Padesát mi bylo vloni a musím říct, že i když jsem to v hlavě, na rozdíl od čtyřicítky, neřešila, tělo mi připomnělo, že už opravdu o něco jde. Špatný spánek, na alkohol můžu zapomenout, protože pak není spánek žádný, klouby křičí daleko intenzivněji než dříve a nálady lítají od desíti k pěti bez ohledu na to, jestli dítě zlobí, nebo si způsobně maluje u stolečku. Zkrátka padesátka je opravdový milník. No a co?
Dnešní pokroková média pro mladé sice hlásají, že padesát je nových čtyřicet, ta odvážnější dokonce třicet. Ale počkejte, jednou to dožene i vás a rozhodně se na třicet cítit nebudete. Vaše hlava možná ano, ale tělo ji dost často překřičí. Proč by se potom lidi už od nepaměti snažili najít léky na dlouhověkost, prodloužit si život, anebo dokonce nikdy nezemřít jako Kostěj Nesmrtelný?
Není to jen o délce, ale i o kvalitě
Dnešní -sátníci jsou ale nedočkaví jako prvničky. Nechtějí jen žít co nejdéle, ale také co nejkvalitněji, nejzdravěji a snaží se stárnutí si buď vůbec nepřipouštět, anebo ohledně něj uzavřít smlouvu s ďáblem.
Reklama
Všichni si denně čteme v lifestylových médiích o pozitivním a zodpovědném přístupu ke stárnutí, pravidelném pohybu a vhodném jídelníčku. Víme, že klíčem ke „spokojenému stáří“ je postupné přizpůsobování se stále více chátrajícímu tělu, i když, a to je fakt, mnozí vypadáme v padesáti skutečně mladší. Ale kosti se ozývají a my sice víme, že musíme pít hodně vody, jíst jinak než ve třiceti nebo ve čtyřiceti, hýbat se úměrně věku a našim zvyklostem, ale nějak nedokážeme tomu volání kostí, skřípání kloubů a hláskům v hlavě přestat naslouchat. Co radí ti nejpovolanější?
Existuje něco jako zdravá dlouhověkost?
Budete se divit, ale ano, existuje. Jen je potřeba pro „zdravé stárnutí“ mnohé udělat. Začněme proto od té hydratace. Stejně jako strava i dostatečná a správná hydratace dokáže ovlivnit stárnutí organizmu, a to dokonce na té nejzákladnější, buněčné úrovni.
Všichni víme, jak moc je důležité pít vodu, ale zapomínáme na minerálky. A právě podle odborníků jsou minerální látky obsažené ve vodě klíčem ke zdraví a pomalejšímu stárnutí. Zejména draslík, hořčík, vápník, ale i sodík se zúčastňují tisíců reakcí v našem těle, včetně regenerace, obnovy a dějů spojených se zpracováváním stresu, jak říkají studie. Kromě toho souvisí s vitalitou a energií, takže když jich nemáme dostatek, je to stejné, jako kdyby vám vypadl jeden hráč při pokeru.
„Po 40. roce života začíná metabolismus zpomalovat. Mnoho žen se zalekne náhlého přibírání a začne držet nefunkční, často drastické diety. To je velká chyba, protože tělo potřebuje v tomto věku kvalitní jídelníček bohatý na živiny, vitamíny a hlavně minerální látky,“ upozorňuje spolupracovnice AquaLife Institutu Michaela Bebová.
Méně kalorií, více legrace v podobě minerálek
Podle doktorky Bebové je v oblasti stravování pro zpomalení procesu stárnutí zcela zásadní střídmost a přiměřená kalorická restrikce. „Příjem energie lehce pod potřebnou mírou (snížený o cca 20 %) představuje pro tělo určitý diskomfort, což si překládá jako období nevhodné pro rozmnožování, a naopak vhodné pro potřebné opravy. Účinné je také omezit dobu, kdy jíme, na cca 8–12 hodin a zbytek dne nechat tělo regenerovat, opravovat a uklízet. Co se týká hydratace organizmu, nedoceněné jsou zejména přírodní minerálky,“ radí odbornice, která doporučuje především přírodní minerální vody s vyváženým obsahem minerálních látek.
Pohybová aktivita má klíčovou roli ve zmírnění příznaků perimenopauzy a menopauzy, jako jsou např. návaly horka nebo kolísání nálad.
„Pro každodenní pitný režim se hodí vody slabě či středně mineralizované, při pravidelném sportování, v horkých letních dnech anebo při nemoci, kdy se hodně potíme, je však dobré přidat i vodu silně mineralizovanou,“ upřesňuje doktorka Bebová, odbornice na metabolismus a výživu.
Po 40 našemu tělu leccos ubývá, pohyb může pomoci
Kromě minerálů je neméně důležitý pohyb, ale i zde platí, že by to měl být ten správný. Pohyb má podle expertů velký vliv na svalovou hmotu, která nám po čtyřicítce výrazně ubývá. Ale asi těžko se ráno před pracovním maratonem oblékneme, zaběhneme si půlmaraton, o víkendu celý maraton a pak si ještě dáme strečink a relaxaci. To nám dnešní doba neumožňuje. I tak ale sportování s dlouhověkostí velmi souvisí, ale je potřeba sportovat adekvátně a s mírou. Pro ženy středního věku (je mi 50, no a co?) je ideální kombinace různých typů cvičení, tj. aerobní (kardio), silové a balanční, trénink flexibility a mobility.
Pravidelné cvičení snižuje krevní tlak, zlepšuje průtok krve a zvyšuje elasticitu cév, jak dokazují i studie. Dokáže snížit hladinu „špatného“ LDL cholesterolu, a naopak zvýšit „dobrý“ HDL cholesterol, který přispívá k prevenci infarktu a mozkové mrtvice, ale i cukrovky druhého typu.
„Cvičení s vlastní vahou nebo se závažím zlepšuje celkovou tělesnou kondici a zmenšuje riziko vzniku nepříjemného zranění. Stimuluje tvorbu kostní hmoty a výrazně tím snižuje riziko vzniku osteoporózy. Přispívá ke zmírnění zánětlivých procesů v organizmu a působí tak proti artritidě,“ vysvětluje Zuzana Klofandová.
Kromě svalové hmoty nám s přibývajícím věkem ubývá také kolagen a synoviální tekutina v kloubech. V tomto směru jsou užitečná cvičení podporující flexibilitu a mobilitu, která slouží jako prevence ztuhlosti kloubů, pomáhají zvýšit rozsah pohybu v kloubech, udržují dobrou pružnost svalů a šlach, zkrátka zlepšují celkovou pohyblivost, jak radí expertka. I ona doporučuje pít při tréninku dostatečné množství ideálně minerálních vod, které kromě jiného doplní i elektrolyty odplavené potem.
Vše souvisí se vším
Zdravý pohyb, dostatek tekutin a strava úměrná věku potom přispívají k celkové pohodě. Jak říká Zuzana Klofandová, wellness specialistka, fitness trenérka a výživová poradkyně, „pohybová aktivita má vliv na psychické zdraví a celkovou pohodu.
Zobrazit příspěvek na InstagramuPříspěvek sdílený Lauren Berichon 🌻| Chronically Brave (@chronically_brave)
Protože zvyšuje hladinu endorfinů a snižuje hladiny stresových hormonů, má lví podíl na snižování stresu a výskytu úzkostí. Klíčovou roli hraje ve zmírnění příznaků perimenopauzy a menopauzy, jako jsou např. návaly horka nebo kolísání nálad. Super kondice a působivější vzhled pravidelně sportující ženy se určitě příznivě projeví na jejím sebevědomí a energii do života.“
A kde je mozek?
Všechny problémy, o kterých jsme dosud psali, asi všichni „ve středním věku“ znáte. Ale zapomněli jsme ještě na jednoho, již několikrát zmíněného aktéra celé této komické tragédie, a tím je mozek. Ten je totiž tím, kdo v povzdálí tahá za nitky. Jak víme, lidé s pozitivním přístupem k životu a stárnutí žijí déle a zdravěji.
„Musím říct, že mi vždycky moje maminka říkala, že její největší strašák byla Kristova léta. Asi i proto, že ještě neměla děti. Cítila se strašně, dokonce v té době přemýšlela i o nejhorším. Nebavil ji život a nemohla v sobě najít chuť do života. Mně se tohle stalo až s příchodem padesátky,“ svěřila se Flowee Martina Mádlová (52 let). „Najednou mě nic nebavilo a cítila jsem, že už mě nic překvapivého v životě nečeká. Tatínek mi umíral v LDN, maminka již zemřela před lety. Bála jsem se, že skončím stejně, a byl to pro mě opravdu strašák. Myslela jsem si, že s tím nedokážu nic udělat. Propadala jsem panice a depresím, až jsem potom před Vánoci vyhledala pomoc psychoterapeuta. Po roce návštěv mi změnil pohled na stárnutí a musím říct, že klíčem je přijmout ho se vším všudy. Užívat si každého dne, bavit se, cestovat, starat se o rodinu. Úplně mě to nakoplo a cítím se spokojená. Začala jsem se pravidelně hýbat, žiju zdravě. Už se stárnutí a ani smrti nebojím. Všechno bylo o nastavení mé hlavy.“
Pozitivní přístup dokáže divy
Mnohé studie na vzorcích až 160 000 lidí prokázaly, že optimismus je spojen s prodloužením délky života o cca 5–15 % a s vyšší pravděpodobností dosažení výjimečné dlouhověkosti o 50 %.
Když organismus nemá dost tekutin, potřebné látky se do mozku dostávají pomaleji, a my jsme pomalejší a unavenější, reagujeme pomalu a někdy i podrážděně, hůř se rozhodujeme.
Když myslíte pozitivně, rozhodně se vám nevyhýbají lidé, ale nemoci ano. Studie dokonce prokázala, že pozitivně nastavení a smýšlející stárnoucí lidé mají o téměř 50 % nižší riziko rozvoje demence než lidé s negativním přesvědčením! A zase, souvisí to i s tím, že když stárnete vědomě a s grácií a dodržujete preventivní zdravotní opatření, žijete déle. Začít byste ale měli už ve středním věku.
„Ve středním věku významně ovlivňujeme kvalitu svého budoucího života trénováním mozku a posilováním kognitivních funkcí, které s přibývajícím věkem klesají až do podoby demence. S pomocí intelektuálně náročných činností můžeme budovat tzv. kognitivní rezervu – čím je větší, tím je mozek odolnější vůči dopadům poranění či patologickým změnám ve stáří,“ podotýká konzultant v oblasti psychologie Jan Haase.
Nikdy není pozdě
Pokud jste se ale teď, stejně jako já, zarazili, že ve středním věku jste se věnovali něčemu zcela jinému než přemýšlení o stáří a stárnutí, nezoufejte. Mozek totiž můžete trénovat vždy a nikdy není pozdě. Pokud si ale myslíte, že stačí být mistrem křížovek anebo sudoku, pak existují účinnější metody.
Nejlepší je neustálé učení se něčemu novému, třeba i novým návykům, co udělat pro to, abyste stárli lépe a dožili se vyššího věku. Užitečný je poznatek, že když organismus nemá dost tekutin, potřebné látky se do mozku dostávají pomaleji a my jsme pomalejší a unavenější, reagujeme pomalu a někdy i podrážděně, hůř se rozhodujeme.
Vidíte, (nejen) dámy. I stárnout se dá s grácií, ale bude nás toho spousta bolet! Pokud si ale uvědomíme, že vše souvisí se vším a vše je propojeno, můžeme vypadat skvěle i bez plastických operací a chirurgických zákroků.