Travers. Člověk totiž může nacházet uspokojení ve snaze tyto jedince „napravit“ nebo „zkrotit“ a zároveň hledat potvrzení své hodnoty tím, že prolomí jejich tvrdý zevnějšek a odhalí domnělé jemnější nitro. Pod drsným zevnějškem se však může skrývat pocit nejistoty, která může mít za následek posedlost sebou samým – narcismus. Drsňákovo „sebevědomí“ se stává pouhou zástěnou, chránící křehkou sněhovou vločku, jež se skrývá pod imaginární drsnou slupkou. Studie publikovaná v časopise European Journal of Personality naznačuje, že právě narcismus může působit jako jakýsi magnet, obzvláště výrazný v krátkodobých vztazích, kde může hrát významnou roli vzrušení z lovu a z novosti.
Lákavá dynamika lásky a nenávisti
Podle psychologa existuje podvědomá přitažlivost k citovému chaosu, který zlí chlapci často přinášejí. Jejich tendence střídat dobré a špatné zacházení může být mučivá, ale zároveň také trýznivě příjemná. Podvědomá přitažlivost k chaosu může mít kořeny ve zkušenostech z dětství, společenských normách, určujících naše rozhodnutí, nebo také v minulých vztazích, z nichž si neseme určité vzorce chování, které se pak projevují i v našich dalších vztazích, vysvětluje Travers.
Následkem zvráceného cyklu nepředvídatelného střídání odměn a trestů může vzniknout hluboká a traumatická vazba, pouto mezi zneužívaným a zneužívajícím. Říká se tomu také stockholmský syndrom.
Podstata pokušení spočívá v přerušovaném projevování náklonnosti po obdobích zanedbávání. Jinými slovy – zlí chlapci se pro vás stanou přitažlivými, když přejdou od toho, že se k vám chovají, jako byste byli neviditelní, k tomu, že se k vám najednou chovají jako k nejdůležitější osobě na světě. Vzniká tak zvrácený cyklus nepředvídatelného střídání odměn a trestů, který člověka vtahuje hlouběji do sítě přitažlivosti. Následkem toho může vzniknout traumatická vazba – hluboké citové pouto, které vzniká mezi člověkem zažívajícím zneužívání, a tím, kdo ho zneužívá, kterému se říká také stockholmský syndrom. Ukázala to studie z roku 2022 publikovaná v časopise Journal of Social and Personal Relationships. A právě to je důvod, proč nás dynamika lásky a nenávisti ke zlým chlapcům může navzdory utrpení, které přináší, udržet v zajetí.
Milostné bombardování
Další běžnou manipulativní taktikou, kterou zlobiví chlapci používají, je milostné bombardování: za zdánlivě ochranitelským a pozorným chováním, typickým pro starostlivého partnera, skrývají agresivní, kontrolující, bezohledné a majetnické motivy, varuje Travers. Ačkoliv se může zdát, že o vás tento člověk usiluje, ve skutečnosti může jít jen o pečlivě promyšlenou hru, jak si zajistit, abyste o něm nepochybovali, přehlédli to, že s vámi nejsou, když je potřebujete, nebo zjevné ignorování vašich potřeb či hranic ve vztahu. Jejich taktika se často do značné míry opírá o chemii – používají například fráze jako: „To, co máme, je jedinečné. Nemůžeš popřít jiskření mezi námi.“ V teorii komunikace se tomu říká slaměný panák neboli odvádění pozornosti – trošku podlá finta vám může bránit vidět věc z širší perspektivy.
Pokud tato dynamika trvá dostatečně dlouho, může se změnit ve vztah „nahoru a dolu“, který je velmi obtížné opustit. Studie vysvětluje, že většina těchto vztahů se vyznačuje nejistotou, stresem a nadměrným počtem obnovení vztahu – tedy rozchodů a následného usmiřování. A v tu chvíli je důležité si uvědomit: ačkoliv postava drsňáka může být podmanivá, zdravé vztahy jsou založeny na respektu a soucitu, nikoli na manipulaci, připomíná Travers. A my stejně jako on věříme, že pokud si uvědomíme, že ve vztahu schází respekt, nezachrání ho ani svěcená voda.
Reklama
foto: Midjourney, zdroj: Psychology Today