Málokdo už dnes pochybuje o tom, že deprese je závažné onemocnění, které negativním způsobem ovlivňuje běžné každodenní fungování těch, které postihuje. Světová zdravotnická organizace ji dokonce označila za nejčastější příčinu invalidity, postihující až 5 % populace s tím, že její dopady na životy lidí, ekonomiku i společnost jsou doslova obrovské. Existují možnosti, jak depresi léčit, a zdá se, že by mezi ně v dohledné době mohl patřit i zcela nový druh antidepresiv, který se od těch klasických liší jak ve složení, tak i v mechanismu účinku.
O antidepresivech s účiinou látkou z lysohlávek jsme si povídali s Markem Nikoličem, výzkumníkem a koterapeutem v klinické studii PSIKET, doktorandem, který se v Psychedelickém výzkumném centru NÚDZ touto problematikou přímo a cíleně zabývá. Magistra Eva Césarová, mediální zástupkyně psychedelického výzkumu v NÚDZ a PSYRES Nadačním fondu pro výzkum psychedelik, informovala o tom, že realizace vědeckých výzkumů se hodně odvíjí od schopnosti je zafinancovat. „Jedná se o extrémně nákladný výzkum – i proto, že se nakládá s látkami, které patří do kategorie zakázaných drog. Podpora veřejnosti je proto pro výzkum zcela zásadní,“ vysvětlila s tím, že za tímto účelem vznikl Nadační fond pro výzkum psychedelik PSYRES, který napomáhá studie financovat a tím zabezpečuje jejich uskutečnění.
Nová antidepresiva s účinnou látkou z magických hub by měla pomoci i tam, kde klasická antidepresiva selhávají. Je to díky psychotropní látce psilocybin, kterou lysohlávky obsahují?
Psilocybin je aktivní složka magických hub, v dnešních klinických studiích se používá psilocybin syntetizovaný v laboratořích. Psilocybin se v mozku váže na řadu serotonergních receptorů, z čehož aktivace receptorů 5HT2A způsobuje podivuhodný psychedelický efekt.
Dvě sezení s psilocybinem byla stejně účinná jako šest týdnů užívání moderního antidepresiva escitalopramu.
Nyní se skutečně domníváme, že to je psilocybin jakožto psychedelikum, jenž je zodpovědný za antidepresivní efekt, a to i v případech, kdy klasické psychotropní látky, ovlivňující duševní zdraví, u pacientů selhávají, jelikož u zhruba 30 % depresivních pacientů dojde k farmako-rezistentní depresi, tedy k depresi, odolávající standardním formám léčby.
Zmínil jste slovo psychedelikum. Co vlastně označuje?
Tento termín znamená mysl manifestující a skládá se ze dvou slov, psyche, tedy mysl, a deli, tedy manifestující. Ke klasickým psychedelikům patří psilocybin, LSD, a DMT, které se testují jako nová třída rychle účinných antidepresiv. Klinické studie ale přinášejí důkazy o jejich účinku také při léčbě závislostí, OCD nebo třeba anorexie.
Podle jedné britské studie se účinky halucinogenu mohou objevit už několik týdnů od zahájení léčby. Jak mohou vypadat?
Myslím, že mluvíte o významném výzkumu našich kolegů z Imperiální univerzity v Londýně, která ukázala, že dvě sezení s psilocybinem byla stejně účinná jako šest týdnů užívání moderního antidepresiva escitalopramu.
Nyní se dostáváme k zásadnímu rozdílu mezi psychedeliky a klasickými antidepresivy. U antidepresiv se účinek dostavuje dva až čtyři týdny po začátku medikace, přičemž až u 60 % pacientů první volba medikace nezafunguje, a jak jsem již zmínil, u 30 % populace se vyvine farmakorezistentní deprese.
Na druhé straně psychedelika způsobují zlepšení už po prvním užití, okamžitě a dlouhodobě. V klinických studiích, jako v té, kterou jste zmínila, bylo zlepšení porovnáno po šesti týdnech v symptomech deprese měřené dotazníkem a počtem pacientů v remisi, tedy zlepšením na roveň „zdravého“ člověka.
V praxi to může vypadat tak, že už po jednom psychedelickém sezení může pacient cítit zlepšení nálady, více energie věnovat se povinnostem i radostem, normalizaci spánku nebo chuti k jídlu.
V jaké fázi je nyní český výzkum, jak probíhá a jaké nese výsledky?
Česko je ve skutečně zajímavém bodě. Díky fenomenální dlouholeté zásluze předních českých odborníků, které nebudu všechny jmenovat, ale ke kterým patří i vedoucí našeho centra doktor Tomáš Páleníček a profesor Jiří Horáček, dnes stojíme na prahu světového výzkumu.
Akutní neboli okamžité účinky psilocybinu souvisí s jeho koncentrací v krvi, která obvykle stoupá první dvě hodiny, pak klesá a po šesti až osmi hodinách kompletně odezní.
Studie na zvířatech přinesly spoustu důležitých informací o bezpečnostním profilu psychedelik, zatímco studie na zdravých dobrovolnících přinesly důležité poznatky o krátkodobém i dlouhodobém efektu psilocybinu. To nás přivádí do dnešního bodu, kdy porovnáváme antidepresivní účinek psilocybinu s ozkoušeným rychlým antidepresivem ketaminem, a to nejen u depresivních pacientů, ale i u takových, u kterých se projevila úzkost spojená s konečnou fází života – u onkologických pacientů. U depresivních pacientů také testujeme psychedelickou látku s krátkou působností – 5-MeO-DMT. Dále se u nás mluví například o využití psychedelik při léčbě neurodegenerativních onemocnění, což je téma, které je zatím neprobádané.
Zatímco klinické studie s pacienty jsou ještě v průběhu a nemůžeme se vyjadřovat o jejich výsledcích, momentálně připravujeme publikaci dat z naší laboratoře se zdravými dobrovolníky. Jestli se nepleteme, i u nás vidíme jasný a dlouhodobý pozitivní efekt psilocybinu, což nám dává důvěru, že alespoň u některých pacientů uvidíme dlouhodobé pozitivní zlepšení.
Jaký je mechanismus funkce psilocybinu, jak v těle působí?
Samotný mechanismus se liší od člověka k člověku, ale můžeme si popsat obecný příklad. Při orálním podání se psilocybin vstřebá do krve a z krve do mozku, kde se váže na specifické serotoninové receptory. Akutní neboli okamžité účinky psilocybinu souvisí s jeho koncentrací v krvi, která obvykle stoupá první dvě hodiny, pak klesá a po šesti až osmi hodinách kompletně odezní. Během této doby prožíváme změny ve vnímání, myšlení a emočním prožívání. Tyto změny jsou intenzivnější v závislosti na množství. Prožitek této zkušenosti je pak velmi osobní, ale z pohledu vědeckého zkoumání se dá kategorizovat třeba jako strach z rozpadu ega, kam řadíme zkušenosti dysforické, úzkosti, poruchy přemýšlení, strach ze ztráty kontroly nebo strach ze ztráty sama sebe. Pak změny percepce – vnímání, kam řadíme zkušenosti jako splývání vjemů – klasicky, lidé říkají, že vidí hudbu nebo slyší barvy – halucinace a iluze. Mění se také vnímání těla, času, a prostoru. Další doménou je oceánská bezbřehost, kam řadíme příjemné pocity depersonalizace a derealizace, tradičně tam patří prožitky jednoty se vším, mystické a spirituální zážitky.
K dlouhodobým účinkům patří například zlepšení nálady, vnímání sebe sama jako důležité součásti dění nebo třeba taky zvýšená filantropie a propojení s přírodou.
Tohle vše je zabalené ve velmi osobité zkušenosti, která je pro každého jiná. Někdo má zážitek mystický, potkává své božstvo. Jiný se setká se svými předky. Další začne prožívat příjemné nebo nepříjemné vzpomínky, popřípadě smyšlené příběhy. A další se bude krátkodobě motat a víc nic. Chtěl bych poznamenat, že psilocybin nefunguje u všech, a možná velmi záleží na vnitřním nastavení. Anekdotně, v naší placebem kontrolované studii vidíme lidi, co dostali placebo, ale měli úplně rozvolněné myšlení – zažili trip. Na druhou stranu taky vidíme, že někteří dostali střední dávku psilocybinu, a nenastalo u nich nic. K těmto atypickým reakcím může dojít až u 10 % lidí.
Četla jsem, že psilocybin činí mozek pružnějším a pomáhá mu vzdát se negativních vzorců chování. Jak konkrétně tohle může pomoci od deprese a jak se to liší od toho, jak fungují běžná antidepresiva?
Domníváme se, že účinek nejvíce používaných antidepresiv SSRI zvýší množství serotoninu mezi neurony a dlouhodobě pak sníží množství určitých serotoninových receptorů. Tato fyziologická změna trvá dva až čtyři týdny, tedy dobu, během které antidepresiva zaberou.
Psychoterapie se ukazuje jako důležitá, neoddělitelná složka psychedelického procesu. Momentální standard léčby zahrnuje jak přípravu před psychedelickou zkušeností samotnou, tak integraci psychedelické zkušenosti v několika krocích po ní.
Na druhou stranu psychedelika mají účinek okamžitý. Celková dynamika efektu je zatím ještě předmětem dohadů, ale výzkumy z funkční magnetické rezonance skutečně ukazují, že po psilocybinu je mozek celkově propojenější a že je schopen vyššího množství různých stavů. Velmi diskutovanou otázkou je dnes také efekt utváření nových spojení v mozku. Jedna z prominentních teorií tvrdí, že díky tomu se naše ustálené – negativní – vzorce uvolní, což nám umožní na věci nahlédnout jinak a dělat je jinak. Tento efekt se pak zdá spřažen právě s pocitem a dosažením oceánské bezbřehosti.
Máte třeba nějakou zpětnou vazbu od těch, kteří se výzkumu účastní? Jak rozdíl vnímají oni?
Trochu si tady dovolím zafilozofovat; je možné, že při depresi, podobně jako při dalších problémech, u kterých se psilocybin zdá účinný, se mozek z různých důvodů zasekne ve velmi opakujícím se modus operandi, jako „já mám takovýto a takovýto problém... já jsem takový a takový… a má budoucnost je taková a taková“. Dá se říct, že psychedelika spustí jakýsi restart. Jako když velmi nasněží, naše vyšlapané cestičky se ztratí, a my dostaneme možnost si vyšlapat cestičky nové, více nám vyhovující.
Rozdíl mezi antidepresivy a psychedeliky mi pak popsal účastník jedné z našich studií, který mi vysvětlil, že klasická antidepresiva jeho prožitek utlumují, což mu pomáhá se vypořádat se životem, ale nic necítí. Na druhou stranu mu psychedelika prožitek umožní a on cítí to dobré, ale i to špatné. A to mu poskytne prostor se s tím špatným vypořádat.
Působí to na mě tak, že klasická antidepresiva jsou lék, zatímco psychedelika prostředek, co dá nadhled a sílu vypořádat se s problémem po svém.
Moderní antidepresiva spoustě lidem umožňují normálně fungovat. Zajímavá mi ta otázka přijde tam, kde klasická léčba selhává, anebo tam, kde lidé chtějí rovnou přístup k látkám, které jim umožní nejen léčit okamžité příznaky problémů, ale také větší životní problémy či otázky. V této sféře se pak tak mimořádnému efektu, jaký mají psychedelika a pár dalších látek užívaných například v šamanismu, mnoho nevyrovná. Pole, o kterém se bavíme, je přesah normální zkušenosti. Prožitek něčeho navýsost mimořádného, něčeho osobního, často nepopsatelného a zásadně významného.
Marek Nikolič (1993)
Výzkumník a koterapeut v klinické studii PSIKET, doktorand 3LF Karlovy Univerzity v Psychedelickém výzkumném centru Národního Ústavu Duševního Zdraví. Vystudoval Master of Arts v psychologii na University of Aberdeen, a Master of Science v Psychologii klinického zdraví na University of Strathclyde v Glasgow. Mezi těmito studii strávil tři roky v Jižní a Centrální Americe a Africe pozorováním šamanismu, ale i moderních snah o přesah normálního života.
Je k užívání psychedelik ještě potřeba další léčba, jako je psychoterapie, psychohygiena, zdravý životní styl?
To, co jste vyjmenovala, je určitě důležité s psychedeliky i bez nich. Je pravda, že psychoterapie se ukazuje jako důležitá, neoddělitelná složka psychedelického procesu. Momentální standard léčby zahrnuje jak přípravu před psychedelickou zkušeností samotnou, tak integraci psychedelické zkušenosti v několika krocích po ní, a že tento postup může léčbu psychedeliky posílit.
Jak je to s dostupností antidepresiv obsahujících psilocybin v Česku?
Momentálně jsme ve druhé fázi testování psychedelik jako rychle účinných antidepresiv, což znamená testování na pacientech. V nejlepším případě budou psychedelika přístupná během několika let na předpis od psychiatra.
Hodí se podle vás tato rychle účinná antidepresiva v tomto směru pro každého?
Jednoduše, určitě ne. Jakákoliv léčba by měla být vybrána na míru tomu, kdo hledá pomoc. Volba nesprávné léčby je časem promrhaným a protrpěným. Už jsme zmínili, že většině lidí nesedne první volba léčby deprese a i že možná 10 % lidí nereaguje na léčbu psychedeliky. Odhalením jedinců, kteří by nereagovali na psychedelika před započetím léčby, je tématem mého studia na Třetí lékařské fakultě Karlovy univerzity, při němž momentálně zkoumám complexitu signálu mozku, nahranou pomocí EEG.
Navíc, jestli psychedelická terapie ve formátu, v jakém je testována, bude k dostání běžným lidem, je další otázka. Z mého úhlu pohledu, psychedelická terapie je časově nákladná a i v případě regulované legalizace by ve výhledové době byla omezena pro lidi, kteří si tuto léčbu mohou dovolit, časově i finančně. Nicméně, kroky, které podnikáme dnes, by také mohly vést k dalším, jako jsou skupinové terapie pod dohledem pár odborníků, což by výrazně změnilo časovou a finanční náročnost. Ale to je zatím jen hudba budoucnosti.
Podle jakých indikací se lékař rozhodne, že předepíše antidepresiva s účinnou látkou z lysohlávek, a ne ta klasická?
V ideálním případě je to na dohodě pacienta a lékaře a jejich společné cestě k uzdravení, tedy u určitých diagnóz. V dnešní době jsou kontraindikace pro léčbu psychedeliky psychotické epizody, schizofrenie či bipolární porucha, a to jak u jedince, tak v rodině.
Reklama
foto: se svolením Marka Nikoliče, zdroj: Autorský článek
