Zuzana Samara je fotografkou a zakladatelkou Nadačního fondu Bez-Domova. Podle svých slov se ale dnes nejlépe cítí v roli matky. Kde se v ní vzala touha pomáhat, jak hledá cestu k vnitřnímu klidu a kde nachází štěstí, prozradila naší redaktorce Janě Hemelíkové.
Měla v sobě od malička zakořeněnou potřebu pomáhat zvířatům i lidem. Chtěla vždy podporovat děti, ale osud měl jiné plány. Myšlenka na to založit Nadační fond Bez-Domova se zrodila v okamžiku, kdy fotila bezdomovce a vyzkoušela si jejich život. Tam jí přirostli k srdci. "Vůbec jsem se nebála. Sice jsem nevěděla, do čeho jdu, ale těšila jsem se na to. Dokonce jsem si to i užila. Můj manžel o mě měl obavy, ale já mohu říci, že co jsem se s těmi lidmi potkala, tak nemám žádný negativná zážitek," vypráví Zuzana Samara, "spíš jsem z nich tušila, že jsou bezbranní a zranění, ale necítila jsem se ohrožená."
Zuzana rozdává štěstí těm, na které se často neusměje, ale co dělá štastnou ji? V tomto směru si opravdu cení rodiny. Pokud jsou její blízcí spokojení, je i ona. Rodina, a že má docela početnou, je pro ni tím nejdůležitějším. "Nemohu mluvit za ostatní, ale pro mě to je nejvíc, co mě v životě mohlo potkat. Jako maminka mám pohár naplněný tak, až mi přetéká. A v této roli se cítím nejlíp."
Štěstí ale hledá i v klidu a psychické pohodě. Vyzkoušela už mnoho technik, ale musela najít ty správné, které na ni platí. Těmi jsou nakonec meditace a práce s dechem. Jen tak podle ní dokáže člověk "zklidnit ego, protože ego může za všechno. Ego nám v podstatě ničí životy. Neříkám, že bez něho můžeme existovat, to určitě ne, ale když nás ovládá, tak to není dobré." Když je vyčerpaná a unavená, tak je pro ni nejsladší cestou k "nirváně" spánek.
foto: archiv