Jak posílit imunitu proti podzimním chřipkám? Začněte u své stolice, radí naturopatka

Domluvit si termín s naturopatkou Petrou Svobodovou mi dalo docela zabrat. Její diář je totiž plný konzultací a lektorování na Škole klinické naturopatie. Když jsme se konečně setkaly, zahltila mě takovým přívalem informací týkajících se fyzických procesů a zdraví, že by to bylo skoro na knihu. Vybrala jsem pro vás ty nejzajímavější tipy na posílení kondice.

Naturopatie je dle slov Petry Svobodové „systém zdravotní péče s dlouhodobou historií tradičních filozofií a je založena na přírodní léčbě. Je důležité, že naturopat je řádně vystudovaný, tedy u nás v Česku má vystudovanou Školu klinické naturopatie nebo nějakou zahraniční alternativu“.

V každé zemi je ale taková škola jinak vedena, u nás ji založila Kateřina Boesenberg a je založena na důkazech a výsledcích studií. V Česku využívá moderní způsoby testování ve spolupráci se zahraničními laboratořemi, takže klientovi je terapie nastavena na míru jeho výsledkům. Je možné si nechat otestovat střevní mikrobiom, udělat rozbor hormonů, změřit hladinu kortizolu nebo provést DNA testy s genetickou analýzou, díky kterým je možné nastavit i preventivní režim, aby se předcházelo chronickým onemocněním. My jsme se s Petrou vrhly na rozhovor o posílení imunity a získala jsem i recept na její oblíbené kurkuma latte.

Péťo, pokud za tebou přijdu jako klient se zakázkou zbavit se opakovaných nachlazení, co mi poradíš?

Za mě, pokud je někdo oslabený během roku a přes zimu je to ještě horší, tak by neměl přemýšlet, jaký přípravek ho zachrání, ale zamyslet se celkově, odkud pramení jeho imunitní nedostatečnost. Všichni už dnes víme, že 70 až 80 % imunity sídlí ve střevech, protože sliznice trávicího traktu přijde do kontaktu s mnoha patogeny a cizorodými látkami z potravy. Střevní imunitní systém známý jako GALT (gut-associated lymphoid tissue) zahrnuje buňky a tkáně, které hrají klíčovou roli v ochraně těla před infekcí. Takže cest, jak posilovat imunitu, je hodně, ale chtěla bych upozornit na ty klíčové parametry. To je dostatek bílkovin ve stravě a zdravé trávení.

Pokud neřešíme žádný problém, tak doporučuji denně přijímat jeden gram bílkovin na jeden kilogram optimální váhy.

Jak poznám, že mám zdravé trávení?

Ukazatelem zdravého mikrobiomu je pravidelná stolice, která je bez zápachu a má optimální tvar (najděte si tzv. Bristolskou stupnici). Pokud je tam něco neadekvátního, tak je to indikátor, že trávení nefunguje správně, a my bychom ho měli podpořit a identifikovat, co nám způsobuje problémy. To bývá práce terapeuta. Někdy je jednoduché zjistit příčinu, ale občas je to detektivní práce. V tomto nám pomáhají testy.

Ještě něco můžeme sledovat i bez testů?

Druhým problémem, který často řeším, je, že majorita lidí má kvůli hektickému stylu života nedostatečné vylučování trávicích šťáv. Abychom trávili dobře bílkoviny, je dobré mít dostatek kyseliny chlorovodíkové, který aktivuje pepsin a bílkoviny štěpí. Pokud se někdo po běžné porci jídla cítí přeplněný, je to jeden ze signálů, že potřebuje podpořit trávení. Je to prosté a asi všichni to znají, ale málokdo dělá – před jídlem je třeba se zklidnit, odložit mobil a jíst vědomě a v klidu. Z bylin se dají používat v tinktuře například andělika lékařská, hořec nebo švédské kapky.

Jak je to s tím příjmem bílkovin, které jsi zmiňovala?

Je klíčové mít dostatečný příjem bílkovin, které jsou důležitým stavebním kamenem pro imunitní systém. Pokud neřešíme žádný problém, tak doporučuji denně přijímat jeden gram bílkovin na jeden kilogram optimální váhy. Pokud už řešíme nějaký problém, tak klidně 1,2 až 1,5 gramů na kilo naší optimální váhy. Optimální váhou je myšlena váha, při které se cítíme nejlépe, a nejedná se o podvýživu ani obezitu. Bílkoviny jsou nejvíce v masu, rybách, houbách, vejcích, mléčných produktech, mořských řasách, semínkách i ořeších a luštěninách.

Je fajn, pokud se v tom klient nevyzná, využít volně dostupné mobilní aplikace, kam si přibližně zapisuje své jídlo za den, a zjistí, kolik gramů bílkovin sní. Protože všechny potraviny nějaké bílkoviny obsahují, tímto měřením zjistíme, jak na tom s příjmem bílkovin jsme. 

Existují nějaké specifické potraviny, které bychom měli na podzim zařadit do jídelníčku?

Doporučuji zařadit takzvanou sirnou zeleninu, což jsou potraviny, které obsahují ve větším množství síru – je to třeba cibule, česnek, šalotka, pórek, kapusta, brokolice, zelí. Jedna z velice silných potravin je česnek, ale správně bychom jej měli rozdrtit, pět minut nechat zoxidovat na vzduchu a pak ke konci vaření přidat do jídla.

Pro posílení imunity jsou také super betaglukany, které lze užívat v kapslích nebo v potravinách, jako jsou houby a ovesné vločky. Na podzim se nám vrací sezóna ovesných kaší. Můžeme si ji párkrát do týdne připravit. Vločky ideálně přes noc fermentujeme, aby byly lépe stravitelné. Poté doporučuji uvařit ne pouze s vodou, ale s mlékem, pokud jej tolerujete. Je lepší A2 mléko – Jersey, ovčí nebo kozí. V případě, že vám mléko dělá problém, můžeme sáhnout třeba po kokosovém a doplnit jej zdrojem bílkovin, jako jsou ořechy nebo protein. Teď je i sezóna hub, můžeme si je nasušit nebo zavařit do zásoby. Ty jsou super do polévek. Také pak můžeme kupovat hlívu ústřičnou, shiitake nebo jidášovo ucho.

Co ty zařazuješ v chladnější části roku?

Mou oblíbenou zahřívající potravinou je vývar, kde je spousta minerálních látek. Díky zinku posiluje imunitu a působí dobře na střevní stěnu. Obsahuje L-glutamin. Ten mají rádi střevní buňky a snižuje zánětlivost. Klasikou jsou probiotické potraviny v podobě kvašené zeleniny. Obsahují probiotika a opět jimi posilujeme mikrobiom. Díky vláknině podporujeme střevní bakterie.

Jak důležité je pro imunitu na podzim dodržování pravidelného pitného režimu? Jaké nápoje jsou z pohledu naturopatie ideální?

To je moc dobrá otázka. Majorita mých klientů nemá v zimě žízeň, přitom pitný režim je rozhodně důležitý parametr. Voda je zásadní pro všechny buňky a tvorbu naší energie. Pokud máte s příjmem tekutin problém, doporučuji využít pomůcky, jako jsou chytré hodinky nebo různé aplikace, které vám pitný režim hlídají. Ideální je pít denně půl litru na každých patnáct kilogramů vaší váhy.

Pokud máme suchý dráždivý kašel, je dobré použít takzvané slizovité byliny, jako slez, lišejník, proskurník, divizna. Při silném zahlenění je potřeba hlen naopak rozpustit, na to funguje dobře bez, lípa, tymián nebo se dá v lékárně koupit kaloba, což je extrakt z kořene africké pelargonie.

Za mě je ideální pít i v zimě čistou vodu, ale pokud nás to neláká, můžeme vodu trochu ohřát nebo doplnit pitný režim formou čajů, popíjením vývaru nebo zeleninovými polévkami. V zimě se nabízí zázvorový čaj, bylinné směsi s šípkem, echinaceou, bezem nebo lípou (lípu nepijeme, když už máme teplotu, protože ji zvyšuje). Antibakteriální působení má lichořešnice. Můj oblíbený podzimní drink je kurkuma latte – povaříte kurkumu, zázvor, skořici, kardamom, černý pepř, muškátový oříšek s alternativním nebo Jersey mlékem.

A co když už jsme nachlazení?

Lidé často při potížích používají bylinky dost nahodile. Pokud máme suchý dráždivý kašel, je dobré použít takzvané slizovité byliny, jako slez, lišejník, proskurník, divizna. Při silném zahlenění je potřeba hlen naopak rozpustit. Na to dobře funguje bez a lípa. Na podporu vykašlávání pak doporučuji tymián nebo se dá v lékárně koupit kaloba, což je extrakt z kořene africké pelargonie.

Jak je to s doplňky stravy? Asi všichni tušíme, že v lékárně těch dobrých moc nekoupíme. Podle čeho tedy vybírat?

To je oblast, kterou se učíme na Škole klinické naturopatie dost podrobně, ale pokud bychom to měli říci jednoduše, ideální je vybírat tak, aby doplněk obsahoval dostatečnou koncentraci účinné látky, v dobře vstřebatelné podobě a ideálně bez aditiv. Dost se teď mluví například o hořčíku. V lékárenské formě přípravku Magnosolv totiž najdeme kombinaci hořčíku s nízkou vstřebatelností. Často mí klienti sáhnou při nachlazení po "šumáku" s vitaminem C, což opět není vhodná forma. Může dráždit gastrointestinální trakt a kyselina askorbová není vhodná pro lidi s trávicími potížemi či střevním onemocněním.

Jaký vitamin C tedy zvolit?

Měli bychom volit liposomální vitamin C, který je jemnější. Kyselina askorbová je zde zabalená do liposomů a lépe se vstřebává. Kyselina askorbová se vstřebává dobře do dvou set miligramů. Pokud tedy užíváme kapsli s vyšším obsahem vitaminu C, už se nám nevstřebá a jen vyhazujeme peníze. Šetrná volba pro doplnění céčka je i acerola, což je přírodní zdroj vitamínu C.

Pojďme se pobavit o hodně diskutovaném vitaminu D, kterého má většina lidí nedostatek. Jak ho doplnit, a měli bychom jej suplementovat dlouhodobě?

To je složité téma. Člověk by měl jeho případnou suplementaci řešit s odborníkem. Je to vitamin rozpustný v tucích a může se tedy akumulovat v těle, jeho nadbytek je toxický. Pokud nevíte startovní hodnotu vitaminu D v krvi, nedoporučuji užívat doplňky. Vždy doporučuji zjistit jeho výši z krve a na základě toho rozhodnout, zda je nutné užívat suplementaci preventivní a dlouhodobou, nebo volit specifické dávkování, abychom se v kratším časovém úseku dostali na optimální hladinu, což zase budeme kontrolovat na základě testu. Pokud si zvolíme preventivní nízkou dávku a zároveň máme i opravdu nízkou hladinu vitamínu D, nemusí nám preventivní dávka zvýšit hladinu na doporučenou výši. Důležité je volit vitamin D3, ideálně v olivovém oleji a v kombinaci s K2.

Ukazatelem zdravého mikrobiomu je pravidelná stolice, která je bez zápachu a má optimální tvar.

Máš i konkrétní tip pro děti, které jsou často se začátkem školního roku nemocné?

Pro prevenci u dětí můžeme využít olej z tresčích jater, který je bohatý na vitamin A. Ten dodává tkáním slizniční integritu a posiluje bariéru před patogeny. Olej také podporuje buňky v imunitní funkci a navíc obsahuje kombinaci vitaminu D a omega-3 mastných kyselin. Omega-3 mastných kyselin mají obecně děti i dospělí u nás nedostatek. Naopak je častý nadbytek omega-6 mastných kyselin, což vede ke zvyšování zánětlivosti v těle. Super věcí je kolostrum neboli mlezivo. Obsahuje imunoglobuliny, které chrání jedince před infekcemi. Doporučuji tyto přípravky nasadit vždy asi čtrnáct dní před očekávanou zátěží – před nástupem do školy nebo před svátky.

Jak se daří tobě všechny kroky k prevenci nemocí realizovat doma? 

Jak co. Vždy záleží na nastavení celé rodiny. Když se vaří zdravějším způsobem a jedí to všichni, je větší pravděpodobnost, že to bude jíst i dítě. My jíme s partnerem oba poměrně zdravě, takže se nám to daří předávat i synovi. Když vidím, že u syna hrozí nějaká nemoc, zařadím preventivní opatření, což je klidový režim, a zvýším mikronutrienty z doplňků stravy a ve výživě. Dost často je třeba po třech dnech náběh na nemoc zažehnán a nerozjede se naplno. Hodně také myslím na to, aby chodil syn včas spát, spíš se večer zklidnil a nekoukal do obrazovky. U nás má dost úspěch vývar, vaříme jej asi jednou týdně a pak ho používám i do dalších jídel. Také máme rádi houby, ty přidávám do vývarů nebo omáček.

Co bys na závěr vzkázala zájemcům o studium naturopatie?

Že je to nádherný obor, který si zaslouží v Česku vzkvétat. Je to časově náročné a je třeba se tomu věnovat i mimo školu. Pokud ale cítíte, že to je vaše cesta, určitě to zkuste. Lze studovat nejdřív i jednoleté studium na zkoušku, a pak až případně nastoupit do víceletého studia.

Související…

Dejte vale podzimním chřipkám. Tohle exotické ovoce má čtyřicetkrát víc céčka než citrusy

Milada Kadeřábková

Reklama

foto: Se svolením Petry Svobodové, zdroj: Autorský článek