Možná se vám to občas stává. Někdo, koho znáte, vám čas od času zašle na facebooku či jiné sociální síti několik zcela nevinně znějících otázek. Může jít o prosté „Ahoj, jak se máš?“ nebo „Co děláš?“ Bez ohledu na to, jak na dotyčnou otázku odpovíte, spojuje tyto konverzace jediné – málokdy směřují k něčemu smysluplnému. Ve skutečnosti se dokonce může stát, že daná osoba na vaši odpověď už ani nezareaguje.
Jaký je tedy účel takových malých textovek? Podle článku profesora a žurnalisty Bruce Leeho to může být způsob, jak si vás udržet v záloze "na horší časy", aniž by se jednalo o skutečný závazek. Tato osoba může být například někdo, s kým jste se několikrát sešli, nikdy to nepokročilo dál. Také tím dotyčným může být váš bývalý partner, který se takto snaží zjistit, zda vás má stále omotané kolem prstu.
V těchto a podobných případech zkrátka podle Leeho paperclipping znamená, že si vás člověk nechává jako pojistku či zadní vrátka, protože v současnosti pro něj nejste dost důležití. A to ani natolik, aby s vámi vedl smysluplnou hlubší konverzaci, nebo jakkoli váš vztah dále rozvíjel. Daná osoba vás ale nechce zcela opustit, protože jednou vás možná bude potřebovat – třeba až budete bohatší, známější, nebo bude zkrátka zoufalá.
Čas strávený takovými věcmi se může sčítat a obírat vás o možnost navazovat smysluplnější vztahy. Navíc možná nevědomky upínáte své naděje k záložnímu plánu nebo dovolujete, aby vám váš status záložního plánu určité osoby dával falešný pocit bezpečí.
Je jasné, že být v této situaci není zrovna nejlepší věc na světě. Proto je klíčové rozeznat, že si s vámi někdo pohrává, včas. Samozřejmě se o paperclipping nejedná vždy, když vám někdo napíše: „Jak to jde?“ Taková zpráva klidně může být upřímným otevřením hlubší, smysluplnější interakce.
Zcela zásadní roli naopak hraje to, co se stane po vaší úvodní interakci. Vede k něčemu dalšímu, například k živému rozhovoru? Nebo vždy po několika výměnách názorů rozhovor odumře? Jinými slovy, jak moc druhá osoba do komunikace s vámi skutečně investuje?
Pokud se vám zdá, že jste obětí paperclippingu, máte v podstatě tři možnosti. První z nich je v něm pokračovat. Možná chcete dotyčnému jeho strategii oplatit. Možná jste pro danou osobu jedenáctou volbou, ale ona pro vás také. Proč tedy nepokračovat ve hře? Mějte však na paměti, že čas strávený takovými věcmi se může sčítat a obírat vás o možnost navazovat smysluplnější vztahy. Navíc možná nevědomky upínáte své naděje k záložnímu plánu nebo dovolujete, aby vám váš status záložního plánu určité osoby dával falešný pocit bezpečí.
Reklama
Druhou možností je tyto pokusy ignorovat. To samozřejmě může vést k dotazům typu: „Hele, proč neodpovídáš?“ nebo „Je všechno v pořádku?“ což může být zajímavé sledovat.
Třetí variantou je na tuto strategii upozornit a zeptat se, proč vám dotyčná osoba sem tam zanechává krátké zprávy, ale do konverzace se ve skutečnosti nezapojuje. Výhodou této taktiky oproti prostému ignorování zpráv je, že přímější přístup může vyjasnit případná nedorozumění. Pomůže vám odlišit paperclippery od těch, kteří o vás mají skutečně upřímný zájem.
Bez ohledu na to, jak se s tím vypořádáte, mějte na paměti, co paperclipping skutečně je, a co naopak není. Často vám paperclippera od člověka s upřímným úmyslem pomůže odlišit až čas.
foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today
