Psychopati ubližují z nudy a touhy po moci, shodují se odborníci

Když stojíme před důležitým rozhodnutím, v hlavě většinou provedeme několik experimentů a hledáme ten s nejlepším možným výsledkem. Jak ale píše Psychology Today, pro psychopata je však takový myšlenkový proces příliš náročný a nudný, takže se raději vydává zkratkou, bez ohledu na výsledky – a to i v případě, že jeho činy mohou způsobit katastrofu.

Bez kapky fantazie

Zesnulý psychiatr Benjamin Karpman vysvětloval toto chování tím, že psychopat má velmi špatnou schopnost představivosti. Žije pouze pro daný okamžik a jeho fantazie by se spíš daly označit za očekávání budoucího uspokojení. Výzkumy prováděné na počátku 60. let 20. století naznačily, že podobné myšlení se projevuje i u mladých lidí, kteří vykazují značné psychopatické rysy.

Podle výzkumníka Roberta Hareho je představování si situací nezbytné pro to, abychom dokázali zvážit důsledky svého jednání. Psychopati většinou nejsou schopni takto nad následky přemýšlet. Místo toho se impulzivně vrhají do nejjednoduššího řešení, o kterém se domnívají, že jim přinese nejrychlejší výsledky. Zkratky jsou pro psychopaty přitažlivější bez ohledu na riziko a nebezpečí.

Nuda může vést někoho s psychopatickými rysy k páchání zločinů, jako je mučení a zabíjení zvířat, ohrožování dalších lidí, ničení budov nebo zakládání lesních požárů. Zkrátka mu to připadá zábavné, anebo prostě nemá nic jiného na práci.

Nuda vede psychopata spíše k riskantnímu chování než k tomu, aby se snažil uspokojit své citové potřeby. To může vést i k neúmyslné sebedestrukci. Hare označuje zneužívání drog a další sebezničující chování psychopatů jako součást jejich snahy najít něco nového a zajímavého. Často se náhle stěhují z jednoho místa na druhé a rychle mění zaměstnání, což je součástí jejich „touhy po vzrušení“. Z tohoto důvodu, tedy pro zahnání nudy, mnoho psychopatů také páchá zločiny.

Jiné vnímání času

Forenzní psycholog J. Reid Meloy se ve svém zásadním díle o původu a dynamice psychopatie The Psychopathinc Mind obsáhle zabývá tím, jak psychopati prožívají nudu. Zmiňuje, že existuje spousta psychobiologických podkladů pro to, aby psychopati zažívali nudu, přičemž uvádí studie ohledně kožní vodivosti a vzrušivosti centrální nervové soustavy.

Samozřejmě je jasné, že když se nudíte a nevíte, co se sebou, neznamená to automaticky, že jste psychopat. Nebo když se snažíte praktikovat mindfullness, tedy fungovat jen v přítomném okamžiku, abyste zklidnili svou rozbouřenou mysl. U psychopatů se jedná spíše o reakce a činy, které bez přemýšlení páchají, a nezajímá je, jaký dopad jejich chování bude mít.

Psychopati neznají denní snění, zkrátka jen plně prožívají přítomný okamžik. „Prožívají sami sebe v pomalu se pohybující, téměř nehybné přítomnosti, která je zjevně netěší, přesto tento přístup považují za výhodnější – bezpečnější – než se zaměřovat na minulost nebo budoucnost.“ Pocit nudy je kořenem sebepojetí psychopata a podporuje jeho impulzivitu.

Destruktivní dopady nudy

Všichni jsme četli o psychopatech, kteří páchají zločiny, protože se nudí. Některé chladnokrevné vraždy lze přičíst právě této příčině. Stejně tak může nuda vést někoho s psychopatickými rysy k páchání zločinů, jako je mučení a zabíjení zvířat, ohrožování dalších lidí, ničení budov nebo zakládání lesních požárů. Zkrátka mu to připadá zábavné, anebo prostě nemá nic jiného na práci.

Samozřejmě je jasné, že když se nudíte a nevíte, co se sebou, neznamená to automaticky, že jste psychopat. Nebo když se snažíte praktikovat mindfullness, tedy fungovat jen v přítomném okamžiku, abyste zklidnili svou rozbouřenou mysl. U psychopatů se jedná spíše o reakce a činy, které bez přemýšlení páchají, a nezajímá je, jaký dopad jejich chování bude mít.