Nemusíte být zrovna známá osobnost. Nemusíte být ani žurnalista nebo novinář. Nemusíte být vůbec známí ani vystupovat na široké veřejnosti. Stačí jen napsat na své profily na sociálních sítích něco, co se někomu nelíbí, a odstartuje to lavinu nenávistných komentářů (hatů – čti „hejtů“). Velmi často, nebo dokonce většinou, i od lidí, které vůbec neznáte.
Jejich hejty vám mohou někdy pěkně zavařit, nebo vás dokonce dostat na úplné dno a do depresí. Přitom by stačilo si uvědomit, že hejtři budou „hejtovat“ za každou cenu, a každá vaše reakce jen krmí jejich aktivitu. Proč?
Internet jako živná půda negativity a nenávisti
Internet je nezbytnou součástí života moderních lidí. Je to místo, kde se spojujeme, sdílíme a komunikujeme s lidmi po celém světě. Tentýž internet, který nás spojuje, však může být také živnou půdou pro negativitu a nenávist. Často se setkáváme s jedinci známými jako „hateři“, kteří na internetu šíří negativitu, kritiku a zraňující komentáře. V tomto článku se ponoříme do zajímavého světa haterů, prozkoumáme, kdo jsou, a odhalíme jejich psychologický profil. Nejprve si ale definujme pojmy.
„Hejtr“ je člověk, který používá negativní a kritické komentáře, často anonymní, aby ostatní emocionálně a psychicky srazil. Tito jedinci se vyžívají v tom, aby ostatní vypadali nebo se cítili špatně, a jejich škodlivé chování se může vyskytovat jak online, tak offline. Hejtři se neomezují na určitou věkovou skupinu; mohou to být známí, vrstevníci, nebo dokonce lidé, kteří byli kdysi považováni za přátele. Jejich jednání se podobá šikaně a kyberšikaně a je důležité si uvědomit, že haterské chování je něco, co člověk dělá – není to to, kým je, a lze to změnit. Hejtři se často zaměřují na osoby, které se odlišují od jimi vnímaného standardu. Být příjemcem negativních komentářů může být extrémně stresující. A když se někdo stane terčem nenávisti hejtrů, může mu to taky znechutit sociální média docela – což je úplně proti smyslu jejich existence.
Jak se vypořádat s nenávistí
Uvedu příklad z vlastní zkušenosti. Jednou jsem napsala článek, kde se shodou okolností vyskytla banální faktická chyba – zapomněla jsem převést stopy na metry, tedy něco, co by se profíkovi stát nemělo, ale stalo se. Článek se dostal na populární stránky a měl vysokou čtenost. A samozřejmě, že za chyby se platí, takže přilákal i velmi vysoký počet hejtů. Tehdy jsem ještě všechny komentáře pod svými články četla, protože mě zajímalo, co si čtenáři myslí.
Rada číslo jedna tedy je: nečtěte komentáře. A pokud jste je už viděli, ignorujte je.
Už to nedělám. Proč? Protože mě to dostalo na pár dnů na samotné dno. Snažila jsem se všem odpovídat, omlouvat se a obhajovat svou nepozornost. Marně. Až po čase jsem zjistila, že stejně rychle, jako se hejty objevily, ustaly. Nikdo si už na článek nevzpomněl, Ty probdělé noci mi už ale nic nenahradí.
Don't feed the hater
Zvládnout hejtry je docela jednoduché, pokud máte pevnou vůli. Možností je několik, chcete-li bojovat proti online nenávisti a podporovat empatičtější digitální prostředí, zvažte některou z nich anebo jejich kombinaci. Obecně ale platí: nekrmte hatery, nekrmte trolly. Každá vaše reakce je živnou půdou jejich frustrace. A co se hejtrů týče, neexistuje správná odpověď. Jak tedy na ně?
Ignorovat a odejít: Prvním a často nejúčinnějším přístupem je negativní reakce ignorovat. Na negativní komentáře nereagujte a neodpovídejte. Pokud přetrvávají nebo se stupňují, zvažte následující kroky.
Blokovat nenávist: Pokud někdo soustavně píše negativní nebo nenávistné komentáře na vašich účtech na sociálních sítích, nebo pokud se setkáváte s kyberšikanou, neváhejte ho zablokovat. Pokud situace přeroste ve vyhrožování, nahlaste to důvěryhodné dospělé osobě nebo autoritě či příslušné platformě sociálních médií. Nahlášení pomůže odstranit škodlivý obsah a hnát pachatele k odpovědnosti.
Laskavost a ohleduplnost: Na nenávist reagujte laskavě a s respektem, i když je to náročné. Tento přístup ukazuje, že máte své emoce pod kontrolou a nenecháte se negativitou srazit na kolena. To sice může hatery rozpálit ještě víc, ale vy budete mít ze sebe dobrý pocit.
Nulová podpora nenávisti: Vyvarujte se přeposílání, lajkování nebo retweetování nechutných komentářů nebo obrázků. Tím, že se nebudete zapojovat do nenávistného obsahu, zabráníte jeho šíření.
Hýčkejte si svou sociální bublinu: Obklopte se přáteli nebo spojenci, zejména když máte podezření, že se setkáváte s nenávistí. Mít podpůrný systém může odradit od případných incidentů a poskytnout emocionální posilu.
O vás opravdu nejde: Pochopte, že negativní komentáře haterů jsou spíše odrazem jejich problémů než odsouzením vaší hodnoty. Lidé, kteří jsou sami se sebou spokojeni, nemají potřebu shazovat ostatní. Někdy se nenávistníci vybíjejí, protože se potýkají se svými problémy a nejistotou. Negativní komentáře se vás osobně mohou týkat jen málo.
Přijměte sebe sama: Neuzavírejte své emoce do sebe. Promluvte si o svých zkušenostech s přáteli a hledejte povzbuzení a podporu. Zůstaňte věrní tomu, kým jste, věnujte se svým zájmům a nenechte se nenávistí odradit od své cesty. Navíc můžete i vy být nápomocní a oslovit ty, kteří se potýkají s problémy. Podejte virtuální ruku podpory někomu, kdo čelí nenávisti na internetu. Pošlete jim soukromou zprávu, aby věděli, že jste tu pro ně, a v případě potřeby jim nabídněte virtuální objetí.
Sharing is caring: Sdílejte příběhy lidí, kteří dělají dobré skutky pro druhé. Podporujte pozitivní chování a inspirujte ostatní k pozitivnímu jednání. Buďte vzorem empatie a laskavosti, protože vaše chování na internetu odráží váš charakter mimo něj.
Psychologický profil typického hejtra
Jedna studie zjistila, že online hateři často vykazují poměrně vysokou úroveň psychopatie, což je osobnostní rys spojený s nedostatkem empatie a antisociálním chováním. Doktor Piotr Sorokowski a jeho výzkumný tým provedli během zimních olympijských her v roce 2018 studii, jejímž cílem bylo prozkoumat psychologické rysy osob, které zveřejňovaly nenávistné komentáře na internetu. Z jejich zjištění překvapivě vyplynulo, že zatímco psychopatie mezi nenávistníky převažuje, rysy jako narcismus a machiavelismus, často spojované s trollingem a kyberšikanou, s nenávistným chováním silně nekorelují.
Zatímco psychopatie mezi nenávistníky převažuje, rysy jako narcismus a machiavelismus, často spojované s trollingem a kyberšikanou, s nenávistným chováním silně nekorelují, což potvrzuje i článek na portále scottmax.com.
Proč chtějí hejtři zůstat v anonymitě?
Důvodů pro to mají několik. Na některé z nich se Flowee zeptalo exkluzivně Aleny Podešlé, studentky Vysoké školy kreativní komunikace: „Hejtři, zůstávají-li v anonymitě, doufají, že se vyhnou případným právním důsledkům, společenské odezvě nebo následkům v osobním a profesním životě. Anonymita jim může poskytovat pocit svobody od odpovědnosti za své činy. Nenávistníci se mohou cítit odvážně a vyjadřovat extrémní nebo zraňující názory bez obav, že budou čelit reálným důsledkům nebo osobní odpovědnosti.“ Jak Alena uvádí, nenávistné komentáře nebo chování mohou vyvolat silné reakce těch, na které jsou zaměřeny. Zůstat v anonymitě chrání nenávistníky před možnou odvetou, ať už ve formě protiútoků, odhalení nebo veřejného zostuzení.
Anonymita umožňuje hejtrům zachovat si tajemnost a nepředvídatelnost.
Nenávistníci navíc nemusí chtít, aby jejich online činy byly spojovány s jejich offline identitou nebo vztahy. Pokud zůstanou v anonymitě, mohou svůj online a offline svět oddělit. „Někteří jedinci se na internetu chovají nenávistně nebo urážlivě jen proto, aby trollovali nebo vyvolávali reakce ostatních. Anonymita umožňuje hejtrům zachovat si určitou tajemnost a nepředvídatelnost a může být dokonce použita jako nástroj k zastrašování a vyvolávání strachu v ostatních. Nenávistníci mohou chtít, aby se jejich cíle cítily zranitelné a nemohly identifikovat zdroj nenávisti,“ doplňuje Alena. Skrýváním identity mohou hateři vytvořit dojem rozšířeného odporu nebo negativních nálad, i když jsou v menšině. To může vyvolat iluzi výraznější podpory jejich názorů nebo činů. V některých případech mohou mít jednotlivci při diskusi o citlivých nebo kontroverzních tématech skutečné obavy o soukromí. Mohou se obávat osobních následků, diskriminace nebo obtěžování v případě odhalení své identity.
Ani anonymita není bez omezení
Od internetu a sociálních sítí čekáme, že pokud se rozhodneme skrýt svou identitu, zůstane opravdu skryta. Odhalení skutečné identity je považováno za porušení norem. Je důležité si uvědomit, že anonymita sice poskytuje nenávistníkům pocit ochrany, ale má také svá omezení. Online platformy a úřady mohou proti urážlivému chování zakročit, i když pachatel zůstává v anonymitě. Mnoho webových stránek má zavedeny mechanismy pro nahlašování a zásady moderování, které se zabývají nenávistným nebo škodlivým obsahem, a pokud chování překročí právní hranice, mohou být uplatněny právní důsledky.
Pamatujte, že cítit se zraněný, frustrovaný nebo zmatený je úplně normální.
Pokud se chování hatera nebo skupiny haterů stane nezákonným nebo nebezpečným, zvažte zapojení orgánů činných v trestním řízení nebo právních orgánů. Pamatujte, že cítit se zraněný, frustrovaný nebo zmatený je úplně normální. V takových náročných chvílích je nezbytné upřednostnit svou pohodu a duševní zdraví. Pokud je pro vás náročné vyrovnat se s emocionálním dopadem něčí nenávisti, vyhledejte odbornou pomoc, protože terapeut nebo poradce vám může poskytnout cennou podporu a strategie zvládání.
Empatie je cesta k boji proti nenávisti
Abychom mohli čelit online nenávisti a podpořit empatičtější digitální svět, je nezbytné pochopit, že empatie je naučená vlastnost, nikoliv vrozená. Doktorka Michele Borba, autorka knihy UnSelfie, zdůrazňuje význam empatie v dnešním propojeném světě. Podle doktorky Borby lze empatii kultivovat a zlepšovat, stejně jako jakoukoli jinou dovednost. „Empatie není vrozená vlastnost, je to vlastnost, kterou se lze naučit. Je to talent, který si děti mohou vypěstovat a zdokonalit,“ uvádí. A to platí i pro dospělé; nikdy není pozdě se empatii naučit.
V boji proti online nenávisti je nezbytné ignorovat negativní komentáře, blokovat online nenávistníky, reagovat laskavě a obklopovat se příznivci. Uvědomění si, že zdroj nenávisti často leží v nenávidějícím a nikoli v cíli, může jednotlivcům pomoci vyrovnat se s online negativitou. Přijetím opatření k omezení nenávisti a podporou empatie můžeme pracovat na vytvoření pozitivnějšího a inkluzivnějšího online prostředí pro všechny.
Reklama
foto: Midjourney, zdroj: Autorský článek
