Existuje akademické cvičení v rámci oboru psychologie, ve kterém se studenti učí aplikovat Freudovy koncepty id, ega a superega na postavy ze seriálu Simpsonovi. Homerova impulzivita ho typicky staví do role id, Margeina praktičnost z ní dělá ego a Lisina svědomitost představuje superego. Tato aktivita pomáhá studentům pochopit historii psychologie. Přestože Freudova teorie ovlivňovala tento obor po celá desetiletí, v současnosti se diskutuje o její relevanci vzhledem k moderní neurologii.
Freudova teorie osobnosti
Freudova teorie osobnosti má třídílnou strukturu. V roce 1895 poprvé popsal superego jako funkci úsudku a přirovnal ho k hlídacímu psovi. V roce 1923 ve svém díle Ego a Id představil další části struktury osobnosti, která se vyvíjí v průběhu dětství.
Id
První část, id, Freud popsal jako vrozenou a nevědomou. Viděl ji jako hnací sílu za impulzem člověka uspokojit své touhy. Id nebylo chápáno jako regulátor nebo soudce potřeb či přání člověka, ale spíše jako instinktivní nutkání hledat potěšení a uspokojovat pudy.
Ego
Ego podle Freuda začíná vznikat v prvních letech dětství. Je sebevědomím člověka, musí balancovat impulsy id a naléhání superega tak, aby výsledné chování bylo sociálně přijatelné.
Pokud novorozenci staří 72 hodin dávají přednost přímým pohledům, schopnost vytvářet vazby a později vnímat sociální normy se rozvine mnohem dříve než v 6 letech, jak tvrdil Freud.
Superego
Freudova teorie tvrdila, že kolem šestého roku života začíná vznikat superego člověka. Viděl ho jako strážce, který tlačí na ego, aby odolávalo impulsům id a aby se přizpůsobilo sociálním normám. Konkrétně Freud tvrdil, že superego se vyvíjí v dětství jako součást oidipovského řešení, což je kontroverzní teorie, podle které mladí chlapci pociťují odpor k otci jako romantickému rivalovi, se kterým svádí boj o náklonnost matky.
Je Freudova teorie osobnosti stále relevantní?
Freudovy teorie byly dlouho velmi dobře přijímány, ale i když jsou stále přítomné v populární kultuře, odborníci dnes spoléhají více na přístupy založené na důkazech. Freudovy myšlenky jsou stále předmětem debat a mnoho vědců tvrdí, že nejsou v souladu s moderní neurologií. Konkrétně Freudův koncept superega není podporován současným neurologickým výzkumem.
Vědecký výzkum rané socializace
Výzkumy ukázaly, že děti tvoří sociální vazby mnohem dříve a zpracovávají informace o chování v mladším věku, než Freud navrhoval. Schopnost kojenců přijímat a vysílat přímé pohledy na ostatní lidi ukazuje, jak děti zpracovávají sociální informace.
Studie z března 2023, do které se zapojilo 55 kojenců a jejich rodičů či opatrovníků, zkoumala právě schopnost přijímat a vysílat přímé pohledy. Pomocí elektroencefalogramu (EEG) byla měřena mozková aktivita jak kojence, tak rodiče, když kojenec inicioval nebo přijal přímý pohled. Zjistili zvýšenou aktivitu u obou, když to bylo dítě, kdo přímý pohled inicioval. Autoři poukázali na to, že raný život tráví kojenci v péči dospělého a rozvíjí tak schopnost vnímat sociální signály a komunikovat prostřednictvím úsměvů, pohledů nebo vokalizací.
Koncept superega a argument, že seberegulace začíná až po vyřešení oidipovské fáze, je tedy v rozporu se současným chápáním vývoje dítěte.
Další příklad výzkumu, který podporuje ranou socializaci a regulaci, pochází ze studie, která zkoumala schopnosti novorozenců registrovat pohled. Ve studii z roku 2002 výzkumníci pracovali se 17 zdravými novorozenci, jejichž průměrný věk byl 72 hodin. Každé dítě bylo umístěno na klíně výzkumníka asi 30 cm od průsvitné obrazovky. Obrazovka nejprve zobrazovala barevný bod k upoutání pozornosti novorozence a poté se na ní objevily obrazy tváří s přímými nebo nepřímými pohledy.
Výzkumníci zjistili, že se jejich malí účastníci dívali na tváře s přímým pohledem v průměru 106,8 sekundy a na ty s nepřímým pohledem po dobu 63,7 sekundy. Došli k závěru, že během prvního roku života jsou děti schopné hledat informace v chování ostatních.
Přehodnocení superega a tvorby sociálních vazeb
Pokud novorozenci staří 72 hodin dávají přednost přímým pohledům, schopnost vytvářet vazby a později vnímat sociální normy se rozvine mnohem dříve než v 6 letech, jak tvrdil Freud. Sociální vědci přišli na to, že děti mají vrozenou predispozici k socialitě, což znamená, že jim socializace umožňuje naučit se v raném věku seberegulaci, aby mohly být vychovávány v rodinném prostředí a být úspěšné ve škole.
Neurologové také zjistili, že vývoj mozku dítěte zahrnuje vývoj nervových spojení, které připravují mozek pro socializaci. Zejména pravá hemisféra mozku dítěte prochází neurologickým vývojem, který vede ke schopnosti navazovat vztahy s ostatními.
Koncept superega a argument, že seberegulace začíná až po vyřešení oidipovské fáze, je tedy v rozporu se současným chápáním vývoje dítěte, které tvrdí, že miminka a batolata dostávají zpětnou vazbu o svém chování a zabývají se těmito informacemi v mnohem mladším věku.
Zdroj:
foto: Bing, zdroj: Discover Magazine
