„Mám tě tak rád, že bych ti daroval ledvinu,“ říkáme s nadsázkou. Ale když dojde na skutky, začneme se bát a mnohdy couvneme. Dárců je stále nedostatek. Zatímco počet čekatelů roste. „Transplantační centrum IKEM je největším centrem ve střední Evropě. Každý rok provedeme okolo 40 transplantací srdce, 150 jater, více než 250 ledvin a narůstá počet kombinovaných transplantací slinivky břišní a ledviny. Bohužel stále čeká spousta nemocných na svůj orgán. Průměrně na játra čeká 50 a na ledvinu téměř 400 nemocných,“ říká MUDr. Petr Píza, MHA vedoucí Kliniky anesteziologie, resuscitace a interní péče IKEM.
S jakými předsudky se nejčastěji setkáváte?
Jedním z etických problémů transplantační medicíny je vždy větší počet čekatelů a na druhé straně nedostatek vhodných orgánů. Tím vzniká prostor pro spekulace o možné trestné činnosti a korupci v tomto odvětví medicíny. V některých rozvojových zemích se dokonce jedná o jedinou možnost chudých a sociálně slabých si možným prodejem orgánů obstarat větší množství finančních prostředků. Je nutné zdůraznit, že prodej částí lidského těla je v etickém rozporu s důstojností člověka a nemůže být předmětem obchodu.
Pacienti s pokročilým onemocněním ledvin nebo jater často čekají roky na záchranu života. Mnoho z nich se však nikdy vhodného orgánu nedočká.
Dalším problémem je souhlas s odběrem orgánů. V ČR je uznáván model tzv. opting-out (všichni lidé, pokud nepodají žádost na ministerstvo zdravotnictví a výjimek v zákoně, jsou po smrti dárci orgánů). Proto je nutné zajistit širokou a podrobnou informovanost obyvatelstva o tomto způsobu a centrální evidenci těch, kteří se nechtějí dárci stát. V souladu s transplantačním zákonem je uváděn do provozu Národní registr osob nesouhlasících s posmrtným odběrem tkání a orgánů.
Které orgány můžeme darovat, aniž bychom ohrozili své zdraví?
Nejčastěji ledvinu a část jater, v rámci studie proběhl i program darování dělohy. Právě ledviny darujeme nejčastěji. Poslední roky se hodně zvyšuje počet dárců pro příbuzenskou transplantaci jater od tzv. živých dárců. Je často jediným a rychlým řešením, jak zachránit život nemocného s akutním selháním jater a není šance na reparaci vlastního orgánu.
Darovat ledvinu se obvykle bojíme. Co když druhá ledvina přestane fungovat…
Obavy opravdu nejsou nutné. Vzhledem k tomu, že dárcem ledviny se může stát pouze zdravý jedinec a vzhledem k následným pravidelným kontrolám po darování ledviny, je přežití žijících dárců v principu delší než u běžné populace. Darování ledviny nepředstavuje pro dárce žádné významné ohrožení nebo zhoršení kvality života.
Nemusí tedy držet nějakou dietu? Může naplno sportovat? A co když opravdu druhá ledvina selže?
Lidé vedou zdravý život i s jednou ledvinou. Po darování ledviny se vaše zbývající ledvina zvětší a převezme celou práci filtrování krve. Zdravotní výsledky u žijících dárců jsou vynikající a 99 procent dárců nám uvedlo, že by doporučili darování ledviny pro své blízké. Doporučením je zdravý životní styl a opatrnost při extrémních sportech.
Jaký je postup při transplantaci? Je to jistě pro čekatele stresující, protože musí být stále připravený, že?
Je třeba mít na paměti, že většina pacientů, kteří jsou na čekací listině k transplantaci, jsou lidé, kteří „utíkají od smrti“ a kteří mají transplantaci jako jedinou alternativu k prodloužení života a navrácení zdraví. Čekání je poznamenáno idealizací nové reality. Očekávání a naděje, že kdykoli se může ozvat transplantační koordinátorka se zprávou, že se objevil vhodný (kompatibilní) dárce, je veliké. Na druhou stranu, během čekání v průběhu měsíců a let dochází ke zklamání, frustraci i s dalším zhoršováním základního onemocnění, pokud se doba čekání nadměrně prodlužuje. Také se může stát z různých důvodů (klinického stavu pacienta, nekompatibilita, technické důvody anebo nevhodnost dárce), že se zákrok několikrát odloží. Tyto momenty znejišťují pacienta a vyžadují velikou psychickou podporu rodiny a ošetřujícího personálu.
Průměrně na játra čeká 50 a na ledvinu téměř 400 nemocných.
Hodně se teď apeluje na dárce v rámci rodiny. Jakou máte odezvu?
Pacienti s pokročilým onemocněním ledvin nebo jater často čekají roky na záchranu života. Mnoho z nich se však nikdy vhodného orgánu nedočká. Proto odběr orgánu od živého dárce může nemocnému pomoci, aby podstoupil transplantaci dříve. Transplantace od živých dárců velmi přispívají k úspěchu transplantace. Příjemci mají obecně lepší výsledky, když orgány pocházejí od živých dárců ve srovnání s orgány od zemřelých dárců. Tyto transplantace jsou spojeny s menším počtem komplikací a delším přežitím darovaného orgánu. Velkou výhodou je, že transplantaci je možné provést preemptivně, tj. ještě před zahájením dialyzační léčby nemocného (pomocí takzvané umělé ledviny, pozn. red.). Příjemce ledviny od žijícího dárce se tak může vyhnout rizikům, která jsou s dialýzou spojena.
Překvapilo mě, že se transplantuje i tenké střevo. Myslela jsem si, že se pouze krátí.
Transplantace tenkého střeva je určena pacientům s nevratným selháním střeva, kteří jsou odkázání na infuzní výživu. Selháním střeva rozumíme neschopnost střeva zajistit dostatečnou výživu, vodní a minerálový metabolismus pacienta. Nejčastější příčinou selhání střeva je jeho ztráta. Další příčinou mohou být závažné poruchy funkce.
Podle rozsahu postiženi se provádí buď izolovaná transplantace tenkého střeva, nebo kombinovaná transplantace tenkého střeva a jater, která jsou poškozena dlouhodobou umělou výživou. V některých případech rozsáhlého postižení se provádí transplantace multiviscerální, která zahrnuje kromě střeva a jater i žaludek a dvanáctník se slinivkou břišní.
Reklama
Největším orgánem je kůže. Je docela běžné, že se postiženému odebere na jiném místě a aplikuje na místo zraněné. Ale trasplantuje se i od dárců?
Transplantace tkání je v České republice mnoho let standardní součástí vysoce kvalitní léčebné péče, ale ne vždy je k dispozici dostatek vhodných tkáňových transplantátů. Transplantace kůže neboli odběr kožního štěpu je chirurgickým zákrokem. Odejme se při něm potřebná pokožka z jedné části těla a přesune se tam, kde je kožní kryt poškozen nebo chybí kvůli poranění či nemoci. To, jaký typ kožního štěpu pacient potřebuje, určí lékař s ohledem na konkrétní zdravotní problém. Štěpy lze rozdělit podle vrstvy kůže na dva základní druhy: dermoepidermální (pouze dvě horní vrstvy kůže) a štěp v plné tloušťce. Provádí se jako ambulantní zákrok v celkové anestézii v rámci tzv. jednodenní chirurgie.
Kdo může být dárcem orgánů?
Dárcem se může stát jakákoli osoba příbuzná nebo nepříbuzná, starší osmnácti let, způsobilá k právním úkonům. Součástí je podrobné vyšetření možného dárce s cílem vyloučit nebo minimalizovat riziko poškození zdraví vyplývající z operačního výkonu a pooperačního průběhu. Jedním z kritérií umožňujících transplantaci je shoda v krevní skupině. V případě shody se dárcem může stát jakákoli emotivně-spřízněná osoba příbuzná či nepříbuzná. Neshoda v krevní skupině ale nevylučuje možnost transplantace od žijícího dárce. Řešením u transplantací ledvin je tzv. párová transplantace, kdy dochází k výměně ledvin mezi dvěma lidmi (přátelé, sourozenci, manželé apod.). Definitivní rozhodnutí o možnosti darování ledviny by mělo být učiněno po dohodě ošetřujícího lékaře a transplantačního centra IKEM.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
