Kritika jako součást života: Kdy zachovat chladnou hlavu a kdy sklopit uši?

Kritizovat ostatní, to nikomu větší problém nedělá. Může v tom být bohulibý úmysl, ale také kus touhy mít alespoň na chvilku pocit, že jsme lepší než zbytek (našeho) světa. Vypořádat se s kritikou, mířenou na naše vlastní jednání, uvažování nebo schopnosti, už ale většinou představuje náročnější disciplínu. V takové chvíli je klíčové zachovat si chladnou hlavu, vytáhnout hlavu z písku a sklopit uši, pokud jsme něco skutečně epochálně po..., a nenechat si nabourat sebevědomí, pokud si na nás někdo snaží léčit své vlastní bolístky.

Read that again

Pokud budete brát každou kritiku jako osobní útok, po kterém se urazíte a s danou osobou nebudete chtít týdny prohodit jediné slovo, je potřeba rychle změnit přístup. Kritika je běžnou součástí života a kromě toho, že každý má právo na to slušně vyjádřit svůj názor, konstruktivní kritika a její přijetí vám pomůže osobně i profesně růst.

Když už na kritiku dojde, nebuďte automaticky defenzivní. Samozřejmě není snadné potlačit tendence okamžitě se začít obhajovat, zvláště pokud zrovna máte pocit, že vám někdo křivdí. Jestliže ale budete aktivně naslouchat druhým, lépe pochopíte jejich úhel pohledu na situaci a třeba i pochopíte, že v něčem vlastně mají pravdu.

Ačkoliv konstruktivní kritika může být užitečná, neoprávněná nebo neúměrná kritika může být na druhé straně velice nebezpečná až destruktivní. Pokud budete takové čelit příliš často a/nebo dlouho, nejspíš to skončí narušením vašeho sebevědomí a sebeúcty.

Na druhou stranu, v mnoha případech může kritika mířená na vaši osobu něco vypovídat spíše o svém zdroji než o vás. Lámat si s ní hlavu by tehdy byla jen věčná ztráta času. To, že vás někdo za něco kritizuje, hned ještě neznamená, že jste selhali. Koneckonců se jedná jen o názor jiného člověka, který mohl být prezentován velmi účelově.

Podnět k osobnímu růstu

Nejdříve tedy zvažte, za jakých okolností vám bylo něco vytknuto, a pokuste se sebekriticky zhodnotit, jestli k tomu měla daná osoba pádný důvod. Pokud dojdete k závěru, že takový skutečně existuje, nenechte se zahnat do stejné hry na honění vlastního ega (nebo záchrany jeho zbytků) a snažte se doopravdy pochopit, co se vám druzí snaží říct. Nebojte se zeptat na konkrétní situace, ve kterých jste se podle nich měli zachovat jinak. Buďte k sobě zcela upřímní, neházejte svoje nedostatky na ostatní a (na)učte se přijímat a uznávat své vlastní chyby.

To nejlepší, co můžete s kritikou udělat, je využít ji ve svůj prospěch. Ve chvíli, kdy se naučíte konstruktivní kritiku přijímat, jste na dobré cestě. Máte příležitost naučit se identifikovat oblasti vyžadující zlepšení a otevřít si tak dveře k možnosti posouvat se vpřed.

Dvě strany mince

Ačkoliv konstruktivní kritika může být užitečná, neoprávněná nebo neúměrná kritika může být na druhé straně velice nebezpečná až destruktivní. Pokud budete takové čelit příliš často a/nebo dlouho, nejspíš to skončí narušením vašeho sebevědomí a sebeúcty.

Strach z chyb a negativní odezvy bude mít na pracovišti nevyhnutelně negativní dopad na váš výkon a schopnost se seberealizovat a prakticky to samé platí i v rámci partnerského vztahu. V případě, že se cítíte být kritizováni svými blízkými nebo spolupracovníky natolik, že to ovlivňuje vaše psychické zdraví, měli byste se ozvat a situaci se snažit řešit.

Samozřejmě ne každý se cítí dostatečně připravený na konfrontaci, proto není ostuda v podobném případě vyhledat pomoc ať už u blízkých přátel, kterým můžete věřit, nebo i u odborníka, který vás může postrčit správným směrem.

A pokud vy sami budete někdy chtít někoho kritizovat, vždy se nejdříve zamyslete a pak se snažte vést konverzaci konstruktivně s důrazem na řešení problému, ne jako osobní útok. Prostě zrovna tak, jak byste si přáli, aby takovou konverzaci vedl někdo jiný s vámi.