Je už dva roky národní sommelierkou České republiky. Klára Kollárová razí motto „vybírej, sdílej a pečuj“. Upozorňuje tak na to, že víno ve velké míře má negativní dopady na naše zdraví. Měli bychom si tedy vychutnat jeho kvalitu, ale nepřehánět to s množstvím.
„Ideální je vybrat si svého lokálního dodavatele. Vytvoříte si s ním vztah a pak vám bude doporučovat vína, která by vás mohla zajímat,“ říká Klára, která pití vína vnímá jako zážitek, a ne jako cestu k opíjení se.
Národní vinařské centrum se před časem přidalo do kampaně Víno zodpovědně. Co vás k tomu vedlo?
Tato iniciativa je aktivní již od roku 1985 pod názvem „Art de Vivre“ tedy „Umění žít“. Od té doby pracuje na uvědomělé konzumaci vína, a hlavně na vymezení se vůči zkratce, že víno je „jen“ další alkohol. Od té doby prošla velkou změnou a profesionalizací a přejmenovala se na Wine in Moderation. Ale mise zůstává, vysvětlovat pozitivní stránky vína jako kulturního nápoje, který v zodpovědné konzumaci přináší pouze benefity.
Dnes je moderní styl „primitivo“, ale to jsou vína cíleně vyrobená pro ty, kteří zkratkovitě sahají po líbivosti a nehledají původ vína nebo jeho originalitu.
Na stránkách píšete, že zdravá míra je u žen dvě deci vína a u mužů tři, příležitostně více, ale ne více než čtyři deci. Myslíte, že takové malé množství většina lidí dodržuje?
Z toho, co vidím kolem sebe, tak ano. Koneckonců u nás je velmi známá práce profesora Milana Šamánka, slavného kardiologa, který vypracoval studii o pozitivním vlivu střídmé konzumace, která potvrzuje tato čísla. Ten říkal, že žena si má dát dvě sklenky a muž zbytek. A pokud ne, tak zde právě máme tuto kampaň, která uvádí důvody, proč to tak má být.
Když budu pít denně dvě deci, mužů je pít sama, nebo už bych si mohla vypěstovat návyk?
Myslím si, že může jít o rituál, který si lze nastavit různě. Někdo jde radši do hospody, někdo raději zůstává doma, někdo své dvě sklenky spojí s obědem a večeří. Takže myslím, že ne. Jde jen o sebekontrolu.
O Češích se vždycky říkalo, že tlačí na ty, kdo nechtějí pít. Jak je to teď?
Myslím, že se to radikálně mění. Mladí lidé mají zcela jiný přístup než starší generace. Možná nacházejí štěstí na sociálních sítích a vzniká tak nový druh závislosti, který budou zase bojkotovat další generace… kdo ví. Každopádně cílem iniciativy Víno zodpovědně je podporovat kulturní zážitek, který vzniká při konzumaci vína. Víno je totiž kulturním nápojem par excellence. „Nelije“ se po korbelech, ale v rámci degustace se hovoří o jemných nuancích v chutích a také o pocitech, které víno vzbuzuje.
Národní sommelier
Podílí se na vinařském vzdělávání na všech úrovních odbornosti, chystá série workshopů a srovnávacích degustací, hodnotí a degustuje česká vína, ale také vinařům pomáhá s přesahem do obchodního prostředí. Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/
Čím dál více lidí má zájem nejen o víno samotné, ale i o jeho výrobu. Zajímají se, odkud víno pochází...
Zodpovědný přístup ke konzumaci vína zahrnuje právě i tento rozměr. Vybírat bychom měli vína z hroznů v bio produkci, lokální vína, která nejsou přehnaně manipulovaná. To vše přispívá k naší odpovědnosti vůči půdě a celé planetě, protože uhlíková stopa je u vína poměrně velká. Některá vinařství si to ale uvědomují a reagují na to.
Uvedu jeden příklad, který se týká vín z Nového Zélandu. Výměra vinic je tam velká a podíl vína na hodnotách exportu značný, proto jsou absolutním lídrem v udržitelnosti a nových technologiích. I když započteme dlouhou distribuční cestu jejich vín na světové trhy, stejně jejich produkty patří mezi ty s nejnižšími hodnotami uhlíkové stopy. Zároveň je ale tento trend i snahou vnitřní, protože si chtějí uchovat ten největší poklad, který mají, a to je půda. Je skvělé, že i naši vinaři si to uvědomují, a i u nás je procento ekologicky obdělávaných vinic velké.
Polosuchá a polosladká vína mohou být pitelná, ale mnohdy zde zbytkový cukr kamufluje nedostatek ve víně. Vyšší obsah zbytkového cukru zároveň potřebuje vyšší obsah síry, aby se víno nerozkvasilo v lahvi. Proto doporučuji sáhnout vždy po lahvi suchého vína.
Jak mohu poznat dobré víno?
To je opravdu složitá otázka. Důležité je najít si to, co vám chutná, tedy u nás typ odrůd, a ty pak prozkoumávat napříč obchody. Třeba máte rádi veltlín. Kupte si tedy tři různá vína tohoto typu ve stejné ceně a ochutnejte je vedle sebe. Víno samozřejmě nemusíte vypít najednou. Vydrží vám v lednici otevřené a zazátkované tři dny. Důležitá je ale ta ochutnávka ve třech sklenicích vedle sebe. Jen tak určíte, které víno má nejlepší kvalitu.
Podle čeho se mohu v obchodě orientovat?
V supermarketu je to sázka do loterie. Tady více než jinde platí, že musíte vína ochutnat vedle sebe, a když najdete víno, které vás zaujme, pak nakupujte podle výrobce. U menších prodejců je to o navázání důvěry s prodejcem, který vám dá víno ochutnat, anebo přijdete na degustaci. To je zážitek, který vám může otevřít oči. Za sebou ochutnáte deset vín z různých odrůd a vyberete si, co vám chutná nejvíce. Pak už máte zúžený výběr a můžete zkoumat dál.
Je suché víno kvalitnější než sladké?
Prosím, definujme si sladké víno. Je to víno, které je ušlechtilé, je z hroznů, které jsou buď ve výběru z cibéb, nebo označené jako ledové či slámové. Tato vína nabízejí neuvěřitelný chuťový zážitek, protože jejich cukr je vyvážen chuťovou plností a také neuvěřitelnou kyselinou. Tyto nápoje jsou téměř nesmrtelné, protože zráním v lahvi získávají na chuti a expresivitě. Takové víno si dáte po skleničce, je meditativní, tedy navozuje přemýšlivou náladu. Skvěle se kombinuje se sýry nebo jinými slanými či sladkými pokrmy a je to vrchol vinařského umění.
Reklama
Pak jsou vína polosuchá a polosladká, která mohou být pitelná, ale mnohdy zde zbytkový cukr kamufluje nedostatek ve víně. Vyšší obsah zbytkového cukru zároveň potřebuje vyšší obsah síry, aby se víno nerozkvasilo v lahvi. Proto doporučuji sáhnout vždy po lahvi suchého vína. Záleží jen na dobré selekci odrůdy, pokud vám vadí kyseliny, dejte si rulandské bílé nebo tramín či pálavu.
Když bych chtěla bílé suché, jakou oblast byste doporučila?
Něco takového neexistuje. Každá oblast dává specifická vína, má různé odrůdy a tedy i charakter je jiný a jedinečný. To je právě na víně skvělé, za svůj život neochutnáte všechna vína světa a můžete tak stále objevovat. Zkoumání toho, co je pro vaše chuťové pohárky nejlepší, ale logicky musíme začít u nás doma.
A když bych chtěla sladké červené?
Historicky vysoce ceněná sladká vína jsou portská. Tedy vína speciálně vyrobená metodou dolihování. Případně vína ze sušených hroznů stylu recioto nebo slámovek. Ta jsou opravdu lahodná. Dnes jsou moderní vína z regionu Puglie, především z odrůdy primitivo. Nejsou primárně sladká, ale celkově mohutná a marmeládová, v některých je i trocha zbytkového cukru pro ty, kteří sahají po líbivosti.
Víno v malém množství má nějaké zdravotní benefity, Francouzi jej pijí každý den, ale s mírou, a hlavně s jídlem, to doporučujete i vy. Sklenka k jídlu je tedy zdravá?
Rozhodně. Koneckonců, středozemní styl života je kulturním dědictvím Unesco.
foto: Se svolením Kláry Kollárové, zdroj: Autorský článek
