Velké letní prázdniny utekly jako voda a chodby škol, které doteď zely prázdnotou, se zaplnily odpočatými studenty. Kromě nově nabytých vědomostí bychom si po absolvování základky měli odnášet i moudro, jež nám učitelky vštěpují už od první třídy: „Nesrovnávejte jablka s hruškami.“ Proč se tím tedy neřídíme i v dospělosti a neustále s někým srovnáváme své vlastní potomky? Jaký dopad to na dětskou psychiku může mít, vám ve videu poví Kateřina Novotná a Jan Mühlfeit.
Jakmile se rodič dostane v kariéře hodně vysoko, má tendence očekávat od svých ratolestí to samé. Připomíná jim, co dokázal, když byl v jejich věku, co všechno měl už za sebou a jak perfektní byly jeho známky. „Dítě pak ale získává pocit vlastního selhání a bojí se riskovat. To je špatné, protože lidé, kteří se obávají dělat nové chyby, většinou nedojdou v kariéře moc daleko,“ vysvětluje globální stratég a kouč Jan Mühlfeit.
„Rodiče by však neměli srovnávat ani sourozence. Je naprosto normální, že zatímco jeden bude vynikat například v matematice, ten druhý ve sportu. Pokud bychom dítěti neustále říkali, že jeho bráška se to přece také naučil a tím pádem to musí zvládnout také, budovali bychom v něm konkurenční myšlení. V budoucnu by takové dítě nebylo spokojené samo se sebou, protože tu pomyslnou laťku by mělo nasazenou od někoho jiného. Rodičům by ale mělo jít spíše o to, aby se jejich potomek dostal na svou nejlepší úroveň, ne na úroveň někoho jiného,“ doplňuje Kateřina Novotná.
Jak přesně mají tedy úspěšní rodiče vychovávat svoje děti a jaký rozdíl je mezi inspirací a motivací? To se dozvíte v našem videu, a pokud v tomto díle nezazněla odpověď právě na Vaši konkrétní otázku, neváhejte a zeptejte se na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..