fbpx

Mindfulness jako cesta k lepšímu životu? Někdy je spíš na škodu, tvrdí vědci 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Všímavost neboli mindfulness má jistě nepopiratelné přínosy. Nový výzkum ale ukazuje, že v některých situacích je lepší soustředit se na naději.

Zveřejněno: 2. 10. 2024

Každý životní příběh s sebou občas přináší problémy, a proto je důležité přijít na to, jak se s náročnými emocemi vypořádat. Co si budeme povídat, někdy je jich víc než dost. Stačí se podívat na oblast práce. Magazín Forbes upozorňuje, že většina lidí se v práci cítí čím dál hůř. Podle letošního výzkumu, který byl proveden mezi 32 tisíci lidmi z 28 světových zemí, se 88 procent lidí obává ztráty zaměstnání, 73 procent má strach z inflace. Podle průzkumu společnosti Cigna je 84 procent zaměstnanců ve stresu, a 98 procent respondentů z generace Z se cítí vyhořelí.

V průzkumu Stress in America z roku 2022, kterého se zúčastnilo více než tři tisíce lidí, zase 27 procent dotázaných řeklo, že jsou tak vystresovaní, že mají po většinu dní problém fungovat. 62 procent žen z generace Z a mileniálů a 51 procent mužů z těchto generací zase uvedlo, že jsou stresem zcela zahlceni.

Dobrý sluha, špatný pán

Velmi populární strategií zvládání stresu se v poslední době stalo praktikování mindfulness neboli všímavosti. Jde o to zůstat plně soustředěný v přítomnosti a v daném okamžiku – s otevřeností, zvědavostí a bez předsudků. To, že má všímavost pozitivní vliv na duševní zdraví, potvrzuje například i studie zveřejněná v časopise British Journal of Health Psychology. Jiný nový výzkum ale ukazuje, že když se ocitnete ve stresové situaci – zejména v takové, která je dlouhodobá a spojená s vaší prací – možná bude lepší soustředit se na naději než na všímavost, píše Forbes.

Samozřejmě, že si vážíte přátel, kteří jsou kritičtější, ale zkuste trávit větší množství času s těmi, kteří vás nabíjejí energií a motivují vás k usilovnému přemýšlení, pohledu vpřed a velkým snům.

Podle studie zveřejněné v časopise Stress & Health platí, že pokud procházíte chronickým stresem, zejména v zaměstnání, může mindfulness působit proti vám. V takových chvílích totiž bývá problematické zůstat v přítomnosti, jelikož to na vás klade jen vyšší nároky. A navíc, všímavost vás může udržet zahloubané do vašich problémů a prožívání stresové situace, ve které se nacházíte, ještě zhoršit.

Optimismem k delšímu životu

Lepší strategií proto může být zaměřit se na naději orientovanou na budoucnost – takzvanou hopefulness, píše Forbes. V už zmiňované studii, která se fenoménem zabývala, se lidé, kteří více doufali, cítili šťastnější – zatímco u těch, kteří praktikovali všímavost, tomu tak nebylo. Hopefulness také souvisela s vyšší mírou angažovanosti a nižší mírou stresu nebo napětí.

S tím ostatně souvisí i fakt, že optimismus je také spojen s o jedenáct až patnáct procent větší délkou života, a to i při započtení faktorů, jako je věk, vzdělání, konzumace alkoholu, jídelníček a pohyb. Dále je optimismus spojen s lepším pracovním výkonem a spokojeností.

Jak pěstovat naději?

Mindfulness samozřejmě má ve zdravém životním stylu své místo. V některých stresových situacích je však dobré zvážit spíše pěstování naděje. A jak na to? Podle Forbes existuje pět strategií, které fungují nejlépe:

1) Buďte vděční

Vděčnost vám pomůže soustředit se na to, co máte – podporuje pocit spokojenosti a hojnosti. Může vám pomoci pěstovat naději i optimismus, protože vám připomíná, co funguje, co se daří a co už máte. To vše nám usnadňuje optimističtěji nahlížet na budoucnost. Procvičování vděčnosti má přitom největší účinek, když si z něj uděláte každodenní rituál. Například když ráno vstáváte z postele nebo jdete večer spát, zamyslete se nad tím, za co jste vděční. Kromě toho je vděčnost nejpřínosnější, když se zaměříte na aspekty, jako jsou vztahy, výzvy, příležitosti k učení nebo třeba zážitky. Když jste vděční za hmotné věci, má obvykle menší dopad.

Pokud procházíte chronickým stresem, zejména v zaměstnání, může mindfulness působit proti vám. V takových chvílích totiž bývá problematické zůstat v přítomnosti, jelikož to na vás klade jen vyšší nároky. 

2) Upravte svá očekávání

Dalším způsobem, jak si zachovat naději, je omezit svá očekávání. Pokud plánujete, že vše bude dokonalé, budete věčně zklamaní a vystresovaní ze všeho, čeho nedosáhnete. Pokud však budou vaše očekávání pozitivní a zároveň realistická, budete zažívat větší spokojenost – což vás zase bude udržovat v naději a motivovat. Buďte také realističtí v tom, že stres a problémy jsou nedílnou součástí života a že budete zažívat vzestupy i pády.

3) Uvažujte dlouhodobě

Dalším způsobem, jak pěstovat naději, je myslet dlouhodobě. Nejprve se zamyslete nad tím, co je pro vás nejdůležitější, a stanovte si cíle, kam se chcete dostat. Mít na paměti delší časový horizont vám může pomoci překonat drobné překážky, se kterými se pravděpodobně setkáte. Stresující konflikt v práci či v rodině, který právě řešíte, bude pravděpodobně za rok touto dobou už pouhou vzpomínkou.

4) Zaměřte se na možnost růstu

Větší naději budete mít také ve chvíli, kdy budete věřit ve svou schopnost růst, učit se a zlepšovat. To vám usnadní věřit v dosažení požadovaných cílů. A těžké chvíle vám pomáhají budovat „svaly odolnosti“.

5) Obklopte se pozitivními lidmi

Další možnost, jak si udržet naději, je trávit více času v blízkosti optimistických lidí. Samozřejmě, že si vážíte přátel, kteří jsou kritičtější, ale zkuste trávit větší množství času s těmi, kteří vás nabíjejí energií a motivují vás k usilovnému přemýšlení, pohledu vpřed a velkým snům.

Související…

Odvrácená tvář mindfulness: Jde o sebestřednou meditaci, která z nás dělá sobce
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: Forbes.com

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...