fbpx

Milovat je volba 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Láska, to zdaleka nejsou jen krásné emoce a motýlci v břiše

Zveřejněno: 23. 6. 2024

Když jsem kdysi slyšela, že láska není jen pocit, ale i volba, moc mi to nedávalo smysl. Jak můžu ovlivnit to, co k druhému cítím? Samozřejmě, onu pověstnou jiskru, přitažlivost a sexuální chemii ovlivnit možné není. Ale i já časem zjišťuji, že u té dlouhodobé „pravé“ lásky, to funguje trochu jinak. Takto někoho milovat je opravdu aktivní rozhodnutí, které každý den činíme. Ne jen nějaká magická věc, která se děje sama.

Úžasné pocity, chvění, vášeň, motýlci v břiše – to všechno k lásce samozřejmě patří, nicméně i tyhle intenzivní pocity vyžadují, abychom je v sobě vědomě pěstovali.

Terapeut John Kim ve svém článku pro Psychology Today píše: „Láska je cesta, ne cíl. Čím déle se této cestě s partnerem věnujete, tím více se vaše láska prohlubuje a roste. Je to jako s péčí o zahradu; čím více práce vložíte, tím krásnější a bohatší budou výsledky.“

Kam dávám pozornost?

Nikdo pochopitelně neříká, že je to snadné. Dříve či později začínáme odhalovat na tom druhém stránky, které se nám opravdu nelíbí. Některé jeho názory a přístupy naprosto nechápeme a občas nám přijde, že nás dokonce zraňuje a ubližuje nám – ať už tím, co dělá, nebo naopak nedělá.

Někoho milovat je opravdu aktivní rozhodnutí, které každý den činíme. Ne jen nějaká magická věc, která se děje sama.

Otázka ale je, na co se budeme zaměřovat, co budeme v sobě pěstovat. Když myslím na partnera, dokážu vidět a oceňovat všechno to, co pro mě dělá, i když to možná není přesně v souladu s tím, jak bych si to představovala? Nebo naopak jak hnidopich vyhledávám jen to, v čem by se měl zlepšit, a nic mi není dost dobré?

I proto, že jsme od dětství zvyklí zaměřovat se na negativa (tohle ti ještě nejde, v tomhle se musíš zlepšit atd.), změnit tenhle přístup může být hodně náročné. Musíme neustále sledovat své myšlenky. Jak říká Kim: „Vyžaduje to neustálou sebereflexi, rozpuštění našeho ega a osvobození se od hluboce zakořeněných vzorců. Je to každodenní volba a někdy i boj s naším starým já.“

Každodenní rozhodnutí

Budování prosperujícího a udržitelného vztahu je tedy především o každodenních rozhodnutích, která činíte. Nejde jen o velká, velkolepá gesta, ale o drobnosti, které děláte každý den, abyste tento vztah rozvíjeli. Partnerství si ostatně můžete představit jako samostatnou entitu. Je jen na vás, zda, jak a čím ji budete vyživovat, nebo ji necháte ležet ladem. Drobné projevy laskavosti, náklonnost, snaha udržet jiskru naživu. To je to, co váš vztah nejlépe vyživuje.

Kim zároveň připomíná i další základy, na které nelze zapomínat. „Musíte být ochotni se svým partnerem otevřeně a upřímně komunikovat. Být zranitelný a sdílet své skutečné myšlenky a pocity, i když je to nepříjemné. Převzít odpovědnost za své vlastní emoce a činy, místo abyste jen obviňovali partnera.“

Související…

Otevřený vztah mi dává svobodu, ale i výhody partnerství, říká Michal Gondek
Milada Kadeřábková

Budování zdravého a trvalého vztahu zkrátka není o hledání „dokonalého“ partnera nebo o čekání, až se láska zázračně dostaví. Je to o každodenním rozhodnutí ukázat se, být zranitelný a pracovat na sobě samém i na vztahu.

A tím se dostáváme zase na začátek – láska je volba. Rozhodujte se minutu po minutě, hodinu po hodině. Stojí vám vztah za to? Cítíte, že v něm můžete být stále šťastni? Pokud ano, věnujte se vztahu a jeho růstu stejně jako růstu svému vlastnímu. Pokud to uděláte, vaše partnerství se časem jen prohloubí a stane se pevnějším. Není to snadné, ale stojí to za to.

foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...